28.12.2017
Redakce
0
Kategorie: Doporučujeme, Ekonomika

V čem je problém s penězi zdarma

Sdílejte článek:

MARTIN BULÁK

Levice či pravice, politici nejsou ničím jiným, než profesionálními podvodníky. Jelikož sami nic hodnotného svou prací na trhu neprodukují, a vše co se rozhodnou přerozdělit musí nejprve někomu ukrást (přes daně), není pro ně ani technicky možné, aby byli něčím jiným.

[ad#textova1]

Soustavně přicházejí s novými podvodnými schématy, kterými se snaží obohatit a zvýšit si moc, ale které navenek vypadají jako určené pro “dobro lidí”. To co ve skutečnosti politici dělají, je vynucování své moci – vydávají příkazy ve formě zákonů a vymáhají je svou armádou nemyslících žoldnéřů (policistů a vojáků), což má vždy za následek jen omezování, kontrolování a vydírání běžných lidí.

Neexistuje jiný způsob uplatňování těchto vydaných hrozeb – čím zákony ve skutečnosti jsou. Myšlenka, že to všechno dělají pro dobro běžných lidí je zjevně zcela scestná.

Jedním z takových nejnovějších podvodů protlačování těmito parazity je myšlenka ” bezpodmínečného základníhoho příjmu “: myšlenka, že jen z důvodu samotné existence, je nějakým zázrakem každý člověk oprávněn na určitou úroveň příjmu či bohatství. Tento “politický Santa Claus” funguje na ekonomicky nevzdělané lidí, kterých je ve společnosti bohužel většina. Nakonec, zní to velmi pěkně – tak pečlivě a velkoryse. Vždyť co by už mohlo být škodlivé nebo ničivé na tom, dávat všem peníze zdarma?

Když se někdo vžije do představy příjemců těchto peněz zdarma (což je v zásadě způsob, jakým to ti slizcí politici i prodávají veřejnosti), co by se mu na tom nemělo líbit? “I když celý den nebudu nic jiného dělat, jen sedět na zadku, budu mít dostatek peněz na jídlo, ošacení, či jiné věci. To je super! “ No možná i průměrný ekonomický nevzdělanec bude při tomto pociťovat mírný rozpor , a bude si klást otázku: ” Tak moment, odkud jsou vlastně tyto peníze? “ No velká většina tento jeden malý hlas nakonec udusá, aby ho utišila. “Buď zticha, jsou to peníze zdarma, a my si je zasloužíme.” A když se tak stane, politik se bude za rohem v tichosti chichotat.

Pojďme si rozebrat některé podvodné prvky “základního příjmu”, který se prodává jako pokroková altruistická myšlenka:

1. Nejzákladnějším a určitě i nejzřejmější problémem je, že k tomu aby mohl stát někomu něco dát, musí to nejdříve vzít od někoho jiného . Tuto činnost vykonává prostřednictvím výpalnictví, které se nazývá “zdanění”. Nebo si skutečně někdo myslí, že politici rozdávají své vlastní peníze? Pokud by byli politici upřímní, ve volební kampani by říkali: “Vezmu nějaké peníze od vašeho souseda, a následně vám dám část z toho.”  No drtivá většina voličů to ani nechce slyšet a takovému přístupu ani nefandí. Jsou rádi že dostanou něco zdarma, pokud nemusí vidět, slyšet, zda cokoli vědět o násilí, které je nutné k vymáhání takového lupu.

2. Ale staré známé vydírání není jediné destruktivní na “základním příjmu”. Ještě jednou, pokud by lidé poslouchali svůj vnitřní hlas, tak mnozí by si to i uvědomovali. “No moment, pokud je dobré, že všichni budou mít 1000 € měsíčně zdarma jen za to, že žijí, proč pak ne 1 milión € měsíčně? To by už asi nešlo. Něco tedy na tom nesedí! “ K této úrovni podvodu je zapotřebí velmi stručná lekce ekonomie:

Mít nějaké peníze samy o sobě vás ještě nedělá bohatým. Pokud byste měli milion € a nacházeli se sami na opuštěném ostrově bez jídla a vody, co byste si asi tak mohli za ně koupit? Jednoduchý experiment popisuje tuto pointu: co se stane, když vytiskneme 7 000 000 000 000 000 € nových bankovek a následně dáme 1 milion € každému člověku na Zemi? Budou pak všichni na světě bohatí? Samozřejmě že ne, protože objem zboží a služeb se samotným vytištěním peněz nijak nezměnil. Jediné co se změnilo, je objem peněz v oběhu, což se v ekonomice správně nazývá “inflace”. Zkrácená verze tohoto příkladu by byla, že pokud máte dnes dvojnásobek peněz než jste měli před týdnem, ale za každé euro z těchto peněz si můžete koupit jen polovinu toho jak jste si mohli před týdnem, tak jste na tom v podstatě stejně. Změnila se jen cena zboží a služeb (směrem nahoru), aniž by se změnil jejich objem či kvalita.

Bylo by to něco podobného, jako kdyby politici zákonem stanoveny nové měrné jednotky v metrickém systému a zdvojnásobili jejich délku oproti původním. Vydáním jednoho zákona by tedy všichni lidé v zemi byli dvojnásobně delší. Tedy jedině že by ne. Zřejmě. Zatímco změna velikosti měrné jednotky by byl hloupý a problematický nápad, nenadělalo by to výrazné problémy ve společnosti . No když nastoupí “monetární politika” (eufemismus na vyrábění nových peněz) a devalvuje naše peníze, znamená to čistou krádež. Pokud máte ušetřených 1000 € a po jedné akci v monetární politice si můžete najednou za tuto částku koupit poloviční objem zboží a služeb, tak jste byli okraden. To co dělá tuto krádež rafinovanou je jen to, že většina lidí tomu nerozumí, a myslí si, že “inflace” je něco přirozené, nezbytné, zapotřebí. Ve skutečnosti nic z tohoto.

3. No z dlouhodobého pohledu, nejškodlivějším dopadem “věcí zdarma”, viděným zejména v komunistických zemích v historii, je výrazné snížení prosperity celé společnosti , tím že je placené lidem za neproduktivitu. Znovu, jednoduchý příklad ilustruje pointu tohoto ekonomického problému. Představte si, že zítra by stát přerozdělil každému muži, ženě a i dítěti po 1 milionu eur. Co by se asi tak stalo, kdybychom i odignorovali vliv “inflace”? Inu, protože bychom byli všichni zdánlivě bohatí, nikdo by neměl chuť dělat práci, která by ho vysloveně nebavila . Čili většina lidí by okamžitě skončila v práci a šla “do důchodu”, protože by si mysleli, že z toho dokáží vyžít až do konce života.

No mýlili by se. Velmi krutě by se mýlili. Aniž tito lidé něco produkovali – nic by se nepěstovalo, nic by se nevyrábělo, žádné produkty, žádné služby – rychle bychom se dostali do situace na trhu, kde by nebylo co koupit (včetně jídla). Měli bychom jen kvanta bezcenných bankovek, za které by nebylo co koupit.

Ještě jednou – pokud lidé nic nevyrábějí a tudíž není produkováno žádné zboží, tak jsou všichni chudí, bez ohledu na to, kolik papírků ve formě bankovek mají ve svém vlastnictví. A pokud by tedy stát každému rozdával “peníze zdarma” jen tak za nicnedělání, znamenalo by to postupné posouvání společnosti do chudoby. Všichni bychom jen jednoduše seděli na zadku, počítali peníze, a postupně umírali hlady. Hurá socialismus!

4. Ironií je, že pokud by byly politici jen sobečtí a chamtiví k majetku, který nenabyli vlastní prací, způsobili by mnohem méně škody než je tomu nyní . Je to spíše jejich chuť kontrolovat a dominovat nad lidmi, která je činí tak nebezpečnými. Pokud by parlament jednoduše přímo okrádal lidi na to, aby měl každý politik řekněme miliardu na svém účtu, a nedělal nic jiného, pak by byl stát daleko méně destruktivní, a méně nákladný, jakým je v současnosti. A teď je čas podívat se na to, co dělá “státní charitu” tak nehumánní.

Důvod proč politici tlačí sociální programy do zákonů, či zdravotní péči, nebo nejnovější myšlenku zmíněného “základního příjmu”, není proto, že by jim na vás v jakémkoliv směru záleželo . Je to kvůli tomu, že chtějí záměrně vytvořit skupinu bezbranných, odkázaných lidí, kteří nejsou schopni, psychicky i fyzicky, se o sebe dlouhodobě postarat. Primárním úkolem každého vládce k tomu aby mohl dlouhodobě fungovat, je přesvědčit svou oběť, že ho potřebuje a že bez něj nedokáže přežít. A nejlepším způsobem jak to dosáhnout, je dělat čím dál tím více lidí odkázanými na podporu. Ekvivalentem toho je uvězněno divoké zvíře v kleci, které budete krmit až dokud nebude vypasené, a ztratí své základní instinkty a lovecké schopnosti .

Existuje nespočet příkladů škodlivých a restriktivních zákonů, které byly lidem prodány jako “ochrana společnosti” , přičemž jejich primární účinek je jen ztěžování běžným lidem v schopnosti přežít samostatně bez státní podpory. Několik příkladů: a) regulace a licencování, které způsobují výrazné ztížení pro běžného člověka, aby si založil svůj vlastní byznys; b) vyšší daně, více různých daní, na všemožné věci, které trvale udržují lidi v nízkých příjmech; c) legislativa, která vynucuje mít “legálně občanství”, na to abyste mohli provádět základní věci; d) regulace a omezení které dělají věci jako jídlo či přepravu mnohem dražší; e) zákony, které přímo zakazují lidem vykonávat některé věci nebo jejich produkovat (včetně tak absurdních věcí, jako sbírání dešťové vody).

Nakonec když nám tito zkorumpovaní bastardi udělají život dražším, nepohodlnější a komplikovanějším, titíž politici následně předstírají, že jsou ochotni pomoci a dát zdarma věci těm, kteří se (kvůli vytvořeným překážkám) nedokáží o sebe postarat. Nebo jinak, jak říká Harry Browne: “Stát je dobrý v jedné věci: Ví jak vám zlámat nohy, následně podat berlu a říct, ‘Vidíš, kdyby nebylo státu, nemohl by si chodit’.”

5. Nakonec, možná jedním z největších důvodů na to, že politici se snaží protlačit podvody typu “bezpodmínečný základní příjem” je nakupování oblíbenosti  u co největšího možného počtu obyvatelstva. Jak by řekl George Bernard Shaw: “Stát který ukradne Petrovi k tomu aby zaplatil Paulovi, se vždy může spolehnout na Paulovu podporu.” Pokud se tedy podaří politikovi přesvědčit velký segment společnosti – většinu z těchto ve skutečnosti obětí – kteří budou požadovat takové přerozdělování schémata a zároveň budou odsuzovat všechny, kteří by byli proti této myšlence, pak se mohou tvářit jako vykonavatelé “vůle lidu”, Kteří jen vykonávají to co chce většina. To co chtějí ve skutečnosti politici – jsou masy požadavků od těchto mentálně-na-státu-závislých lidí, kteří budou soustavně mluvit o tom, jak si zaslouží stále více a více věcí zdarma, a o tom jak kandidáti které volí se starají o jejich potřeby během provádění masového výpalnictví na celé společnosti.

Ať už jsou to staří lidé požadující své “zasloužené důchody”, nebo nemocní požadující “bezplatnou zdravotní péči”, to co chtějí tito tyrani nejvíce je, aby samotní lidé fakticky požadovali masové vydírání a autoritativní dominanci . Politici nemilují nic víc, než manipulování a klamání lidí až k rozdělení společnosti, hněvu, a nekonečném prošení vládnoucí třídy, aby následně dala věci do pořádku. Nakonec jsou to vždy jen politici kteří vyhrají tuto hru, a všichni ostatní, dokonce i ti kteří jim naivně fandili a povzbuzovali je, jsou ti poražení. “Nepodmíněný základní příjem” je jen nejnovějším označením pro starý dobrý destruktivní státní podvod na lidech.

[ad#pp-clanek-ctverec] 

Autor: Martin Bulák

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 4,78 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky