15.9.2024
Kategorie: Ze světa

USA okomentovaly Putinovy výhrůžky

Sdílejte článek:

HSP

Přinášíme vám komentář mluvčího ministerstva zahraničních věcí USA Matthewa Millera k výrokům ruského prezidenta, že povolení Ukrajině použít západní zbraně dlouhého doletu proti cílům hluboko na ruském území by se rovnalo přímému zapojení zemí NATO včetně Spojených států do války na Ukrajině.

Putin se dost jasně vyjádřil k prohlášením USA o možnosti udělit Ukrajině povolení zasáhnout Ruskou federaci západními raketami dlouhého doletu.

Podle něj by to Kreml vnímal jako přímou účast Západu ve válce s Ruskem.

Vysvětlil to tvrzením, že AFU nemůže samostatně zasáhnout západními přesnými zbraněmi, letové úkoly pro ně „mohou zadávat jen vojenští důstojníci NATO a samotné rakety jsou naváděny satelitními systémy NATO“.

„A tak nejde o to, zda ukrajinský režim může těmito zbraněmi zasáhnout Rusko, nebo ne. Jde o rozhodování o tom, zda se země NATO přímo zapojí do vojenského konfliktu, nebo ne. Pokud se toto rozhodnutí přijme, nebude to znamenat nic jiného než přímou účast zemí NATO, Spojených států, evropských zemí ve válce na Ukrajině. A to už samozřejmě výrazně mění samotnou podstatu, samotný charakter konfliktu. Znamenalo by to, že země NATO, Spojené státy a evropské země jsou ve válce s Ruskem. A pokud je tomu tak, pak, berouce v úvahu změnu samotné podstaty tohoto konfliktu, přijmeme příslušné rozhodnutí na základě hrozeb, které nám budou hrozit,“ řekl Putin.

Putin však už měl několikrát tvrdá prohlášení, která však nepřinesla žádná vyditelná odvetná opatření Ruska vůči koalici vedené USA.

Matthew Miller okomentoval toto prohlášení ruského prezidenta takto:

„Není to ve skutečnosti nové prohlášení, ale pozorně sledujeme vše, co říká. Řekl bych toto: prezident Putin je člověk, který by mohl tuto válku ukončit už dnes, kdyby chtěl. Jediný důvod, proč vůbec diskutujeme o poskytnutí amerických kapacit Ukrajině a kapacit našich spojenců z NATO a koalice 50 zemí, které jsme shromáždili po celém světě, je ten, že Putin nadále setrvává ve své nezákonné válce, nadále se pokouší násilně odebrat Ukrajině území,“ řekl Miller.

„Pokud ruský prezident není ochoten mluvit o tom, jaké možnosti můžeme poskytnout Ukrajině, je velmi jednoduché ukončit tento rozhovor – na to musí ukončit tuto nezákonnou válku,“ dodal.

Na otázku, zda je ministerstvo zahraničních věcí připraveno zpochybnit Putinovo tvrzení, že takové použití zbraní by znamenalo přímou účast USA a NATO ve válce, Miller odpověděl, že USA se samy nezúčastní války na Ukrajině, ale budou jí nadále pomáhat bránit se jí spolu s koalicí svých spojenců.

Spekulace naznačovaly kompromisní řešení

USA mohou povolit Ukrajině používat britské a francouzské rakety na ruském území, ale ne své vlastní zbraně delšího doletu.

List The Times citoval své zdroje.

Publikace uvádí, že prezident Biden se může rozhodnout dát zelenou použití raket Storm Shadow a jejich francouzského ekvivalentu, raket Scalp, k zasažení cílů v Rusku na základě toho, že Spojené království a Francie takový krok podporují.

USA však nedovolí Ukrajině používat svou verzi raket ATACMS s nejdelším doletem na cíle v za hranicemi Ukrajiny, „doufajíc, že ​​zabrání další eskalaci konfliktu“.

Jeden ze zdrojů uvedl, že očekává diskusi o této možnosti mezi britským premiérem Keirem Starmerem a Bidenem v pátek ve Washingtonu, ačkoli podle nich není příliš pravděpodobné, že by v této věci došlo k „překvapivému oznámení“ (tj. přijaté rozhodnutí nemusí být zveřejněno) .

Očekává se, že Biden bude o této otázce diskutovat s ostatními evropskými lídry, aby zjišťoval jejich názory na případnou změnu politiky. Zdroj z britských obranných kruhů mezitím uvedl, že Spojené království nepotřebuje k udělení souhlasu podporu ostatních zemí NATO.

Spojené státy zatím nejsou připraveny oznámit zrušení omezení pro dálkové údery AFU hluboko do Ruska a nechtějí o tomto tématu spekulovat, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí včera večer středoevropského času.

Britský premiér Keir Starmer a šéf britské diplomacie David Lammy se utkají ve Washingtonu s americkým prezidentem Joem Bidenem
Na snímku britský premiér Keir Starmer (uprostřed) a britský ministr zahraničí David Lammy (vpravo) sedí v rezidenci britského velvyslanectví ve Washingtonu

O raketách se jednalo ale nerozhodlo

Na setkání Bidena a Keira Starmera se nakonec nerozhodlo o úderech raketami dlouhého doletu na Rusko.

Podle deníku The Telegraph britský premiér při odchodu z Bílého domu řekl, že „setkání se netýkalo konkrétního rozhodnutí o Storm Shadow“.

„Měli jsme dlouhou a produktivní diskusi o celé řadě otázek včetně Ukrajiny, jak se dalo očekávat, Blízkého východu a Indopacifiku, mluvili jsme strategicky o taktických řešeních,“ řekl Starmer .

Biden zároveň uvedl, že o tomto tématu diskutovali lídři a jejich týmy. Americký prezident také odmítl Putinova prohlášení, že zrušení omezení na Ukrajině by se rovnalo vstupu NATO do války s Ruskem. Řekl, že s tímto tvrzením nesouhlasí, píše The Telegraph.

Publikace s odvoláním na zdroje zároveň píše, že „rozmístění raket musí být součástí širšího plánu, který se pokusí ukončit plnohodnotnou válku“.

Zintenzivnění úderů na Ukrajinu a první jaderné testy Ruska od sovětské éry

Experti pro agenturu Reuters uvedli, jaké důsledky by mohlo mít povolení Západu na údery dlouhého dosahu proti Rusku.

Podle Gerharda Mangotta, odborníka na bezpečnost z univerzity v rakouském Innsbrucku, pokud se zruší omezení týkající se raket, „Kyjev ponese hlavní tíhu vojenské odpovědi Moskvy“.

Další expert Ulrich Kühn z Institutu pro výzkum míru a bezpečnostní politiku v Hamburku se domnívá, že odpovědí Ruska by mohlo být zintenzivnění útoků na civilní infrastrukturu Ukrajiny.

Mangott mezitím poukazuje na to, že Rusko v každém případě odpoví, pokud se přijme „dalekoúderné“ rozhodnutí.

„Umožnit Ukrajině používat západní zbraně se západními satelitními snímky, západními vojenskými poradci je něco, co velmi úzce zasahuje do životně důležitých ruských zájmů. Proto si myslím, že ti, kteří říkají: ‚No, nic se nestane, prostě to udělejme‘, se mýlí,“ dodal rakouský expert.

Zároveň neočekává, že Rusko zaútočí na území NATO. Nevylučuje však, že Moskva by mohla uspořádat velkou demonstraci svého jaderného potenciálu.

„Rusové by mohli provést jaderný test. Udělali všechny potřebné přípravy. Mohly by odpálit taktickou jadernou zbraň někde na východě země, jen aby demonstrovaly, že to myslí vážně, když říkají, že nakonec sáhneme po jaderných zbraních,“ řekl expert.

Jeho kolega Kühn připomíná, že Rusko neprovedlo jadernou zkoušku od roku 1990, „a jaderný výbuch by znamenal začátek nebezpečnější éry“.

Je třeba poznamenat, že výzvy k provedení jaderných zkoušek v Rusku již zazněly. Včera k tomu vyzval poslanec Státní dumy Andrej Kolesnik.

„Neměli bychom polevit. Musíme někde provést jaderný výbuch, na nějakém testovacím polygonu. Nyní máme zákaz jaderných zkoušek, ale možná by se lidé měli podívat, k čemu to všechno vlastně vede, stojí za to si to poslechnout. Pokud se moratorium zruší, možná se nad tím lidstvo zamyslí,“ řekl Kolesnik ruským médiím.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 3,47 out of 5)
Loading...
52 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)