27.2.2016
Redakce
0
Kategorie: Politika

Vítězný únor 2016 aneb nic jsme se nepoučili

Sdílejte článek:

PETR ZÁVLADSKÝ 27|02|2016

Tak nějak jsem si myslel, že k 25. únoru napíšu nějaký souhrnný materiál k výročí komunistického puče z roku 1948, ale vidím, že píšu článek k novému vítěznému Únoru 2016. Aneb: nic jsme se nepoučili…

Ono nám to, děcka, k tomu nazrávalo už delší dobu, ale teď už je to jasné a není o čem pochybovat.

[ad#clanek-respo]

Začnu ale trochu zeširoka. Komunisti v osmačtyřicátém ukradli republiku za vydatné pomoci tehdejšího presidenta Beneše. Říká se leccos. Od toho, že byl tak zhnusen Mnichovskou politikou, že upjal veškeré své očekávání na východní chlupatou hruď ruského medvěda, až po to, že byl už v té době agentem sovětské NKVD a jen plnil rozkazy (chlupatého medvěda).

Ať popřejeme sluchu prvému, či druhému, v období třetí republiky nějakým způsobem umožnil nástup komunistů k moci. Počínaje Košickým vládním programem (který byl dojednán jinde a jindy, než v Košicích), až po rezignaci na vývoj ve státě v posledních měsících roku 1947, kdy už komunisté bez skrupulí porušovali zákony, vytvářeli nelegitimní vyzbrojené milice, zmocnili se postupně ministerstva vnitra, armády a policie a jejich ministři nedbali rozhodnutí vlády, ale jen Ústředního výboru strany.

Bylo o tom popsáno už mnoho materiálu a nehodlám jej nadále množit. Soustřeďme se na současnost.

V roce 1989 (a spíše už pár let dříve) dojel komunistický reálný socialismus na chorobu mnohokrát dokumentovanou a potvrzenou: spotřeboval za dvě generace všechny zdroje, které po válce jednotlivcům i soukromým firmám uloupil a mlel z posledního. Věděli to i sami soudruzi.

Soudruzi se ale nehodlají vzdát bez boje a vymysleli novou verzi socialismu, pro kterou ukradli liberálům jejich název (oni ti levičáci mají k tomu kradení zatraceně blízko vždy) a vymysleli tzv. levicový liberalismus. Ten znamená, že sice budou mírně tolerovat své třídně nenáviděné nepřátele, dokonce jim povolí podnikat (když my to, soudruzi, centrálně neumíme), ale zato pod tvrdým centralistickým dozorem, regulací a hlavně, opakuji: hlavně, tak tvrdým zdaněním, aby jim zbylo jen na prosté udržení pracovní síly. Zbytek si vezmeme sami a budeme s tím nadále provozovat své sociální experimenty a přerozdělování, takže ekonomika bude trochu liberální, ale hlavně centrálně řízená.

Jinými slovy: podnikatelé ponesou plnou odpovědnost za chod svých svěřených podniků a ponesou veškerá rizika za případné ztráty a náklady, zatímco většinu zisků si nárokujeme my, nová, neomarxistická, progresivní levice.

O tom, jak si ten neomarxistický (nebo bychom snad měli používat raději termín fašistický?) režim představují a že jej pokládají za nevratný, nás přesvědčují detaily.

Například nelegitimní protlačení zákona o EET (což není nic jiného, než totalitní dohled nad veškerým podnikáním). Socialisté se už cítí tak silní v kramflecích, že je parlamentní rozprava irituje do té míry, že klidně poruší jednací řád sněmovny (ten je též zákonem) a silově odhlasují zákon, který už sám o sobě budí pochybnosti o tom, zda nekoliduje s Ústavou. Tedy se ocitáme v analogické situaci s předúnorovými událostmi roku 1948. Komunisté už tehdy také pokládali zákon za něco, co má sloužit jen jejich cílům a pokud ne, nerespektovali jej.

Na to nám předseda Ústavního soudu (jak jinak, exkomunista Rychetský) v přímém televizním přenosu sdělí, že Ústavní soud se patrně nebude příliš rychle zabývat ústavní stížností opozice. Je varující, že Ústavní soud, který je kolektivním orgánem, ještě o věci nerozhodoval, ale soudruh Rychetský už má jasno, jak bude rozhodovat a klidně o tom hovoří v médiích.

Druhým signálem je postoj a výroky premiéra Sobotky k případnému czexitu. Rozsévá nám zde poplašné zprávy o tom, co by se strašlivého stalo, kdybychom z neomarxistické EU vystoupili. Dobře, je to jeho názor, jemu se soudruzi v EUSajuzu tuze líbí, i jeho směřování. Co je ale pobuřující je to, že veřejně prohlásí, že on nepřipustí, aby se o takové věci vůbec hlasovalo (případným referendem). No to je neuvěřitelné! Pokud si pamatuji, tak Ústava jasně říká, že lid je veškerým zdrojem moci ve státě a ne nějaký úředníček, který má před lidem šoupat patama a ne mu diktátorsky vládnout.

Už když novelizovali loni zjara zákon o referendu, bylo patrné, že jej chtějí oslabit na nejmenší možnou míru (nastavením absurdního limitu pro jeho vypsání). A ukazuje se, že jestliže (z průzkumů) by dnes 75 % lidí volilo czexit, on takové hlasování NEPŘIPUSTÍ!

Měli bychom si vzpomenout při té příležitosti, jaký způsobem jsme do EU vstupovali. Tehdy byli u vesla také socialisté, premiérem byl mokrý hadr Špidla a už tehdy byla společnost manipulována (na státní náklady) tak, že jedinou odpovědí je ANO. Otázka tehdy byla položena tak, zda chceme „zpět do Evropy, či…“ (to už nebylo dořečeno). V každém případě socialisté velmi stáli o to, abychom do EU vstoupili. Důvod je vcelku průzračný: EU už byla tehdy infiltrována dosti silně pro-socialistickými osobami a socialistům bylo jasné, kam bude směřovat. Ostatně Lisabonská smlouva ji posunula zcela nepochybně k neomarxistickému pojetí centralizované, byrokratické struktury s  výrazným deficitem demokratické legitimity EK. Jinými slovy: socialisté přebrali nad EU veškerou moc.

Jestliže dnes premiér Sobotka odmítá jakkoliv přemýšlet o zřejmé vůli občanů z EU vystoupit a ostatně svými činy v minulosti opakovaně dokázal, že patří mezi bezmezné obdivovatele EU, lze to sice pochopit, ale ne akceptovat.

Rozumím, že pokládá vítězství své socialistické strany (a všech socialistů Evropy) za konečné a zcela v duchu doktríny socialistické internacionály, jíž je ČSSD členem, se snaží činit takové kroky, aby toto vítězství bylo nezvratné a konečné (počínaje uplácením pro-levicového elektorátu z veřejných peněz prostřednictvím různých dávek a dotací, přes urputně se prohlubující integraci země do EU a cíleným omezováním její suverenity, až nakonec i pro záměr naředit domácí obyvatelstvo Evropy/Česka vděčnými imigranty z celého světa), ale je třeba, aby mu za takovéto kroky byl vystaven tvrdý a nekompromisní účet.

Pokud má stále ještě ČSSD na konci své zkratky písmeno „Dé“ a pokud to písmeno stále ještě znamená Demokracie, pak musí být pan Sobotka (a jemu podobní) svržen členskou základnou vlastní strany. Pokud už to „Dé“ nic neznamená, ať se pak přejmenují podle svých činů na marxistickou revoluční stranu Evropy, abychom měli jasno.

[ad#clanek-respo]

Protože je stále více zřejmé, že jsme se (vinou neomarxistů nejen domácích, ale i evropských) po 26 letech od plyšáku vrátili zpět do hlubokých sedmdesátých let minulého století, do doby normalizovaného socialismu husákovského typu, a poslední události začátku roku 2016 naznačují, že se mílovými kroky vracíme až k únoru 1948.

Už schází jen vyzbrojení Lidových milic.

ZDROJ: Petr Závladský

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 4,85 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky