15.4.2016
Kategorie: Historie

Z vedení společnosti musíme odstranit slabošské parazity

Sdílejte článek:

KAREL PAVLÍČEK 15|04|2016

Původní uspořádání, které nás provázelo věky, v podstatě od jakživa, na které jsme uspořádaní svojí psychikou, reflexy, morálkou, duší, se dá nezvat společností spolupracující. Dokonce i středověká společnost se dá zařadit do této kategorie, když spolu příslušníci společnosti spolupracovali, především vyráběli zemědělské produkty a řemeslné zboží a obchodovali ve skoro rovném postavení.

[ad#clanek-respo]

Samozřejmě panovník měl mimořádné výsady, šlechta poněkud menší, ale jejich vliv na občana byl poměrně mírný s minimem zákonů, malými daněmi, obtížnou kontrolou, bez rodných čísel, občanských průkazů, sledovacích kamer, zadrátovaných hranic a tak dále. Tento pro psychiku obyvatelstva vhodný  stav, samozřejmě s výstřelky, jako byla inkvizice, čarodějnické procesy, někdy tvrdě prosazované nevolnictví od šlechticů, časté války, kde šlo o problémy obyčejným lidem vzdálené, pomalu gradoval k idylickým poměrům na sklonku 19. století.

Ve spolupracující společnosti na vyšší produkční úrovni, došlo k rozvoji vědy, technologií, zdravotnictví, začala se stavět výstavná jádra měst, do zemědělství pronikaly pokrokové prvky v chovu zvířat nové odrůdy plodin. Charakteristické bylo, že v městech lidé každý den chodili na korzo, kde se zdravili, navazovali kontakty, nezáviděli si, protože se všichni účastnili svobodného trhu, kde se dalo vydělat především vlastním úsilím, poctivostí a mravností. Jenomže v první světové válce stouply daně asi na 25% a na scéně se po rozpadu monarchií objevili noví lidé, kteří si začali říkat politici, kteří snadno zjistili, že když se už nemusí investovat do války, dá se na té hromadě finančních prostředků dobře parazitovat.

První nestvůra se jmenovala Lenin, který přijel do Ruska na balíku peněz od válčící protistrany, aby udělal revoluci a uzavřel mír s trojspolkem, tedy Německem, Rakouskem a Itálií. Jakmile se někdo dostane k penězům, které nevydělal, ocitne se v mimořádném postavení  a začne být nebezpečný pro svoje okolí, protože jeho prvotním zájmem je udržet se na pozici a dostat se k ještě větším penězům. Tomuto ponurému cíli obětuje obvykle svoje spoluobčany, buďto na životě, nebo, jako vývojový model na jejich penězích, když jim postupně zvětšuje původně berně, nyní daně. Lenin naprosto zdokonalil formu společnosti, která se dá nezvat parazitická, kdy jedni pracují a druzí žijí z jejich peněz a zabývají se především tím, jak tuto pro ně příjemnou formu nějak legalizovat, tedy uzákonit, změnit morální normy, předělat propagandu, pokud možno od mateřské školy, kde taky visí obraz vůdců aspoň v ředitelně.

Potom to dál pokračuje, jak se balík zvětšuje a stále víc lidí se z něho dá platit. Ti potom kývají hlavou jak houpací koně, nad zavedenými pořádky, spolupracují a modlí se podle nového katechizmu. Souvisí to samozřejmě s jejich omezeným intelektem, porušenou morálkou a mizerným charakterem. Jenomže původní psychická výbava zůstává neměnnou. Jakkoli se všude hlásá, píše, vysílá modernizovaný paskvil, to co máme v hlavě se nemění. Výsledkem je nárůst duševních nemocí, stagnující porodnost postižených, počty sebevrahů o kterých se nesmí moc mluvit, důležitější je stejný počet těch, kteří se zabili na mizerných silnicích se starými auty, tak je možné zvýšit pokuty a zpřísnit STK.

Po Leninovi zjistili další politici, že to vůbec není špatná vymoženost, když si zajistí převahu v policejních samopalech a vycvičených psech, někoho okrádat a parazitovat na ostatních v podstatě v roli původních panovníků odtržených od ekonomiky, svobodného trhu, starostí se zakázkami a kvalitou a tak se rozhodli, tuto formu uspořádání společnosti převzít a postupně jakoby vylepšovat. Jakoby se jim to daří pouhých sto let. Pro pozornějšího pozorovatele se jedná o zánik. Pozorné, prozíravé pozorovatele lze upálit na hranici, poslat do vyhnanství, zavřít v psychiatrických léčebnách, okrást k neškodnosti jako chudáky, postavit na okraj společnosti, jako bláznivé podivíny, kteří by chtěli otočit kolo dějin zpět.

Jenomže krásná pravda sedí dál na trůnu v bílých šatech a má dost času opět zakročit, obvykle to dělá docela tvrdě na těch co ji popírají dík především omezenému rozumu, ale i na těch co to trpí a nestaví se na odpor, ale i na těch co nevědí oč se jedná dík mládí, nebo senilitě i na těch jakoby nevinných co jsou prostě jen hloupí. Příznaky neúspěchu a zániku pomalu lezou z temných koutů. Společnost vedená neschopnými vždycky zanikla, klasickým příkladem jsou události dvacátého století s diktaturami vrahů a totalitní uspořádáním bláznů. Kdo nedokáže analyzovat stávající situaci a rozpoznat nebezpečí které hrozí na příklad od příchodu národů z jihu, dokumentuje svůj omezený intelekt, který se nehodí pro uspořádání poměrů ve společnosti a musí být vyměněn. Ne poučen, protože se jedná o neschopné a ty nejde uschopnit, jako marody po vyléčení chřipky. Lidé se dají soustavnou propagandou snadno zblbnout a tak si dnes všichni myslí, že demokratická  parazitická společnosti je výborná vymoženost.  

Nejnebezpečnější vlastnost politiků v parazitické společnosti, kterou organizují,  je vystrašená nečinnost v rozhodujících problémech, jsou stiženi apatickou tvořivou impotencí. Rozdělují si nakradené peníze a opatrně našlapují, jen aby neprovedli nějakou akci, která by je vyškrtla z kruhu takto zaopatřených. V Evropě umírají lidé po stovkách a politici jen rovnají stuhy na věncích, kondolují pozůstalým a naivně si představují, že ten masakr byl poslední a příchozí kteří neumějí řeč, jsou většinou analfabeti, nejsou zvyklí pracovat, zato jsou vybaveni testosteronem na vysoké úrovni, už budou hodní, hlavně když dostanou svoje dávky. Podobnou situaci popsal Exupery v Citadele. Berberští uprchlíci zaopatření jídlem, pitím a bydlením se nakonec vyvraždili vzájemně. Jenomže ti současní si sebou přinesli ideologii, kdy každý nevěrec je bezprávná opovržení hodná kreatura a zabít ho je záslužný čin. Tohle jim z hlavy nikdo nevymaže. Bůh s námi.

[ad#clanek-respo]

Musíme se vrátit k idejím ústavy z roku 1848, kuriálnímu volebnímu právu, které vylučovalo z voleb všechny, kteří se nedokázali sami uživit a byli závislí na státu, nebo milodarech, natož aby takto zaopatření mohli kandidovat a být zvoleni. Musíme vyloučit parazity na všech úrovních z rozhodovacího procesu o ostatních lidech, protože jejich postavení je slabošské, dají se snadno ovlivnit, mají sklon k násilí, jsou nemorální, nehledě na zákony, které si nadělali  pro sebe a ostatním  podobně zatíženým, namáhavým zvednutím ruky nebo stisknutím tlačítka, pro legalizací svého zločinného počínání.

Uspořádání společnosti se schopnými a nezávislými lidmi v čele se osvědčilo  a povede k vyřešení dnešních tíživých problémů zavedením společnosti spolupracující místo parazitické. Musíme založit ligu proti parazitizmu.

bloger_323

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 4,77 out of 5)
Loading...