Vzkaz švédských vědců bílým: O nějaké to “euro-americké” dítě méně a už bude dobře

Tím, že budete mít o jedno dítě méně, pomůžete planetě víc, než když budete třídit odpad. Tak radí “vědci” ze švédské univerzity v Lundu (zde). Rozumná rada, řeklo by se. Kdyby byla směřována k lidu Afriky. K obyvatelům kontinentu, který je neustále zmítaný hladomory z přelidnění a válkami z hladu.

Tam by skutečně nějaké omezení porodnosti mohlo pomoci. V subsaharské části Afriky, tedy v té nejchudší a  přitom nejlidnatější části, totiž připadá na jednu ženu průměrně 4,42 dítěte. Lokálním rekordmanem je Niger, kde jedna statisticky průměrná žena přivede na svět “pěkných” 7,58 potomků. Není pak divu, že třeba Nigérie, která měla v roce 1900 pouhých 16 milionů obyvatel, by podle prognóz demografů měla do roku 2100 dosáhnout na neuvěřitelných 914 milionů. Bude tak demograficky dýchat na záda nejlidnatějším státům, Číně a Indii, aniž by ovšem byla schopna se někdy dostat na 1/10 jejich produkce potravin…

Ale ne, tím se netrapte. O nezvladatelnou, živočišnou množivost Afriky přece nejde. Vědcům z univerzity v Lundu leží na srdci něco mnohem nebezpečnějšího a budoucnost planety nesrovnatelně více ohrožujícího. My. Ta výzva je směřována k nám, lidu Evropy a Ameriky. „Americká rodina, která se rozhodne mít o jedno dítě méně, pomůže snížit emise oxidu uhličitého (CO2) úplně stejně jako 684 teenagerů, kteří budou po zbytek svého života všechno důkladně recyklovat,“ píší vědci Seth Wynes a Kimberly Nicholasová ve své studii.

Takže o nějaké to “euro-americké” dítě méně a už bude dobře? Postačí to, aby byla naše matka Země zachráněna? Ne, přátelé. To ne, to by bylo samozřejmě málo. Švédští vědci důrazně doporučují i další balík opatření. Bez kterých to prý nepůjde. Kromě drastického omezení (už tak nízké) porodnosti bílých žen je také nezbytné se vzdát se i masa, svého auta a létání do dalekých zemí. Právě tím totiž podle nich lidé nejúčinněji pomohou ke snížení emisí skleníkových plynů. Více než recyklací, sušením prádla na slunci nebo používáním úsporných žárovek.

Tedy jinými slovy, zjednodušeně a natrvrdo: vymřete! Vyhyňte, ztraťte se, vzdejte se všeho, čeho vaše civilizace za staletí dosáhla a předejte svou zemi primitivismu a divošství. Tiše se vypařte, rozplyňte se v barbarské záplavě… a Země bude zachráněna!

No fakt! Podaří-li se totiž prosadit všechny nezbytné změny a navrhovaná opatření, pak se (podle této studie) může globální zvýšení teploty do konce tohoto století udržet „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně“, jak to dohodli světoví politici v pařížské klimatické dohodě… A to se vyplatí, ne?

Je tu ještě někomu nejasné, o co jde v tak zvaných klimatických dohodách? Že je to jen další kamínek do mozaiky široce pojaté a pozvolna, ale nekompromisně protlačované genocidy bílého obyvatelstva? Které je příliš tvořivé na to, aby bylo kontrolovatelné a ovladatelné. A tak má vyhynout. Přestat se rozmnožovat. U těch “ušlechtilejších” dobrovolně a z morálních pohnutek. Záchrana planety a tak, že. U části ostatních řízenou degenerací, s masovým protěžováním principiálně neplodných svazků. No a ten zbytek, všelijaké ty nespokojence, kverulanty a odbojníky, ty postupně zkrotíme ekonomicky. Nedostupnost bydlení, dlouhodobost přípravy na smysluplnější povolání, z toho vyplývající zadluženost, následná nemožnost ekonomického přežití z jednoho platu… O dokonání díla se postará záplava primitivů s jejich geny, které časem spolehlivě převrství a znehodnotí to, co se selektovalo, kultivovalo a vytvářelo po tisíciletí…

Chcete se něčeho podobného účastnit? Že ne? Ale veliká část našich politiků ano! Bohužel. Jedinou naší šancí proto je – nepustit je k tomu. K možnosti rozhodovat. Vyautovat je ve volbách. Základním kriteriem při rozhodování budiž tak zvaná “proevropskost”. Nebo, jak oni sami rádi říkají “prozápadní orientace”. Jak politiků, tak i jejich domovských partají. Posuzovaná ne podle slov, která nohou být předvolebně líbivá, ale podle činů. Podle minulých hlasování v parlamentu, v našem i v tom bruselském a podle různých “zajímavých” prohlášení doma i venku.

Protože ta slavná “Evropa”, kdysi unie samostatných, dobrovolně spolupracujících států, do níž jsme s naivitou blonďaté čtrnáctky před časem vstoupili, se velice změnila. Dnes je to nebezpečný, totalitní moloch, který nás nejen ekonomicky vysává, pohrdavě peskuje, zasypává svými druhořadými produkty a bohorovně rozhoduje o našich nejvnitřnějších záležitostech, ale který začíná ohrožovat už i samo přežití našeho národa.