30.5.2025
Kategorie: Společnost25 přečtení

Trest pro Martinu Bednářovou

Sdílejte článek:

FB

Sedmiměsíční podmínkou a zákazem činnosti s dětmi potrestal Obvodní soud učitelku z pražské základní školy Martinu Bednářovou. Ta má navíc absolvovat kurz mediální gramotnosti. Nejvyšší soud trval na tom, že šlo o trestný čin ospravedlňování genocidy. Martina Bednářová nebyla nikdy středem mého zájmu a způsoby jejího projevu, ať už obsahově nebo formou, nejsou ani omylem mým šálkem kávy. Její odsouzení však, s apelem na svobodu slova a projevu, kdy nikdy nikomu nezpůsobila sebemenší újmu na životě, zdraví nebo majetku, považuji za jednoznačně politický proces a povinnou novodobou státní převýchovu. Neexistuje totiž jakékoliv autoritativní rozhodnutí, na které se Nejvyšší soud zjevně odvolává, když trvá na skutkové podstatě trestného činu ospravedlňování genocidy, které by činy na Ukrajině za genocidu označilo.

Věcně a bez emocí: Žádný soud na světě nemá výhradní autoritu rozhodovat, zda nějaké konání je, nebo není genocida, ve smyslu univerzální a závazné pravomoci pro všechny případy. Několik mezinárodních a národních soudů může vydávat závazná rozhodnutí v konkrétních případech, pokud spadají do jejich jurisdikce. Klíčové instituce zahrnují:
1) Mezinárodní trestní soud (ICC): ICC má pravomoc soudit jednotlivce za zločiny genocidy podle Římského statutu, pokud stát, kde k činu došlo, nebo stát původce je stranou ICC, nebo pokud případ předá Rada bezpečnosti OSN. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro strany případu, ale nejsou univerzálně závazná pro všechny státy.
2) Mezinárodní soudní dvůr (ICJ): ICJ, hlavní soudní orgán OSN, může rozhodovat o sporech mezi státy, například zda určité jednání státu představuje genocidu podle Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy (1948). Jeho rozsudky jsou závazné pro zúčastněné státy, ale nejsou obecně závazné pro celý svět.
3) Ad hoc tribunály: V minulosti zřízené tribunály, jako Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) nebo pro Rwandu (ICTR), vydávaly rozhodnutí o genocidě v konkrétních konfliktech (např. Srebrenica, Rwanda). Tyto tribunály však měly omezenou jurisdikci a zanikly po splnění svého mandátu.
4) Národní soudy: Některé státy uplatňují univerzální jurisdikci a mohou soudit případy genocidy, pokud mají právní základ (např. zatčení pachatele na jejich území). Tato rozhodnutí však nemají mezinárodní autoritu mimo daný stát.
Závěr: Žádný z výše uvedených soudů (Mezinárodní trestní soud – ICC, Mezinárodní soudní dvůr – ICJ, ani jiné relevantní tribunály) dosud nevydal konečné rozhodnutí, které by jednoznačně prohlásilo chování Ruska na Ukrajině za genocidu.
Odsoudit někoho v roce 2025 za tvrzení, která pronesla Martina Bednářová, navíc v době, kdy hromada vládních narativů a lží ve věci konfliktu dvou států na Ukrajině, z nichž ani jeden není členem EU nebo NATO, se postupně sype jako hromádka z karet, je projevem slabosti a úpadku práva, které v tomto případě nemá se spravedlností nic společného. A pak se někteří diví, že existují lidé, kteří přirovnávají takové dnešní praktiky k totalitě.
Kvůli odsuzování lidí v tomto státě za slova a názory jsem tehdy v listopadu 1989 klíče v ruce neměl.
Redakce

Sdílejte článek:
25 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (6 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
17 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)