17.11.2021
Redakce
0
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Tři kladiva proti neudržitelné diskriminaci

Sdílejte článek:

KAREL MACHALA

machalaTři mocné argumenty ze studií a statistik, které naprosto zásadně nabourávají oficiální příběh, by za normálních okolností vedly k padání hlav, změně politiky, konci diskriminace na základě nepravdivého příběhu o „bezinfekčnosti po vakcíně“ a k omluvám. Současná situace je však zvláštní – čím je argumentace mnoha vlád neudržitelnější, tím víc je tlačeno „jediné řešení“.

V článku vysvětlíme tři body: 1. Vakcíny dle studie Pfizeru celkově nezachraňují životy 2. Po proočkování ¾ dospělých došlo ke zhoršení nadměrné celkové úmrtnosti v Evropě a Izraeli 3. Proočkovanost zemí/okresů dle studie nevede k nižšímu výskytu covidu, ba mírně naopak

Na základě těchto bodů rozbijeme napadrť nepravdivý příběh, který vede k diskriminaci neočkovaných experimentálními vakcínami a který někde dokonce vyhazuje lidi z práce a připravuje je o existenční jistoty: prý je třeba vakcíny dostat do co největšího počtu lidí včetně dětí, a to kvůli chiméře, která je neskutečná.

Krátký úvod: Příběh prapůvodní – ochránit slabé a žít zase jako lidi.

Na začátku to vypadalo rozumně, většinová shoda byla možná a disidentů málo. Hru jsme hráli téměř všichni: Kdo by byl nelida?

Jakmile budeme mít terapeutika včetně vysoké hladiny vitamínu D, včasného podávání (např.) ivermectinu, který zafungoval nejen v Africe a Indii, ale už i v Indonésii a zčásti v Japonsku, a experimentální a nouzově schválené vakcíny, můžeme zase žít svobodně, protože někdo se promoří (s příznaky či bez) a někdo riskne vakcínu. Někdo zase bude mít dlouho budovanou silnou přirozenou imunitu a nemoc vůbec nedostane. Nikoho není třeba k ničemu nutit a každý si vybere. Nakonec se společnost otevře a škody budou minimální.

Tento rozumný, ale bohužel z hlediska mocných vyšších zájmů zcela vypnutý scénář zřejmě nebyl nikdy myšlen vážně. Zvítězila (prozatím) nepravdivá reklamní kampaň většiny masmédií, politiků a výrobců, kteří za své výrobky ani neručí.

Tři body, které všechno mění

1. Vakcíny a záchrana životů dle studií

Ze studií Pfizeru (i Moderny) vyplývá: a) Vakcíny celkově nezachraňují životy. b) Zachráněné životy z covidu jsou přebity jinými zmařenými. Celková bilance je nulová. Kdyby studie trvaly víc než 6 měsíců, mohla být i záporná?

Studie společností Pfizer (a podobná studie Moderny) porovnávaly celkovou úmrtnost v očkované skupině s celkovou úmrtností ve skupině kontrolní (neočkované) po dobu 6 měsíců. Došly na velkém počtu účastníků (Pfizer: 21926 v očkované skupině vs 21921 v neočkované) přibližně ke stejnému závěru. V očkované skupině během půl roku trvání studií nedošlo k záchraně životů oproti skupině kontrolní, umíralo v nich stejně lidí. Přesněji: v případě Pfizeru zemřelo o 1 člověka víc než v kontrolní skupině. (15 vs 14). Protože na covid zemřel v očkované skupině 1 účastník a v kontrolní 2, vakcína Pfizeru v ní zabránila polovině úmrtí na covid. Současně však výrazně víc lidí v očkované skupině umíralo na zástavu srdce (4 ku 1) a další kardiovaskulární příhody. Podrobněji v tabulce S4 studie. Celkově však umíralo zhruba stejně lidí.

Vysvětlení je až takto prosté: a) vakcíny ani krátkodobě nemají na úmrtnost větší vliv, a b) za každý zachráněný život experimentální vakcínou tu musel být nějaký život, který byl vakcínou nebo souvisejícími opatřeními naopak zmařen. Vakcíny opravdu někoho zachránily, ale taky opravdu někoho stály život.

Budeme-li se soustředit jen na covid (jak to mluvící hlavy manipulativně dělají), najdeme jen zachráněné životy. Zaměříme-li se místo toho na daleko důležitější celkovou úmrtnost, uvidíme i negativa a zmařené životy „mimo covid“. Vidět jen covid je výhodné pro Pfizer, Modernu a šikovně zainteresované politiky a masmédia, vidět celkovou úmrtnost je však celá pravda. Kdo dostane přednost – covidová polopravda, nebo celá pravda? V masmédiích, mluvících hlavách a u většiny politiků je to ta polopravda. Vědomě či nevědomě.

Čísla ze studií jsou však neúprosná. Může to být však ještě horší: co by se stalo po 6 měsících, kdyby studie nebyly ukončeny proočkováním kontrolní skupiny? Účinnost vakcín po půl roce (spíše dřív) značně klesá. Dopady (ne)bezpečnosti se však mohou objevit třeba i po letech. A neznáme je.

Kardinální otázka zní: Jak by se posunul vyrovnaný poměr zachráněných a zabitých po roce, dvou či pěti? Našlo by se v očkované (nebo kontrolní) skupině po 5 letech víc rakovin, diabetů, autoimunit či třeba neurologických potíží? Nevíme. Právě proto se dělají dlouhodobé studie bezpečnosti, které to potvrdí nebo vyvrátí. Je však podivné, že studie skončily po 6 měsících. Je cílem místo standardního zjištění účinnosti i bezpečnosti vyzmizíkovat veškerou kontrolní populaci? Závěr: Tyto studie neposkytují žádný podklad pro soustředěnou masovou nátlakovou vakcinační kampaň ani u dospělých, natožpak u dětí. (Zpráva z Německa: za 6 týdnů kampaně u dětí zemřelo po vakcíně 5 dětí, zatímco za posledních osm měsíců zemřely s covidem jen 2 děti). Pokračuje se však dál.

Přejděme k 2. bodu se znepokojivými daty ze statistik nadměrné úmrtnosti.

2. Celková úmrtnost po vakcinaci stoupá

Abychom získali podpůrný argument pro celkový přínos (kladný či záporný) nových vakcín, musíme kromě (slábnoucí) účinnosti zhodnotit také vývoj celkové úmrtnosti ve statistikách před vakcinací a po ní.

K tomu využijeme statistiky úmrtnosti Evropy a Izraele (euromomo.eu). Běžná představa může vypadat takto: Byl zde normální stav, kdy umírá určitý počet lidí ročně, měsíčně, týdně. Vypukne (sub)pandemie, počet umírajících prudce vzrůstá až do doby nalezení řešení, promoření nebo opadnutí.

Po masové vakcinační kampani s podáním vakcíny 3/4 dospělých Evropanů (další nemoc prodělali) by se nadúmrtnost měla prudce snížit a život vrátit do normálních kolejí. Bylo to tak? Ani náhodou. Ve skutečnosti je na tom nejproočkovanější Evropa nejhůř. (Přitom prodělanci mají i dle studie z Izraele 13x lepší imunitu, musí tedy jít o selhání vakcíny). Mluvící hlavy však stále nevědí nebo záměrně mlží a z ničeho si vydupávají další tlačení experimentálních vakcín, diskriminaci a někde i pošlapávání práva na práci a informovaného souhlasu jako základního kamene civilizované medicíny. Potřebují další čísla?

Jestliže např. v ČR denně zemřelo před covidem přes 300 osob a teď umírá výrazně víc, je to nadměrná úmrtnost. A naopak. Větší soubor než ČR bude mít vyšší vypovídací schopnost: evropská databáze Euromomo. Její čísla vůbec nevypadají dobře.

Euromomo ukazuje problém

Grafy euromomo ukazují nadměrnou úmrtnost v evropských zemích a Izraeli. Když na stránce s grafy+mapami popojedeme dolů na Excess mortality (Nadúmrtnost), nestačíme zírat na grafy za roky 2019, 2020 (s covidem) a 2021 (s covidem+proočkovaností). Zajímavé je, že graf za celou populaci moc neodhalí – pouze to, že 2019 (bez covidu) byla nejmenší, ale už nadměrná vůči dlouhodobému průměru. V roce 2020 je vidět zlom v 11. týdnu, kdy covid dorazil do Evropy: prudký nárůst nadúmrtí, stabilizace a další prudký nárůst na podzim, kdy sezónně klesá hladina vitamínu D v krvi z nedostatku slunečního záření. (To je mimochodem něco, čím se mluvící hlavy odmítají zabývat jako masovým terapeutickým opatřením a co jsem naznačil v článku už v první dny covidu u nás).

Mluvící hlavy se nepoučily ani poté, co značný vliv hladiny vitamínu D na úmrtnost s covidem potvrdily studie. Tvrzení o „jediném řešení“ tedy vedlo k více zbytečným úmrtím.

Čára nadměrné úmrtnosti 2021 se drží mírně pod čarou 2020, zdánlivě tedy vakcína zachraňovala životy, ale nijak výrazně. Že jde o naprosto mylnou interpretaci, uvidíme teprve u jednotlivých věkových kategorií.

Úmrtnost 2021 stahují totiž dolů děti, které vakcínu dosud (téměř) nedostávaly. Lidé, kteří ji dostávali, nadměrnou úmrtnost naopak vytahují vysoko nad úroveň roku 2020.

Podtrženo a sečteno: vyšší nadměrná úmrtnost doby covidové vakcinační oproti nevakcinační vyskakuje u všech věkových kategorií, které se očkovaly, a celkové číslo stahují dolů děti, které se neočkovaly. Ba co víc: Jakmile se s jejich očkováním začalo, čára nepříjemně stoupá. Příliš mnoho indicií, není-liž pravda? Pojďme se podívat na jednotlivé kategorie podle věku.

Kategorie 0-14 let: Tady je vše jinak. Nejvyšší úmrtnost navíc je v roce 2019, nevíme proč, ale covidem to nebylo. Rok 2020 skončil lépe a to přes již rozběhlý covid. Graf potvrzuje, že covid v kategorii dětí ubíral úmrtnost vůči předchozímu roku. Ani tady nevíme proč: např. nechodily do školy a méně často je přejelo auto? Nebo něco jiného. Vakcínami to nebylo – nedostávaly je. Nadúmrtnost dětí v roce 2020 prudce klesá k nule zejména v zimě a následně až do poloviny roku 2021 je pod nulou (záporná – čili umíralo méně dětí, než činil dlouhodobý průměr!). Jinými slovy, covid 2020 až do léta 2021 (a vše kolem něj) dětem snižoval úmrtnost pod dlouhodobý průměr, což vyvrací potřebu vakcinovat děti.

Ve druhé polovině roku 2021 (a není bez zajímavosti, že zrovna v té době se vakcinace začíná týkat i dětí) nadměrná úmrtnost dětí zase stoupá do plusových hodnot, víc a víc, až někdy v 35. týdnu roku 2021 překročí tu, kterou děti měly v roce 2020.

To je nepříjemné zjištění pro rodiče i nekompromisní vakcinátory dětí. Mluvící hlavy to však zazdí, nehodí se to do jejich příběhu. Nejzajímavější pro spor o užitečnost tlačení vakcín všem však není ani celková nadměrná úmrtnost celé populace Evropy, ani v kategorii dětí, jako právě u všech ostatních kategorií po odfiltrování dětí (tedy po odfiltrování dlouho neočkované věkové kategorie).

Kategorie 15-44 a 45-64: Tady to vidíme a žasneme. Obě kategorie jsou si podobné. Předcovidový rok 2019 vykazuje mírnou a stabilní nadměrnou úmrtnost (covidem to nebylo), zatímco covidový rok 2020 ukazuje výrazné a stoupající zhoršení směrem do zimního období (klesající vitamín D).

Rok 2021 (covid s vysokou proočkovaností, až 3/4 dospělých na podzim 2021). Místo zlepšování s postupující vakcinací však vidíme mezi lety 2021/2020 zhoršení o stejný kus navíc jako mezi lety 2020/2019, což nepotvrzuje pozitivní vliv masové vakcinace na kategorii ekonomicky aktivních obyvatel. Kladou si mluvící hlavy otázku, jak je toto možné, když vakcíny tlačené hlava nehlava jsou prý „jediné řešení“?

Tedy křivka stoupá pořád stejným tempem, bez ohledu na stoupající proočkovanost. A jsme zase u stejného závěru, který už ukázaly studie Pfizeru a Moderny: pokud vakcíny někoho zachránily před smrtí covidem, někomu jinému musely zase život zmařit.

Na rozdíl od krátkodobých studií tu však obrázek vypadá ještě poněkud tristněji po odfiltrování nevakcinované generace do 14 let. Vidíme vyšší počet nadúmrtí než v covidovém roce bez vakcín! Pozitivní interpretace pro vakcíny podobně jako v předchozím bodě těžko nalézt. Narativ „není řešení kromě vakcíny a mluvící hlavy jsou jeho proroci“ dostává na frak už podruhé. Křivka neumí lhát jako šikovně zainteresovaní a za nimi tlačící síly.

Dopadli dobře alespoň senioři? Ani to není bohužel jednoznačné a platí jen pro ty nejstarší.

Kategorie 65-74 let ukazuje zhruba stejné křivky jako produktivní populace, bohužel i zde je vakcinanční rok 2021 nadúmrtností horší než rok 2020. Pro kategorii 75-84 let se nadměrná úmrtnost obou let (2020, 2021) víceméně vyrovnává. A teprve pro kategorii nad 85 let vidíme výrazné zlepšení ve vakcinačním roce 2021 oproti nevakcinačnímu 2020. Graf pro všechny seniory celkem (65+) ukazuje zlepšení, ale vzhledem k jeho rozklíčování na věkové podkategorie je jasné, že z vakcíny výrazně profitovali pouze lidé nad 85 let.

Závěr může znít, že vakcíny pravděpodobně pomohly prodloužit životy lidí ve věku 85 let a starších (vzhledem k očekávané délce dožití tedy o měsíce až roky), u mladších seniorů pomáhaly nepatrně a individuálně dle stavu, zatímco současně ubraly – tentokrát ovšem delší část života – u mladších kategorií od 15 do 65 let. Celkový přínos vakcíny byl spíše záporný. Mohli bychom dále postupovat ve světle těchto čísel bez násilí a individuálně? Více nasazovat terapeutika jako v Indii, Indonésii či Africe?

Jak studie Pfizeru a Moderny (které ukazují jen krátkodobý obrázek), tak ani databáze EuroMOMO nedávají argumenty do rukou těch, kteří tlačí na maximální vakcinaci, ale spíše těch, kteří chtěli proočkovat pouze rizikové skupiny a lidi ve vysokém věku. Dobrovolně.

Otázkou je, co by se ukázalo, kdyby Pfizer a Moderna pokračovaly ve studii déle než půl roku, třeba pět let? Grafy EuroMOMO na to částečně odpovídají, protože ukazují delší období a horší výsledek. Ten není vysvětlitelný vyšší úmrtností z covidu (počty úmrtí s covidem dle worldometers vrcholily v lednu 2021 a křivka EuroMOMO by pak měla klesat, jenže neklesá, rostou tedy úmrtí bez covidu). Podle mého názoru ukončily firmy Pfizer a Moderna své studie pro sebe právě včas, aby nezačaly ukazovat vyšší úmrtnost ve skupině očkovaných než neočkovaných.

3. Studie porovnávající státy a regiony: proočkovanost nepomáhá

Po grafech z EuroMOMO budeme pokračovat s třetím kamínkem do mozaiky, což jsou regionální rozdíly v proočkovanosti v souvislosti s nárůstem covidu. I zde bychom asi čekali, že proočkovanější region či země bude mít menší vlnu covidu. Mluvící hlavy nám to takto nepravdivě tvrdí, opírajíce se nejspíš o „ignorování dat“ a zřejmě velmi silnou podporu výrobců vakcín (ne nutně jako v případě premiérky NSW v Austrálii). A také zde je vyvede z omylu studie na velkém vzorku okresů a států.

Studie v European Journal of Epidemiology ukazuje po porovnání 68 zemí a 2947 regionů, že vyšší proočkovanost nepomáhá snížit přenos covidu, i když prokázat to byl původní záměr autorů. Jejich údaje však ukázaly spíše mírně opačnou korelaci: Čím proočkovanější region, tím více nárůstu covidu. Všimli si to (kromě celkové tendence) specificky na Izraeli, Portugalsku i Islandu, tedy vysoce proočkovaných zemích, které dávají do kontrastu s málo proočkovaným Vietnamem či Jižní Afrikou, kde dostala experimentální vakcínu jen desetina populace.

Než nahlédnete do studie Subramanian a kol., uveďme, že kdo sledoval data o vývoji očkování a covidu, musel si toho všimnout i bez studie. V USA nejproočkovanější stát Vermont se 75% proočkovaností se místo „kolektivní imunity“ potýká s vysokou vlnou delty, zatímco málo proočkované státy měly vlny nižší. Dle studie 4 z 5 nejproočkovanějších okresů USA (nad 90 %) vykazují nejvyšší míry přenosu covidu, zatímco 15 z 57 okresů s nejnižším přenosem má míru vakcinace pouze 20 %.

V Irsku se vytvořila pro proroky „jediného řešení“ dokonce velmi nepříjemná situace. Dlouho dávali za vzor okres Waterford, kde se proočkovalo 99,7 % dospělé a dospívající populace, tedy prakticky každý, kdo mohl. Místo tolikrát vzývané kolektivní imunity však přišla studená sprcha: nejvyšší nárůst covidu v Irsku právě v tomto okrese. Může to být náhoda? Pokud myslíte, že ano, pak doplňme ještě druhý nejproočkovanější okres v Irsku (Carlow, 98 %), který byl – tušíte správně – na 2. místě v nárůstu covidu v říjnu.

Přestože oficiální příběh praská na tolika místech, úporné tlačení nesmyslné diskriminace sílí – Francie, Itálie, Litva, Švýcarsko, Rakousko a tak dále, rétorika nastupující koalice vypadá rovněž děsivě. Posouvání cílů a neustálé lhaní už musí vidět každý. Kde neplatí „Moje tělo – moje volba“, tam je úroveň nesvobody horší než v autoritářském režimu, nebo dokonce diktatuře.

Vzhledem k tomu, co jsme dosud četli v tomto článku, je to poněkud podivné, že? Agenda se nejmenuje zdraví, možná jde o něco jiného. A tak prosím přemýšlejte, sdílejte tento článek, ale klidně i vyvracejte, pokud myslíte, že tyhle věci lze interpretovat naopak, než jak jsem je popsal. Tři kamínky rozbité mozaiky „jediného řešení“ je trochu moc na to, aby se diskriminace zhoršovala a nestačí ani na to, aby vůbec zůstávala a šířila se.

 

Autor je publicista a překladatel. Moje knihy a články najdete na karelmachala.cz. Grafy z EuroMOMO, českých okresů, a podrobnější verzi článku najdete na mém webu. 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (30 votes, average: 4,77 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Politici zbabělci

    Politici zbabělci

    MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ 09|10|2015 Je málo těch, kdo ještě nezaznamenali kauzu českých dětí ukradených Norskem. Jen pro rychlé připomenutí: V květnu