4.5.2017
Kategorie: Historie

Takhle to prý chodí ve výzkumných agenturách. Neuvěřitelná šaráda

Sdílejte článek:

MARTIN KOHOUT

V souvislosti s prvním kolem francouzských presidentských voleb jsem se dočetl, že volební odhady sociologických agentur  byly „chirurgicky“ přesné. Čím to, vždyť nedávné volební průzkumy, které prováděly totožné agentury s totožnou metodologií v Rakousku, Slovensku atd. byly výsledkově úplně mimo. Změnili se snad lidé?

[ad#clanek-respo]

Odpovídají jinak? Nikoliv, změnilo se zadání práce agentur…. Jejich smyslem bylo vždy napomoci manipulaci společnosti podle potřeby globálních elit. Ostatně s tímto účelem byly také po druhé světové válce „vymyšleny“ a založeny.

Nebude proto na škodu, když si projdeme trochu jejich historii a metody ovlivňování politického boje a tedy manipulace veřejného mínění.

Dříve si ale řekněme, co tyto sociologické agentury nejsou:

  1. Nejsou nezávislé – ze své podstaty být ani nemohou. Stačí se podívat buď, kdo je vlastní, nebo kdo je jejich největším klientem.
  2. Ony agentury realitu nepopisují, ale vytvářejí svoji vlastní – podle zadání majitelů/klientů.

Nyní trochu historie manipulace veřejnosti ze strany „výzkumných“ agentur:

  1. Vytváření pocitu ostrakizace některých témat. Například v bývalé SRN (Západní Německo) to bylo vytváření veřejného mínění, že „neonacismus“ (a tím se rozumělo, vše vlastenecké) odsuzuje drtivá většina obyvatelstva… prý podle průzkumů. Vytvářelo to tak tlak na nezávislé vlastence, aby se zařadili do stáda většiny (přece nebudu ten špatný…). To ale s nastupující totalitou „pravdy a lásky“ zvanou politická korektnost přestalo stačit a proto bylo potřeba metody vylepšit. (Tahle taktika se používá ale do teď například při vytváření pozitivního obrazu problematických menšin. Proto si například povšimněte, že všechny podobné výzkumy o Cikánech, Vietnamcích, muslimech atd si často navzájem odporují, to když se úplně nezvládne metodologie dotazníků. To je ostatně problém lhaní, neb lhář si často nepamatuje, jak lhal naposledy….. Model se navíc výborně hodí i na vytváření „zástupné“ agendy. Například v Německu a Švédsku agentury v době vrcholící imigrantské krize přišly s tvrzením, že „nejpalčivější problém veřejnosti bylo velké vedro a globální oteplování“… tím se přirozeně veřejnost dokázala na část oblbnout a než se vzpamatovala, byly v Německu 2 miliony nových „Syřanů“…).
  2. Proto agentury asi před 25 lety přišly s taktikou „extremisté mají málo procent, váš hlas pro ně stejně propadne“…. To ostatně známe i z 90. let u nás, kdy tohle byla jedna z metod likvidace Sládkových Republikánů.  Stejně tak docházelo k zveličování podpory „preferovaných subjektů“, podle hesla „vždyť ten Babiš, Schwarzenberg atd. má již 15, 20,… procent, tak mu to také hodím“…. To vydrželo až do doby nedávno minulé. Pak ale přišly „trapasy“ s volbami na Slovensku (Kotleba), V Rakousku (Hofer první kolo), kde antisystémoví kandidáti dokázali i přes všechny možné manipulace a podvody získat značnou podporu a  bylo opět potřeba přijít s novou taktikou.
  3. Vytváření „informačního pole“ – agentury dostanou od establishmentu předem zadání, jak volby dopadnou a podle toho jim „vychází“ volební odhady. Přirozeně přechodná fáze od minulého modelu nebyla zcela bez obtíží – viz. volby v Holandsku, kde „podpora“ G. Wilderse „poklesla“  během měsíce  záhadně skoro o 10 procent, ale kdo by na to všechno myslel, že… Nicméně ve Francii již tenhle model fungoval spolehlivě.

Manipulace veřejného mínění ze strany „agentur“ by ale přirozeně nebyla možná bez spolupráce mainstreamových medií a hlavně „centrálních volebních komisí a statistických úřadů“, kde se volby manipulují podle aktuální potřeby a zájmu vládnoucího establishmentu. (opět připomeňme nedávné volební podvody v Rakousku, na Slovensku (prezidentská volba), či zemské volby v Německu…. K tomu přirozeně slouží například tzv. „korespondeční hlasy“, dodatečně pozměněné počty voličů v jednotlivých okrscích atd… (opět Rakousko, Německo, Francie apod., kde kandidáti establishmentu vítězí se ziskem 140 procent, či všechny korespondenční hlasy jdou jim). Autor zde přidá vlastní zkušenost z Německa, kde před 16 lety, ač nemaje německé volbení právo, tak volil neb dostal od známého „jeho“ volební lístky.

Jaké z toho plyne poučení? Sociologické agentury jsou zcela zbytečný produkt a ve skutečně svobodné a demokratické společnosti by měly být velmi přísně regulovány, ale v takové my již posledních 15 let nežijeme … a volby se u nás manipulují úplně stejně jako v okolních zemích…

Na závěr ještě jeden ilustrativní postřeh manažera velké nadnárodní firmy, který mi vyprávěl, jak si jeho firma jednou najala na spotřebitelský test „přední českou agenturu“, kterou vedl člověk s typicky českým jménem „Srdcař“. Když jim agentura prezentovala výsledky testu, které byly na první  nesmyslné a manažeři se začali podivovat, tak zástupce agentury bez ostychu vznesl otázku „Jak byste si tedy přáli, aby to vyšlo…??!!“. To bylo prý před rokem 2000 a dnes to tedy je ještě mnohem horší…..

[ad#pp-clanek-ctverec]

ZDROJ: Martin Kohout

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 4,76 out of 5)
Loading...