Volby v Izraeli … už zítra

A není to jen taková tak obvyklá předvolební fráze. Proti sobě stojí dva…i když ve skutečnosti tři giganti. Na jedné straně současný předseda vlády, Benyamin Netanyahu a proti němu Benny Gantz ve spolupráci s Yair Lapidem. Tedy, namísto jmen, si řekněme jaké proudy jsou ve hře. Pravice proti středolevému proudu.

Jinými slovy, na jedné straně Netanyahu, který pro Izrael za posledních několik let udělal více nežli jeho předchůdci v minulosti na mezinárodním poli. Připomeňme konečně uznání Jerusaléma jako hlavního města Izraele a přestěhování velvyslanectví USA z Tel Avivu právě do Jerusaléma. A USA nejsou jedinou a poslední zemi, která tento krok udělala či v krátké budoucnosti udělá.

Dále pak je důležité připomenout roli Benyamina Netanyahua v sbližování s arabskými zeměmi. Fakt, že i když to veřejně zatím tak moc není vidět, Izrael už není tím otloukánkem jakým byl před léty, ale stal se důležitým partnerem v regionu i ve světě. A izraelská pomoc zemím, které postihly přírodní katastrofy je rovněž nezanedbatelná. To vše, dnes více nežli v minulosti je oceňováno právě arabskými “bratranci” Za zmínku stojí i fakt, že palestinský terorismus už nemá takovou podporu jakou míval a že i země, které v minulosti měly velmi štědrou ruku si uvědomují, že silný a hlavně bezpečný Izrael je pro ně výhodnější nežli nedůvěryhodný Hamas. Nebo Hezballah. Obrovským úspěchem dosavadní politiky Benyamina Netanyahua je u uznání svrchovanosti nad Golanskými výšinami a nemohu pominout i odmítnutí dohody s Iránem ze strany USA. Dohody která byla nebezpečná a dávala této zemi všechny trumfy v útoku na Izrael.

Celá situace je ale ještě komplikovanější v tom, že zatímco Netanyahu slaví na mezinárodním poli jeden úspěch za druhým, doma se mu moc nedaří. To je nutné přiznat. Ekonomiku oslabují neustálé teroristické útoky a nutnost být stále v pohotovosti a to nejen na hranicích s pásmem Gazy ale také na Golanech nebo na hranicích s Libanonem. Ty vynaložené peníze pak nutně schází jinde a veřejnost už je unavená. Celkem pochopitelně. Ono každé vlastenecké nadšení má jistá omezení a hranice, v okamžiku kdy musíte s dětmi trávit dny a noci v protiraketovém krytu, kdy ceny rostou ale mzdy moc ne. To se pak snadno hledá viník, a tím je samozřejmě prvním na řadě ministerský předseda. A toho také snadno využívají protivníci. Jako Benny Gantz, který minulé úterý jasně řekl, že jeho cílem je dostat Netanyahua mimo politiku. A ještě dodal víru, že jej nebudou stále podporovat USA a Rusko. Takže nedá moc práce pochopit, odkud vane ona, z mého pohledu směšná kauza úplatků, které Bibi čelí.

Moje vize a přání pro Izrael jsou jasné. Pokračování pravicové vlády, protože jiná alternativa by nadělala nepředstavitelné škody. Především by dala signál nepřátelům, že cesta je volná. Dále, plán Bennyho Gantze, že se budou ve funkci snad střídat s Lapidem je opravdu hodně pošetilý a sotva by mohl fungovat ve stabilní zemi, natož pak z Izraeli, který je neustále konfrontován s hrozbou mezinárodního napadení. To sice asi nehrozí ani z Egypta a ani z Jordánska ale koordinovaný útok z Libanonu, Sýrie doprovázeny útoky z Gazy by přinesl zemi obrovské utrpení, kterému si nejsem jistý, že kandidáti Gantz a Lapid by byli schopní čelit. Ani když vezmu v úvahu vojenskou minulost Gantze.

Tak tedy hodně štěstí Bibi a v úterý budu držet palce.