Smrt národa: Černé vlajky, masakry a zábory půdy … supi se živí mršinou Sýrie

Erdogan, který prohlásil, že pro Sýrii začalo „světlé období“.

Skutečně. Světlé období pro pohlaváry Černé vlajky a bombardéry a uchvatitele půdy z Tel Avivu – živící se mršinou Sýrie.

Staronoví psychopatologičtí zabijáci prostřednictvím více než 350 úderů zcela zničili veškerou vojenskou infrastrukturu bývalé Syrské arabské armády (SAA); továrny na zbraně, munici, základny, stíhačky, včetně letecké základny Mezze v Damašku, ruské protilodní systémy, samotné lodě (v Lattakii, poblíž ruské námořní základny) a pozice protivzdušné obrany.

Stručně řečeno: jedná se o kombo NATO/Izrael, které demilitarizuje bývalou Sýrii – aniž by kdokoli z arabského světa a zemí islámu, počínaje zabijáky pod černou vlajkou, kteří obsadili Damašek, cokoli zakřičel.

Připočtěte k tomu značkovou invazi/zábor půdy a oficiální prohlášení Tel Avivu o definitivní anexi Golan – které právně patří Sýrii a jejichž navrácení požadovala OSN po válce v roce 1967.

Starozákonní psychoblitzkrieg

Souběžně turecké letectvo bombardovalo bývalou rusko-syrskou základnu v Qamishli na krajním severovýchodě. Záminka: zabránit tomu, aby se zbraní zmocnili Spojenými státy podporovaní Kurdové a nejrůznější arabské kmeny. Pro Rusy to nemusel být velký problém – protože bylo dost času na evakuaci cenných prostředků z východu od Eufratu.

Rusko poskytlo azyl impozantnímu a v zásadě nezkorumpovatelnému Suhejlu al-Hassanovi – vážnému kandidátovi na vrcholného vojenského taktika a stratéga současného světa. Rusové na něj vsadili již v roce 2015 – a zajistili mu osobní bezpečnost. Nikdo v Sýrii si ruské bodyguardy neužíval – ani Asad. Byl jediným velitelem, který během deseti dnů pádu Sýrie de facto vyhrál bitvy.

Uprostřed přívalu zkázy a zmaru se odehrává to, co se odehrává rychle jako blesk, NATO/Izrael se přiživuje na mršině a rozděluje si mrtvý národ s tlupou užitečných idiotů a loutek – od falešných probuzených salafistů-džihádistů až po amerikanizované Kurdy. Kolektivní IQ nižší než jakákoli pokojová teplota zjevně brání tomu, aby si tato lůza uvědomila, že bojuje za stejného suzeraina (Feudální pán, jemuž náležela lenní povinnost).

Tel avivští hrdlořezové pokročili ve své bleskové válce napříč damašským venkovem a mohou se přiblížit až na 15 km jižně od hlavního města; jde o klasický gambit lebensraumu, součást jejich koloniálního projektu, spojený se získáním maximálního vlivu na libanonské křídlo.

To je pro Osu odporu naprosto zásadní a nesmírně znepokojivé: celý jižní Libanon je nyní vystaven masivnímu útoku izraelské okupační armády – protože úrodné pláně mezi Chtúrou v údolí Bekáa a Aanjárem nejenže skrývají cenné přírodní zdroje, ale poskytují přímou cestu do Bejrútu.

Štíři se obracejí proti sobě

Souběžně s tím obsadily Damašek černé vlajky. Dochází k masakrům napříč celým spektrem – včetně náboženských představitelů a vědců, ale hlavně bývalých armádních úředníků, bývalých příslušníků syrské kontrarozvědky, dokonce i civilistů obviněných z toho, že jsou bývalými vojáky.

Jeho eminence šejk Tawfík al-Bútí, syn slavného šejka Muhammada Saida Ramadána al-Bútího, bývalého imáma úctyhodné Umajjovské mešity, byl zavražděn ve své damašské medrese.

Škorpióni se předvídatelně obracejí jeden proti druhému; konkurenční teroristické gangy Haját Tahrír aš-Šám (HTS) požadují, aby Jolaniho (vyslov Džoláního) gorily osvobodily jejich členy uvězněné ve Velkém Idlibistánu, a nyní hrozí útokem na HTS.

V Manbidži Turky podporovaní teroristé otevřeně zabíjejí Američany-kurdy v nemocnicích. Sever a severovýchod Sýrie se zmítá v naprosté anarchii.

Kmeny, které odmítají přijmout amerikano-kurdy a jejich projekt komunistického sekulárního státu a rovněž se odmítají připojit k Turecku podporované salafisticko-džihádistické teroristické síti, jsou nyní označovány za „ISIS“ a jsou řádně bombardovány americkými stíhačkami. Někteří z nich skutečně mohou být stále ISIS: byli jimi před pádem roku 2017 a po poušti se stále potulují zbytky kryptoISIS.

Ruská armáda umístila své lodě až 8 km od námořní základny Tartus. To však nezajišťuje úplnou bezpečnost – protože k nim stále mohou dorazit drony a dělostřelectvo i malé čluny.

Pro letectvo v Hmeimimu je to ještě složitější. Moskva už vyslala jasný vzkaz: pokud se základny někdo dotkne, zpětný úder bude zničující. HTS se zase soustředí především na obsazení Lattakie.

Budoucnost ruských základen zůstává záhadou: ta bude záviset na trnitém přímém jednání mezi Putinem a Erdoganem.

Jolani, de facto nový chalífa aš-Šámu, se v této počáteční fázi vůdcem nestane, protože většinu Syřanů skutečně k smrti děsí, bez ohledu na jeho megalomansky napsané probuzení „cesty do Damašku“.

Bude samozvaným „vojenským náčelníkem“. Určená loutka – Mohammed al-Bašír – bude dirigovat „přechod“ až do března 2025. Je prakticky jisté, že al-Bašír se bude hnusit prakticky všem frakcím. To připraví půdu pro kajícného pohlavára Jolaniho, aby provedl převrat a chopil se neomezené moci.

Právě v Sýrii, v Antiochii, jednom z nejhrozivějších měst Římské říše, byli Ježíšovi učedníci označeni jako „křesťané“, z řeckého christianos. Antiochie se zmenšila na malé město Antakya, které je součástí Turecka. Sultán Erdogan sní o Aleppu jako o součásti Turkie.

Řečtina byla jazykem tohoto koutu Římské říše: Latinu používali pouze okupanti – vojsko a správa.

Církev vedená patriarchou z Antiochie se rozvíjela po celé Sýrii až k Eufratu.

Povstane kolektivní Západ na obranu zbývajících syrských křesťanů, až je přijdou vyčistit černé prapory – což se stane? Samozřejmě že ne. Kolektivní Západ se dál škodolibě těší na konec „diktátora“, zatímco Černé vlajky a starozákonní supi pořádají nad mrtvolou národa svůj Ples upírů.