Zákaz vlajek států v Evropském parlamentu

Cílem bylo zabránit „nevhodným“ projevům. Vzal to ale natolik zgruntu, že mezi zakázané pomůcky rovnou zařadil i vlaječky, jimiž někteří poslanci značili své stoly a dávali tím najevo, jakou zemi na unijní půdě zastupují. U řady europoslanců Sassoli se svým rozhodnutím narazil. „Podle nového nařízení spadá vlajka do kategorie ‚banner‘, jejichž používání je na plénu zakázáno. Neuvěřitelná tupost,“ napsal LN zástupce pravicové ODS v Evropském parlamentu Jan Zahradil……

Například lídr britské Brexit Party Nigel Farage se svými souputníky ale na stolech drobné vlajky měli. Před několika dny si také na zákaz postěžovali na twitteru. „Díky bohu, že odcházíme,“ okomentoval Sassoliho nařízení Farage s odkazem na brzký odchod Británie z EU.

To je jeden z důsledků prosazování „korektní politiky“. Pokud jsou totiž z europarlamentu přenášeny záběry, mohly by „nevhodné transparenty“ s politickými vzkazy narušovat „nerozbornou jednotu evropského lidu“. Tupost to je nesmírná, s tím lze s Janem Zahradilem souhlasit. Nicméně, právě ODS to bude mít po odchodu Velké Británie z EU těžké, protože poslanci za britskou Konzervativní stranu byly s ODS v jednom poslaneckém klubu. Ten tedy oslabil díky porážce konzervativců v eurovolbách na jaře loňského roku a nyní po odchodu Británie se i toto oslabení prohloubí.

Mnohem více by nás ale mělo zneklidňovat to, jakým způsobem chce europarlament zasahovat do politiky v jednotlivých členských zemích. Nejde jen o nařízení a směrnice. Českým „udavačům“ se podařilo na pořad jednání europarlamentu prosadit dokonce obnovené trestní stíhání premiéra Andreje Babiše. Dokonce i eurohujer Stanislav Polčák (STAN) s tímto postupem vyjádřil nesouhlas, což je co říci. Naopak vyšetřování údajného střetu zájmů českého premiéra na jednání europarlamentu patří. Tak uvidíme, co tato levicově-zelená část europarlamentu vymyslí za zázrak.

A ještě jedna informace stojí v této souvislosti za pozornost. Ursula von der Leyenová , předsedkyně Evropské komise, totiž podle zprávy na idnes měla zničit důkazy o tom, že její poradci jí měli stát v její dřívější funkci ministryně obrany Německa údajně 4 miliardy. Naopak německá armáda pod jejím úřadováním ztratila na bojeschopnosti (neprovozuschopnosti vojenské techniky) díky škrtům na opravy. Zdá se tedy, že politika EU, chcete-li „Bruselu“, se ani po loňských volbách nezměnila. Převažuje neochota zbavit se získané moci nad státy EU a hraničí to se šikanováním. I tak lze totiž označit zákaz využívání symbolu členských států na jednání europarlamentu. Tímto způsobem si EU rozhodně nové sympatizanty nezíská.