Tommy Robinson píše z vězení

Myslím, že to že mě establishment dostal podruhé do vězení vypovídá víc o nich než o mně. Jo, stojí to tu za prd, štve mě to a měl bych být s rodinou, ale lidé teď vidí, jakým způsobem naše justice umlčuje ostatní.

Každému, kdo má jen půlku mozku, je jasné, že můj trest je naprostým zneužitím moci.
Veřejnost chce, aby vláda tvrdě zakročila proti zločincům, vrahům, teroristům a ne aby posílala do vězení novináře za reportáž. Za přestupek samotka v Belmarshi, to mluví samo za sebe.

Děkuji všem, kteří mi píší a posílají mi knihy. V mé cele jich mám teď víc než celá vězeňská knihovna. 

Podpora, které se mi dostává je neuvěřitelná. Nepřeháním, když řeknu že čtení vašich dopisů je pro mě teď vším. Směju se nahlas, vztekám se, brečím. Moc rád čtu o tom, jaký dopad na vás měl můj osud. Rád čtu, v jaké chvíli to zasáhlo i vás, o vašich vlastních zápasech a o odvaze, kterou musíte i vy osobně prokazovat. Chodí mi naprosto úžasné dopisy, dostal jsem tisíce pohledů z celého světa. Čtu si v nich každý den od 11 do 4.

Jedna paní mi napsala, že za to, že se za mě pomodlila v kostele jí vyhodili ven a zakázali jí další vstup. Naštvalo mě to, protože z přiložené korespondence je jasně vidět, jak velkou roli kostel v jejím životě hrál. Mám pocit, že dnes spousta lidí zneužívá kostel k politickému boji. Pochybuji, že řada z těch, co to vedou, vůbec věří v Ježíše. 

Také teď jasněji vidím, jak dalece naše poselství dosáhlo a že oslovuje všechny třídy.

Spoustu podpůrných dopisů dostávám od klasických liberálů, to jak se mnou zacházejí naštvalo i hodně lidí na levici, píše mi hodně lidí ze střední třídy a spousta maminek a babiček.

Řekl bych, že můj průměrný stoupenec je teď šedesátiletá paní. 

23. srpna 2019, věznice Belmarsh

Překlad Martin Gust