26.12.2015
Redakce
0
Kategorie: Politika

Skandinávský vánoční model zářných zítřků presidenta Zemana

Sdílejte článek:

KAREL KŘÍŽ 26|12|2015

Třetí vánoční poselství Miloše Zemana v presidentském úřadě znovu jen potvrdilo zvláštně osobitý presidentův rétorický styl, kdy mlhu podprahové propagandy rozčísne nakonec jediným šrapnelem, jedinou větou, o které se masová média budou přít mnoho dalších dní. Že pravá podstata jeho sdělení je ukryta v té omáčce okolo už skoro nikoho nezajímá.

[ad#clanek-respo]

President nám však s vánočním úsměvem hlavně chtěl sdělit, že skončila blbá nálada neboť nám roste ekonomika, vzrostla nám průměrná mzda a klesla nezaměstnanost. Veselme se! A to všechno proto, že naše pokroková vláda roztočila kola sociálkapitalismu! Radujme se! Protože, osvícená, nalívá cizí peníze do Potěmkinovských vesnic nesmyslných europrojektů, erární přezaměstnanosti, odměn úředníkům, kteří nastartují spotřebu a vyrábí tak dokonalé statistiky, kterými brzy doženeme a předeženeme západní Německo i vrahy z vólstrýtu. Haleluja! 

Jistě měl na mysli tu šikanu podnikatelů ze strany soudruha financministra, najímání tisícovek nových erárních byrokratů či kolotoč regulací, dotací a sociálního inženýrství, kterého jsme dnes svědky. Samozřejmě, toto totiž přesně koresponduje s jeho vnitřním marxistickým založením a socialistickým smýšlením, pro které je vizí budování skandinávského modelu. Tedy modelu ještě většího zdanění, ještě většího erárního přerozdělování, ještě většího korupčního socialismu vynucovaného pozvolným oklešťováním rovných občanských práv a svobod. Modelu, který dnes mnozí rodilí Švédové či Norové proklínají, neboť jim přinesl šílený multikulturně “obohacený” svět, kde jedni dřou jak daňoví nevolníci, jenž téměř celý svůj výdělek musí odevzdávat nenažranému státu, aby ten těmito penězi zaplatil budoucí socialistické voliče, domácí, ale i sbíhající se na dávky “v životní nouzi” ze všech světových stran.

Podle Miloše Zemana by tedy bylo úplně nejlepší, kdybychom v té daňové “otázce” ještě přitvrdili a hlavně pořádně zařídili, aby keťasům a živnostenským parazitům nezůstal za nehty ani halíř. Na chudej lid musí být přísnost a socialismus, si, soudruzi, rozvracet nedáme. Všechny ty zloděje, co nemají zaplacený daně, ať strýko Andrej pozavírá, znárodní, rozkulačí a hotovo!

Po tomto zásadním nastínění naší šťastné socialistické budoucnosti a potřeby plnění plánů pětiletky v daňovém okrádání obyvatelstva na 100%, a malé nenápadné vsuvce o hospodářském přínosu jeho soudružské návštěvy v Čínské lidové republice, přišlo hlavní mediální sousto. Téma uprchlíků.

Ano, Miloš Zeman ví co je třeba říci, aby sdělené informace opravdu zapůsobily. Do řečnického koktejlu je třeba přidat též sloučeniny lahodné a vše završit kapkou medu, která podprahově způsobí celkovou stravitelnost jinak nechutného výtvoru. Jeho závěrečná slova o migrační krizi a poslední dvě věty: “Tahle země je naše. A tahle země není a ani nemůže být pro všechny,” by se daly podepsat. Pro mne jsou, v kontextu výše uvedeného, však jen populistickou falší starého socialisty, který nedokáže překročit svůj ideologický stín. Ať se na mne zlobí kdo a jak chce …

[ad#clanek-respo]

Podíval jsem se na komentáře svých přátel na sociálních sítích, z nichž vybírám:

  • Jsem rád, že jsem Zemana viděl. Opět jsem si připomněl, proč se mi z něho ježí chlupy po těle. Je to socialista, demagog a socialistický populista, který by chtěl kontrolovat všechno a všechny. Jediný plus je, že není sluníčko a na některé věci, které nás bytostně ohrožují, má reálný náhled.
  • Pan prezident se opět projevil jako levicový glosátor politiky. Nezastíral spokojenost se Sobotkovou a Babišovou vládou, doporučoval staré socialistické recepty, včetně vysokého progresivního zdanění, které už dávno nefungují. Pro naši zemi žádnou dobrou vizi nenabízí. Mluvil jako kdyby byl předseda vlády, ne jako hlava státu o Vánocích.
  • Posedlost socialismem je v podstatě nevyléčitelná nemoc. Kdyby byli socialisté schopni uvažovat ekonomicky, nikdy by nemohli být socialisty, jak už někdo dávno vyřkl. Vzdát se na stará kolena socialismu by znamenalo, že celý život sám sobě lhal.
  • Miloš nedokáže ani přiznat chybu, ani odpouštět a vizi už, bohužel, nemá žádnou. A ten adventní věnec, to byl vrchol všeho pokrytectví, nicméně, donutil nás ho poslouchat, ani nevím, co jsem si od toho projevu slibovala, snad, že by mohl být poslední…
  • Se Zemanem souhlasím jenom co se imigrantů a islámu týká.
  • Zemanův projev… 10% tleskám, zbytek bliju. A tak si tu žijeme.
  • Ať si strčí svůj skandinávský model do řiti.
  • Hele, já si ten svátek nenechám zkazit ani takovým hovadem, jakým je náš z vůle lidu prezident. Bože, proč on si musí tyhle sváteční chvilky plést s momenty volební kampaně, proč mu ta jeho zášť velí vyřídit si to s každým i na Vánoce. By jeden blil…..
  • Tak mám z toho prezidentského proslovu kapku rozporuplné pocity. Bylo to takové poněkud “babišovské” a klasicky zemanovsky proeurounijní- s čímž se tedy absolutně nemohu ztotožnit. Kdyby nebylo posledních několika vět, tak bych dokonce řekl, že to byl hnus.
  • Tak mne nasral hned druhou větou! Kuwa jakou má tahle vláda notabene Bureš zásluhu na vzestupu ekonomiky?!
  • Co se vyšších daní týká, tak Zeman zcela jistě zastává názor – 100% daně, 100% radost ze života a štěstí – konečně po zbavení se toho odporného hmotného balastu a veškerých hmotných statků, ve jménu socialistických EUrozítřků a kolektivu, nastane ta správná nirvána a pocit nekonečného blaha.
  • Ten slib “světlých zítřků” (nebo také slib ráje po vyhrané válce – Dolfa) je pro socialisty všeho druhu, to nejdůležitější a kupodivu, i když jsou jejich voliči v hovnech po nosní dírky, tak to vždy funguje… pamatujete na Futurum aurum?
  • Nemůžeme ale zastřít, že švédský model se ukázal jako katastrofálně neschopný bránit se proti islamizaci. Dějiny, geografická poloha i podnebí daly Skandinávii možnost stát se tou částí Evropy, která bude nejodolnější. Jenže tamní politický model založený na totální vládě byrokratického aparátu nad řadovými občany to všechno převážil. Švédsko už je fakticky ztracené, další země k tomu mají hodně blízko. Studujme příklady severských zemí, ale rozhodně je nenapodobujme. I když lidsky lze snadno pochopit, že politik důchodového věku může tesknit po dobách, kdy Astrid Lindgrenová psala Pipi Punčochatou. Možná to byly krásné doby, ale už se nevrátí.

Je vidět, že podobně rozporuplné pocity s presidentova vánočního “poselství” nemám jen já sám. 

bloger

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 4,83 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky