“Sociální stát” je hlavně lukrativní byznys pro politiky

Sociální stát je opravdu příjemný pro část populace. Inu pochopitelně, shrňme stručně jeho přednosti: velký a silný státní aparát (příklad Řecko), štědrá sociální politika a péče o kdekoho (příklad Řecko), velké množství uměle vytvořených pracovních míst (dtto), výrazná investiční činnost státu, tedy opět tvorba pracovních míst, nadprůměrné výdělky ve státní správě a nadprůměrné benefity (dtto), štědrý důchodový systém (dtto). Výčet příjemností, a všimněte si že jen na výdajové stránce rozpočtu, by mohl pokračovat..

Správce sociálního státu je u občanů oblíben. Nadarmo se neříká, že největším ternem pro občany západních zemí je teplý státní flek s dobrou výplatou, skvělými benefity, takřka bez ohrožení ztráty práce a s luxusními vyhlídkami na důchod. Pohodlný život. Řídit takto bezbřehým způsobem zemi lze nakonec i hodně dlouhou dobu, což dokladuje vývoj ve většině zemí západního světa. Sociální demokracie střídavě s údajně pravicovými vládami oscilují kolem neutrálního politického středu, jehož cílem je ukolébaného voliče nerozzlobit přílišnou náročností a starostí o vlastní existenci, mohlo by se totiž stát, že by je nakonec nemusel volit.

V období konjunktury byl sociální stát skutečně politicky lukrativní byznys. Jeho protagonisté jsou oblíbeni a něčím, jako je státní dluh se nikdo nezabývá. Že je a že roste? No probůh, vždyť je to tak všude, žádnou paniku, nějak bylo a nějak bude. Nejsou to ani dva roky, co se díky nesmyslnému spojení do Euro želez začaly projevovat důsledky sociálního státu v některých zemích, v Řecku ponejprv. Vzpomínáte si ještě na tehdejší představitele naší sociální demokracie (Paroubek, Škromach, Urban..), jak ihned vykřikovali hesla o strašení Řeckem, o tom, jak je statní dluh u nás a ve srovnání s jinými zeměmi nízký? Šlo o bagatelizování problému, lež a politické body. Oni nakonec tyto názory hlásají dodnes (Sobotka, Hašek, Rath..) a tyto prohlášení ve světle dnešní situace mají až kriminální povahu.

Pravice je asociální. Tuhle lež hlásají levicoví protagonisté unisono – ať socdemák, komunista nebo odborář. Je to přesně naopak. Chcete-li někomu pomoci, přispět a postarat se, musíte mít odkud brát. Jedině společnost založená na volném trhu, svobodném podnikání s minimem státních regulací je schopná generovat přebytky a položit na stůl peníze pro potřebné. Sociální stát to dokázal taky, dlouho, ovšem s devastujícími účinky na další prosperitu a na život našich vlastních dětí. Éra sociálního státu končí a mnohé země a jejich občany to bude bolet. Dluhy se totiž platí (pokud je tedy neškrtne nějaký zhýralý politik), a věřitelé na své pohledávky počkají. I několik let.

Nikoliv, sociální stát není věcí moderní, je to zhůvěřilý přežitek všehoschopných politiků a zlenivělé společnosti, je to otevřené lhaní si do vlastní kapsy, je to krádež hodnot, které nejen, že neleží na stole, ale má je teprve vyrobit budoucí generace. Čím dřív se sociální stát v jeho dnešní podoběpodaří zlikvidovat, tím lépe.

[ad#velkadolni]