14.2.2026
Redakce
7
Kategorie: Politika2122 přečtení

Takovýho vejlupka jsme ještě na Hradě neměli

Sdílejte článek:

D-FENS

Hajlajt předminulého týdne byla cesta do Hodonína se spontánní zpětnou vazbou soudruhu prezidentčíkovi od náhodného občana.

Když chcete jet z Českých Budějovic na Moravu, dorazit tam před polednem, něco projednat a téhož dne se vrátit, musíte vyjíždět brzo ráno, třeba v pět. To je způsobeno tím, že nějakou dobu budete stát v Brně v koloně. Tato doba se pohybuje mezi deseti minutami a třemi hodinami, přičemž je zcela nepředvídatelná. Je to tím, že tam právě probíhá přestavba křižovatky D1 a D2, které se říká „matka všech křižovatek“. Důvod přestavby mi není znám, známo mi je však, že doprava v místě stavby není v podstatě nijak řízena a vzniká tam neuvěřitelný chaos, takže fronty kamiónů dosahují délky až 40 km. Řidiči to berou zcela stoicky, proč taky ne, když si členové ODS zvolili do svého čela pana Kupku, který je za tuto akci zodpovědný, a dali mu tak mandát podobné sabotáže organizovat i v budoucnu. Stát půl dne s kamionem v koloně u Brna bude asi normální a bude to nový standard.

Vyšel jsem z toho dobře, jen asi 40 minut zpoždění, nicméně navigace mě vedla přes Slavkov a Kyjov, protože se na D2 asi dělo něco nežádoucího. To jsem nesl nelibě, protože jsem zamýšlel, že se někde na D2 zastavím na snídani. Spejbl Kupka ani žádný podobný šmejd po mně nemůže chtít, abych do sebe soukal nějaké jídlo v půl páté ráno, kdy můj žaludek ještě spí. Plán však nebyl realizovatelný, protože v Buchlovských kopcích nic k snídani není, pokud tedy nejíte zmrzlé veverky. Tak jsem zvolil nouzové řešení a zastavil v Kyjově u Lidlu, hned vedle silnice. Když jsem vystupoval z auta, vedle mne se ozvalo:

„Takovýho vejlupka jsme na Hradě ještě neměli.“

Nejsem si moc jistý tím vejlupkem. Možná to bylo něco tvrdšího. Pronesl to řidič vozidla, které zaparkovalo vedle mně, šedého Citroënu Xsara Picasso, a sdělení nebylo adresováno přímo mně, ale jeho spolujezdci. Asi v autě probírali nejnovější esemeskovou eskapádu pana Koláře a jeho čtecího zařízení.

Původně jsem myslel, že s ním budu polemizovat, protože na Hradě už byl kdejaký ksindl a projekt Pavel zdánlivě nijak nevybočuje z řady. Nicméně pak jsem se nad tím zamyslel a došlo mi, že takového vejlupka jsme na Hradě fakt ještě neměli.

Ten prostý muž měl pravdu.

Když vezmeme historii okupantů pražského Hradu zpětně, najdeme skoro výlučně prezidenty, kteří byli srostlí se státem, a to nejčastěji s mocí výkonnou. Menší nebo větší část svého života strávili ve službách státu, závislí na státu, na jeho agendách a na jeho institucích.

Existují výjimky. První je Ludvík Svoboda. Mohlo by se zdát, že to byl voják a erár se staral o všechny aspekty jeho života, dokonce mu i přiděloval fusekle a podvlíkačky, takže je to kompletně erární produkt. Zdání však klame. Svobodův životopis je fascinující. Z řady československých prezidentů, v různé míře politických patolízalů v různé míře závislých na institucích nebo na chlastu, výrazně vyčnívá.

Druhou výjimkou je Emil Hácha. Podstatná část jeho C.V. je spojena s justicí. Měl se státem mnoho styčných bodů, ale nikdy nebyl součástí výkonné ani zákonodárné moci, pokud tedy přijmeme, že justice je sice jedním z pilířů státní moci, ale není závislá na dalších dvou pilířích. Ponechám stranou čím dál zřetelnější propojování justice a výkonné moci v posledních letech, kdy se i vrcholové soudní instituce podvolují mocenským konceptům a z nich plynoucím zadáním.

Třetí je Václav Havel. Jako jediný z československých prezidentů pochází zdánlivě z prostředí zcela mimo erár. Jinak to nešlo, kandidát vybraný z prostředí komunistických státních institucí by v projektu řízeného předání moci nebyl důvěryhodný a nevyhověl by zadání. Současně ale bylo zainteresovaným a Havlovým sponzorům zvláště zřejmé, že ješitný, poddajný a nepříliš chytrý ožrala Havel se státem a jeho institucemi bez remcání splyne, a Havel v tomto ohledu nezklamal. Nejspíš to bylo tím, že ho mladý Mašín málo mlátil, když malý kolaborant Vašek chodil do školy v Poděbradech ve svazácké košili.

Do jisté míry byli výjimkami tzv. dělničtí prezidenti, jako například Novotný nebo Zápotocký. Někteří z nich alespoň část jejich zbytečných životů prožili nezávisle na eráru, například jako dělníci ve fabrice. Dříve nebo později se z nich však stali funkcionáři. Ten druhý zmíněný se vyznačoval podobnou morální flexibilitou jako náš prezidentčík, zvládl se stát funkcionářem i v německém koncentráku.

Dál se ve velkým baráku nad malostranskými střechami vystřídal dlouhý výčet politiků, kteří strávili celý profesionální produktivní život prací pro moc státní zákonodárnou nebo výkonnou. Nikdy nebyli v situaci, že by museli vytvářet nějakou přidanou hodnotu. Někomu pomoci, něco vypěstovat, něco prodat nebo něco vyrobit. Jediné co dělali, bylo nějakým způsobem vykonávat státní moc nad občany, řídit jejich životy a starat se o kontinuitu státní moci za různých režimů. Namátkou Masaryk, Beneš nebo Husák. Dále osoby, které by spadaly do kategorie „kádrová rezerva“, jako zmíněný Havel nebo Zeman.

Nikdy jsme však neměli prezidenta, který byl rekrutován z prostředí deep state. Tedy toho, co existuje pod slupkou toho viditelného, co vnímáme jako stát a jeho instituce a co dělíme na tři pilíře moci. Je však něco ještě za těmi pilíři. Mladý soudruh Pavel jako student spadal pod Zpravodajskou správu Generálního štábu Československé lidové armády. Tato správa byla pověřena organizací a zabezpečováním vojenského výzvědného zpravodajství, plnila tedy roli vojenské rozvědky v komunistickém Československu. První ročník studia byla ideologická příprava v duchu marx-leninismu. Dva následující ročníky studia probíhaly v ústředí Zpravodajského institutu v Praze, což bylo něco jako škola pro špióny. To zahrnovalo například falešné identity a utajené byty. Tento špiónský institut spadal pod úsek agenturního průzkumu a jeho úkolem byla „speciální příprava a školení příslušníků agenturního průzkumu“. Kdyby přišel převrat o pár let později, našli bychom soudruha Petra Pavla jako agenta v nějaké zahraniční zemi.

Vyjádření toho jihomoravského občana, že takovýho vejlupka jsme ještě na Hradě neměli, bylo tedy poměrně výstižné pojmenování stavu. Něco takového naše dějiny nepoznaly. Srovnatelná situace nastala pravděpodobně jen v Ruské federaci, kde se prezidentem stal často skloňovaný agent KGB Vladimír Vladimirovič Putin, který měl podle expertů už dávno zemřít a od května 2022 je v agónii, nebo před ním Jurij Andropov.

Uvědomění si deep state původu marxistického vejlupka Pavla otevírá dveře různým dalším postřehům.

Doporučuji tuto skvělou, brilantní a naprosto výstižnou a trefnou úvahu paní Ivany Tykač, ve které vysvětluje, proč Pavel nemůže akceptovat Turka. Je tam řečeno v podstatě všechno, co je třeba znát k pochopení současných problémů. Současný konflikt světů je vysvětlený v několika desítkách řádek tak, že to chápe pravděpodobně úplně každý.

Také se nabízí úvaha, zda současný hradní morální maják náhodou neschvaloval věznění toho předchozího morálního majáku. Ti čtenáři, kteří zažili minulý socialismus, vědí, že nedílnou součástí politické činnosti bylo zaujímání veřejných stanovisek. Běžně se stávalo, že se kolektivy pracujících nebo studentů vyslovovaly k aktuálním otázkám společenského dění formou různých dopisů a rezolucí adresovaných stranickým orgánům a tisku. Tyto rezoluce byly formulovány jak pozitivně, tak negativně. Režim nutil občany se vymezovat vůči různým událostem, například nadšeně přijmout závěry nějakého sjezdu ÚV KSČ, nebo naopak odsoudit rejdy protistátních živlů a požadovat jejich co nejpřísnější potrestání. Těžko si lze představit, že by soudruh rozvědčík v rámci jeho politické přípravy na agenta nečelil situaci, kdy by musel zaujmout veřejně nějaký postoj k Havlovi.

Ludvíka Svobodu a Petra Pavla spojuje jedna věc. Není to kupodivu armádní minulost. Svoboda byl voják, který byl na frontě a po kterém reálně několikrát za život stříleli. Nemohl-li sloužit zemi, vrátil se domů k rodině a pracoval rukama. Pavel je nedostudovaný zvěd a slouží oddaně jakémukoli režimu. Podobné je něco jiného. Oba se v určitém momentu svého života stali projektem. Starý pán byl v roce 1968 vmanévrován do role politického symbolu, kterou přijal a stal se prezidentem. Svoboda musel dobře vědět, co jsou Rusové zač a co bude následovat. Byl dostatečně zkušený a nebyl hloupý, aby nevěděl, do čeho se zapojuje, na stará kolena a s podlomeným zdravím. Chápu to od něho jako finální akt sebeobětování. Pávek je projektem pana Koláře a nadnárodní vlivového programu, který reprezentuje. Nevelký rozdíl.

Na vnímání soudruha rozvědčíka veřejností je vidět, že žijeme v naprosto šílené době. Před 37 lety lidé protestovali v Praze proti komunistům a za svobodné volby. Nyní se shromažďují na podporu komunisty a proti výsledkům svobodných voleb.

Lidé dělají obrovskou chybu, když při výkonu svého volebního práva dávají mandát politikům, kteří jsou v takové míře propojeni se státem, doslova jsou celoživotně přisáti k jeho cecku. Různým těmto služebníčkům a poskokům eráru, jejichž zcela extrémní formu reprezentuje prezident rozvědčík z říše za zrcadlem. S nejlepším úmyslem tak pracují na destrukci vlastních svobod, příležitosti a bohatství, v konečném důsledku na destrukci vlastního života. Lidé to nejspíš nějak podvědomě tuší, někteří to umí převést do slov, jako ten pán v Kyjově, tak doufejme, že to také postupně převedou do rukou.

 

D-FENS

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
2122 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 4,89 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

7 komentářů
  1. Urug 06:51:03 Odpovědět

    Byla by docela prgel, kdyby na biočtečku PePu Pávka nějaký takový veřejný vyjádření z dob komunismu vyšťourali :).

  2. Eurydika 08:42:36 Odpovědět

    Hezky popsáno!

  3. balíkR27122024CZ 08:49:13 Odpovědět

    když jedeš z jihu na jih, tak musíš přes Rakousko a Bratislavu , je to sice o pár km delší ale v klidu

  4. Praha-Krč 09:21:28 Odpovědět

    Povídání, které je na začátku takovou trasovkou a hle parkoviště a jedna věta.
    A už se to sype, od T.G.M až po P.P.
    Takové shrnutí, REKAPITULACE , kdo za co stál, nestál, stojí, nestojí. Žbluňk!

    Nejvíc sejří Petr Pavel dezoláty, hlupáky, a to stačí, další výrazy by byly vhodné až po . hodině. I když tady někteří diskutující hodiny buď neznají nebo nerespektují. V podstatě neznají a nerespektují, ta paka, NIC!

  5. S UKRAJINCI NETANČÍM !!!!!! 09:46:32 Odpovědět

    No jo,ale dost podstatnej rozdíl mezi tím českým židobolševickým lampasáckým jelitem a Ruským V.V.Putinem přece jen je:zatímco Putin pozvedl Rusko z prachu a popela do kterýho jej uvedl jeho předchůdce,který šel na ruku západním rabovačům,tak pávek nás naopak chce do těch sraček za každou cenu dostat

  6. Frigo jeden z mnoha-originál 18:29:58 Odpovědět

    Bezcharakterní nepřemýšlející lidé,svět a dění v něm
    volí za své reprezentanty bezcharakterní všehoschopné existence.

  7. Roman 21:52:02 Odpovědět

    „doufejme, že to také postupně převedou do rukou…“
    … v nichž drží alespoň samopal. Po dobrém to nepůjde.

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)