
Seymour Hersh: Pro Ukrajinu konec v nedohlednu
PETR VLK
V týdnu vyšel další, pro mne až senzační článek mého informačního gurua – Seymoura Hershe!!! Tentokráte se netýká Gazy, Izraele a dokonce ani destrukce plynovodů NordStream- nýbrž přímo jádra války na Ukrajině – totiž vztahu Donalda Trumpa k ní! Respektive jeho klíčového faktoru – jak totiž Donald Trump nahlíží na Rusko a Vladimíra Putina!
Změna Trumpova postoje i jeho verbálních projevů v obou směrech se stala natolik viditelnou na první pohled, že samozřejmě Hershovi neunikla, takže využil svých kontaktů do ledví washingtonských rozhodovacích center, důkladně se poptal a co zjistil přetavil do textu, jenž vám dnes nabízím.
Tentokráte bez služeb svého oblíbeného strojního překladače, neb mi jeho výstup nepřišel adekvátní vzhledem k závažnosti tématu a Hershových informací. O překlad se tentokráte postaral kolega Jiří Jírovec. Nepochybně odvedl skvělou práci, za což mu tímto děkuji.
NO END IN SIGHT FOR UKRAINE
Pro Ukrajinu konec v nedohlednu
Nedávná serie rozhovorů s dobře informovanými lidmi, z nichž někteří jsou spojeni s Trumpovým Bílým domem a jiní mají dlouhodobé diplomatické vazby na Rusko, mi potvrdila, že konec pokračující války mezi Ruskem a Ukrajinu, kterou zahájil v únoru 2022 ruský prezident Putin, je v nedohlednu.
Stále neústupný Putin je některými zpravodajskými experty Trumpovy administrativy považován v dlouhodobém horizontu za zranitelného a to i přes současnou ruskou převahu lidské síly, bohatství a obsazeného ukrajinského území.
Opět se mluví – patrně k neprospěchu věci – o Putinově posedlosti, kterou jsme viděli mezi nejslavnějšími ruskými vůdci, jako byl car Petr Veliký, který si v 18. století 21 let trvajícími válkami podmanil území od Baltu po Černé moře.
Během nedávných rozhovorů, které odrážely původní spokojené klábosení Bidenovy administrativy, jsem byl upozorněn na to, že Putin nedokázal udržet výhodu, kterou získal během prvních dní války, přímo neohrozil hlavní město Ukrajiny Kyjev, poté co nejelitnější ruští výsadkáři a špičkové bojové oddíly nedosáhly úspěchu v původní fázi invaze na Ukrajinu.
Překvapivý útok, naplánovaný Putinem jako hrozba Kyjevu, měl vynutit okamžité ústupky, ale vedl k ohromným lidským i materiálním ztrátám a ponižujícímu ruskému ústupu, který by oslavován a přílišně zdůrazňován Bidenovou administrativou. Rusové nevěděli, jak ten boj vyhrát, kdežto Ukrajinci nebyli dost silní na to, aby je zcela odrazili. To byl začátek vražedné slepé uličky.
Válka se dodnes vleče jako opotřebovací. Poté co nedávný Ruský dvanáctihodinový vzdušný útok na Kyjev a okolí vedl k zabití čtyř Ukrajinců a zranil desítky dalších, jeden americký zpravodajec mi cynicky, ale správně řekl, že počet mrtvých a zraněných se zdá být „přijatelným číslem.“ Válka dronů pokračuje den za dnem.
Bylo mi rovněž řečeno, že Putin se nyní daleko méně zajímá o souhlas s příměřím a případnou mírovou dohodu než před setkáním s Trumpem na Aljašce. A to přesto, že by dohody legalizovaly jeho územních zisky. Americkým představitelům se zdá, že Putin je zahlcen velkými ekonomickými problémy, které ovlivňují armádní zálohy a vztahy s ruskými oligarchy.
Je nepochybné, že se Putinovy ekonomické problémy do jisté míry zakládají na pravdě. Je dobře známé, že se Putin silně zadlužuje u ruských bank a zároveň prodává ropu levně, ale ruská armáda proniká, byť pomalu, přes prudký odpor stále hlouběji na Ukrajinu.
Nyní navíc Putin může být zmatený a dokonce ohromený měnícím se Trumpovým hodnocením války na Ukrajině.
To že se prezidentova naděje na uzavření mírového plánu s Putinem a tedy naděje na získání Nobelovy ceny míru nevyvíjí dobře, potvrdil viceprezident J.D. Vance když ve Fox News prohlásil, že Trumpova administrativa zvažuje prodej dalekonosných raket Tomahawk, které by Ukrajině dovolily zasáhnout Moskvu a vzdálenější území. Cílem je, vysvětlil, požádat Evropany, ty zbraně koupili a ukázali, že jdou s kůží na trh. Myslím, že to by je přimělo investovat politický kapitál do dění v jejich vlastní zemi, ale podstatněji i mírového procesu, o který se prezident snaží posledních osm měsíců a přiznat barvu.
Evropští vůdci vědí, že Rusko má na rozdíl od Ukrajiny mezikontinentální rakety schopné zasáhnout cíle na celé Evropě. (Není jasné, kdo by byl odpovědný za odpalování Tomahaků, pokud by byly Ukrajině dodány. Mohou být v podstatě umístěny jen na ponorkách a lodích, a Ukrajina je není schopna odpalovat.)
V pozdějším rozhovoru pro Fox, řekl bývalý generálporučík Keith Kellog, Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a zapřísáhlý antiruský jestřáb, o použití Tomahawků proti Putinovu režimu toto: „Odpověď je ano, využijme schopnost úderů do hloubky.“
Proměnný vztah prezidenta Trumpa k Putinovi naznačoval možný úspěch po jeho druhé inauguraci v lednu. Tehdy byl první rozhovor o ukončení války: Rusko by mohlo konsolidovat územní zisky a Američané získat – možná prostřednictvím přátelských soukromých společností – přístup k ložiskům minerálů obsahujících vzácné zeminy a k tomu příležitost vybudovat letoviska na Krymu a nejméně v jedné z provincií které Rusové kontrolují na okupované Ukrajině.
Američtí činovníci se domnívají, řekl reportérův zdroj, že se Putinova ekonomická situace zhoršila a tak nemůže dlouho pokračovat ve válce. Potřebuje peníze a vojenské struktury, které by ho podporovaly. Není Superman. Co tedy ještě může získat? Proč je ve válce a jaký má cíl? „Nejde o dobytí Evropy. Není Kateřina Veliká (která svrhla manžela a stala se ruskou carevnou po víc než tři desetiletí v pozdním osmnáctém století). Došlo mu, že má jen omezené zdroje.“
„V jedné fázi jednání, vedeného Američany k ukončení války na Ukrajině,“ řekl zdroj dále, „byla shoda, že by Putin získal území, které Rusko obsadilo ve válce – nejméně tři provincie – a Ukrajina by dosáhla mír.“ Jenže pak, dodal s odvoláním na pozdější jednání, jsme Putinovi řekli, že nic z toho dostat nemůže. Prezident řekl, že se o území nebude jednat. Putin zareagoval nepřiměřeně a odešel z jednání.
Válka bude pokračovat dokud Putin nebude zabit nebo v Rusku bude vzpoura. „Jinak řečeno“ zdroj řekl, „se otevřely dveře pro nevypočitatelné okolnosti.“ Dnešní přístup je „nechat Putina dusit v jeho vlastních rozhodnutích.“ Ukrajinu nikdy nedostane, jeho letní ofensiva bídně selhala.
Americká politika teď spočívá ve vytváření co největšího tlaku na ruskou ekonomiku. Putin nyní horlivě prodává ruskou kyselou ropu (s velkým obsahem síry) přičemž Indie na jedním z hlavních kupců. Třicet procent současné ruské ekonomiky, bylo mi řečeno, pochází z prodeje ruského plynu a ropy. Putin musí pokračovat ve válce,která ničí jeho ekonomiku. „Rusko, bylo sraženo na kolena,“ uzavřel.
V tomto okamžiku jsem se zdroje zeptal, jak tahle válka skončí, pokud, což je pravděpodobné, Putin a Zelenský zůstanou u moci, a Rusko je tak oslabené. Oficiální stanovisko, řekl, je že USA jsou pod Trumpem neochvějným spojence ukrajinského lidi, ale zdaleka nejsou vášnivým podporovatelem Volodymyra Zelenského.
Proto, dodal, budeme čekat až budeš, Putine, ekonomicky slabý a ztratíš vnitřní podporu. Pak se válka prostě vytratí bez jakékoli formální dohody a dlouhodobého řešení.
Podobnou otázku jsem v emailu položila Jacku Matlockovi, bývalému americkému velvyslanci v Rusku. Je dávno v penzi, ale ve Washingtonu je stále považován za jednoho z nejlepších znalců Ruska.
Dostal jsem stručnou a cynickou odpověď:
Trump by se měl setkat s Putinem a pečlivě naslouchat tomu, co říká. Aby válka mohla být zastavena a vzniklo alespoň zdání stability v této části světa, Ukrajina musí uznat, že Krym a Donbas patří Rusku, protože taková je vůle tamní populace. Bude-li Ukrajina souhlasit, že zůstane mimo NATO, Putin se pak může stáhnout z ostatních provincií. „To by pravděpodobně vyžadovalo jinou ukrajinskou vládu,“ řekl Matlock, protože Zelenský by pravděpodobně byl zavražděn neonacisty, kdyby takovou dohodu uzavřel.
Matlockova narážka na Zelenského mi připomněla chybu v úsudku, jíž jsem se jako novinář dopustil minulý červenec, když jsem oznámil, že existují významní členové americké zpravodajské komunity – ctihodní profesionálové – požadující rychlé odstranění Zelenského z úřadu a dát prostor ukrajinskému generálu, kterého považují za důvěryhodnějšího.
Tehdy jsem rovněž jsem napsal, že pokud Zelenský odmítne rezignovat, bude k tomu donucen silou.
Jenže, přání, dokonce ani ta nejlepší a s dobrým úmyslem zamýšlená americkou zpravodajskou komunitou se pokaždé nesplní.
***
Souhlasíte, že tenhle Hersh dává smysl? Zejména v souvislosti s posledními Trumpovy vyjádřeními směrem k Rusku a Putinovi? Stejně tak s jejich nápadně omezenou kadencí? Podobně s některými informacemi o obnovení americko ukrajinské kooperace a především na tvrdý americký tlak na Indii, Turecko, eventuálně další země, které udržují čilý energetický byznys s Ruskem? Stejně tak to vysvětluje, proč nejsou žádné nové signály o tom, že Washington se snaží komunikovat s Ruskem napřímo jako dříve, že by speciální Trumpův emisar Witkoff snad znovu zamířil do Kremlu nebo dokonce, že by se Donald chystal poklábosit s Vladimírem. Nic takového – ticho po pěšině, jen řeči o papírovém tygrovi, rostoucích ekonomických potížích Ruska a informace o tom, že americko ruský dialog nyní funguje před běloruského baťku Lukašenka. Jenž funguje jako pošťák. V době internetu a satelitní komunikace…
Ta změna se stala nepřehlédnutelnou.
Prvoplánový závěr má kvalitu housky na krámě – Trump zjistil, že Putinovi doopravdy teče do bot, i když třeba ještě ne dost, ale to zařídí čas. Ekonomicky se buď zhroutí nebo se pro něj válka stane i společensky příliš nákladnou, takže i když se vlastně stal Joe Bidenem, který zastával stejnou vizi, a válka se z Bidenovy přetransformuje na Trumpovu – stojí mu to za to, protože když s Putinem neuspěl jako mírotvorce a neobdrží tím pádem Nobelovu cenu, získá s postupujícím časem vavřín vítěze nad Ruskem a pak zcela jistě i tu Nobelku jaksi automaticky navrch. Je to přece ocenění udělované Norskem a Švédskem a ti jistě ocení toho, kdo porazí Rusko. Resp. zařídí, že kolektivní Západ ani Ukrajina se ze šlamystyky dostaly bez nutnosti veřejně přiznat porážku.
Takhle se vše jeví jako chladnokrevná kalkulace v prvém plánu. A Trump a jeho administrativa – viz tlak na Indii, skutečně pracují na jeho realizaci. O tom není sporu! Stejně tak je víc než zřejmé, že tenhle přístup nebudí kontroverze ve washingtonské politické bažině – zejména v Kongresu, kde Trump momentálně tvrdě naráží na limity své faktické politické moci! Viz zastavení financování federální vlády a federálních úřadů, neboť americký státní dluh dosáhl Kongresem dříve povoleného stropu a Trump jej nedokáže, bez pomoci Demokratů odblokovat!! A ti pro tento případ rozhodně si, krom jiného, nechají zaplatit pomocí pro Ukrajinu a nějakými opatřeními proti Putinovi a Moskvě. Tudíž lze předpokládat, že Trump jim tuto kartu radši vzal předem, aby ji stále kontroloval a nezaskočili jej stále se stupňujícími požadavky!!!
Podobně jde o útěk vpřed ohledně amerického mediálního mainstreamu, všelijakých vlivných think thanků, které mu silně znepříjemňují, kvůli Ukrajině život.
Tenhle obrat všechny tyhle nepříjemnosti řeší – nasadili jsme taktiku, která nás nic nestojí a neoslabuje! Rusko „VYHLADOVÍM“! Chce to jen čas a trpělivost! Nepožaduje to ani americké životy, ani americké finance, nezvyšuje to riziko jaderné války, chce to jen trpělivost a dlouhodobou odhodlanost! A kdo nás v tomto úsilí nepodpoří, JE ZRÁDCE! Ať už zrádce vnitřní – že Demokraté nebo zrádce vnější – že Evropo!
A ten zrádce vnější -Evropa, je ukryt v druhém plánu, velmi umně maskovaným za tou nepřehlédnutelnou prvoplánovostí!
Evropa, dlouhodobě, po Trumpově otočce, si uvědomila, že jestli Trump uzavře rychlý mír a navíc více méně dle Putinových not, dostane její politická elita smrtící a nezvratnou ránu, s které se již nevzpamatuje a zamíří do politického záhrobí. Takže dosud činila možné i nemožné, aby jakékoli Trumpovy kontakty s Putinem okamžitě znegovala a vyrušila. Klasickým způsobem – házením klacků pod nohy. A navíc k tomu přidala neuvěřitelnou a dokonale trapnou podbízivost každému Trumpovu sebešílenějšímu přání, bez ohledu na s voje bytostné zájmy, pokud se ty šílenosti netýkaly Ukrajiny! Viz servilita nebránění se Trumpovým clům nebo nadšené plédování pro zvýšení výdajů na zbrojení na 5%. Ačkoli si ani jedno ani druhé v podstatě žádný evropský stát nikoli nemůže, nýbrž NESMÍ dovolit. Evropa prostě chce na Ukrajině válčit dál stůj co stůj, s vidinou, že Putina Rusko zkolabují. Dříve než Ukrajina, Evropa a proto je potřeba v téhle giganticky absurdní a odporné hře udržet po jejich boku doslova za každou cenu! Včetně zničení evropských ekonomik a jejich beznadějného zadlužení!
Trumpovi došlo, která bije!
Přidejme si k tomu klíčovou /alespoň pro mne/ z Hershova článku:
….„V jedné fázi jednání, vedeného Američany k ukončení války na Ukrajině,“ řekl zdroj dále, „byla shoda, že by Putin získal území, které Rusko obsadilo ve válce – nejméně tři provincie – a Ukrajina by dosáhla mír.“ Jenže pak, dodal s odvoláním na pozdější jednání, jsme Putinovi řekli, že nic z toho dostat nemůže. …
Proč Američané řekli Putinovi, že nic z toho dříve slíbeného, dostat nemůže? Protože Trump prostě nedokázal svoje závazky vůči ruskému prezidentovi PROSADIT! Odpor domácích kongresových i mainstrémových válečných štváčů, kombinovaný s válečnými štváči z evropského establishmentu vyústil v Zelenského neústupnost, která prostě nějaký posun k míru nedovolila.
Jistě vás napadlo – a co když Trumpovy nové kalkulace , obsažené jako nutná podmínka prvního plánu nevyjdou a Rusko nevyhladoví, Putina jeho režim se nezhroutí – ne dříve, než Ukrajině zkrátka dojdou vojáci, Evropě peníze na válku proti Rusku a evropským voličům se jejich mimořádně nepopulárními vládami, které nás ženou na práh jaderné katastrofy? Když dnes se z toho stává už Trumpova, nikoli Bidenova válka? Pak ten sebestředný , slávu a popularitu bezmezně milující Donie, který v v narcisismu překonává dokonce i Klause se Zemanem dohromady!!!!, zinkasuje zcela zničující k.o. prohru! Co potom!
A právě tohle představuje jádro druhého plánu! Jestliže by Ukrajina přestala být schopna bojovat, protože nejsou lidé nebo Evropě došly peníze na její podporu, či snad padly současné vlády, podpírající Ukrajinu, s tím, že je nahradí zcela jiné a izolacionistické, ochotné jednat o míru, pak se Trumpovi otvírají hned dvě možnosti
1- když Ukrajině dojde lidský materiál a/nebo Evropě peníze na nákup amerických zbraní a munice, z Ukrajiny se tím pádem stal další Afghanistan, nepůjde o Trumpův Afghanistán!!! On přece Kyjevu žádnou pomoc neodepřel. Stanovil pro ni jen jasné podmínky – Ukrajině už žádné zbraně nedarujeme zdarma, naše sklady jsou prázdné. finance v režimu, že není momentálně ani na vládní výdaje. Takže Kyjev vybavení dostane jen tehdy, když si to, vzhledem k naší bezpečnosti budeme moci dovolit a Evropa vše, když na pokračování války tak trvá TO ZAPLATÍ. Hezky cash a předem! Vše v tomto režimu plníme. Vedle toho, Evropa nesplnila naše podmínky pro zavedení skutečně ostrých sekundárních sankcí proti Rusku – odmítla je sama zavést proti Indii a Číně! Proč bychom rizika globální světové obchodní války nesli my a Evropa nikoli?
Není naší vinou, že Zelenský hodlá válčit, ale nyní, když už nedokáže dostatečně mobilizovat vlastní vojáky, chce do bojů zatáhnout NATO a především Američany? Alternativně není naší vinou, že Evropa místo toho , aby do hrdel a především statků podporovala Ukrajinu nákupem NAŠICH zbraní z a své finance, tyto peníze už nedokáže opatřit. Nechce se vzdát svých důchodů, svého zdravotnictví, svého školství, svých sociálních služeb! A my tuhle zátěž na ně naložíme na svá záda?!
Tuhle válku neprohrála Amerika ani Donald Trump! Já ji chtěl ukončit do 24 hodin nebo nejpozději po Aljašce! Oni nikdy.
Je to jejich prohra! Já naopak zajistil, i v té tristní situaci všechna pozitiva pro USA! Všechna! Za zbraně tvrdé peníze. Pro USA daňové příjmy, pro podnikatele zisk, pro pracující práci!!! A prodávalo se jen to, co se dalo postrádat, bez ohrožení stavu zásob naší vlastní armády! A za „lidovou“ cenu – tu z katalogu amerických zbrojovek + velmi přátelských DESET PROCENT navrch. Přátelům za přátelské ceny přece!
Takhle čtu ten Trumpův zjevný obrat i text Seymoura Hershe!!! Zdá se, že Donie skutečně nemůže prohrát. Jen buď Putin nebo alternativně Zelenský a evropské papalášstvo!
Jenže jedna věc je teorie, teoretický plán a předpoklady, druhý skutečný život. A tady vidím na první dobrou jednu tragickou slabinu toho prvního plánu! A totiž, že kdyby se Rusko, díky utahování americké/západní smyčky dostalo doopravdy do fatálních existenčních problémů, Putin sáhne po červeném knoflíku. S konečnou platností. Ostatně – přesně o tom píše i Hersh – viz
…..Evropští vůdci vědí, že Rusko má na rozdíl od Ukrajiny mezikontinentální rakety schopné zasáhnout cíle na celé Evropě….Myslím, že to by je přimělo investovat politický kapitál do dění v jejich vlastní zemi, ale podstatněji i mírového procesu, o který se prezident snaží posledních osm měsíců a přiznat barvu. ….
Trump přisuzuje Trumpovi snahu udělit evropským válečným štváčům , kteří hodlají stále eskalovat lekci, aby se na chvilku zastavili a aspoň popřemýšleli, kam až se ta eskalace dostala, že jsou vlastně už první na řadě!
Pokud Trumpovi bezdůvodně nefandí, Trump to takhle nastavil, mohu jen zatleskat!
KOSA NOSTRA
- Oni nikdy nespí! - 14.4.2026
- Už aby to bylo! - 14.4.2026
- Prodá Maďarsko za 30 stříbrných? - 14.4.2026



Četl jsem reakce na článek Hershe i od jeho známých a přátel v USA. Reakce je, že tohle se mu nepovedlo a místo novinařiny a ověření faktů z jiných zdrojů udělal stenografa nějakým zdrojům. Zdrojům, které spíše šíří již cca tři roky narativy, že RU je na hrnci.
A zabývat se tím, co Trump řekl, či neřekl nemá moc smysl, je nutno sledovat co se děje.
Pokud chcete však sledovat jeho výroky, či nevýroky, tak včera řekl, že Putinův návrh na nové jednání o START je good idea a na žebrotu Zelý, který mu pře týdnem tvrdil, že RU je už jen papírový tygr, a včera úpěnlivě žádal Trumpa o zařízení jakéhosi vzdušného příměří a vyžadoval další nedostatkové a nesmírně drahé prostředky vzdušné obrany vůbec nereagoval.
Jinak uHnijní prachy zase v luftě, včere v לעמבעריק, Lemberiku, Ru udělali parkoviště z čerstvě dostavěných poboček uHnijních montoven zbrojovek a jejich skladů.
A Majdan v Gruzii se nepovedl a tam se taky protopilo hafo euro.
Překvapivý útok, naplánovaný Putinem jako hrozba Kyjevu, měl vynutit okamžité ústupky, ale vedl k ohromným lidským i materiálním ztrátám a ponižujícímu ruskému ústupu, který by oslavován a přílišně zdůrazňován Bidenovou administrativou. Rusové nevěděli, jak ten boj vyhrát, kdežto Ukrajinci nebyli dost silní na to, aby je zcela odrazili. To byl začátek vražedné slepé uličky.
——-
Ale hofno, Rusové prostě tehdy (naposledy) uvěřili západu a jejich ukrobanderovským loutkám, že když se jde jednat, tak upřímně. Ale západ istanbulská jednání chápal jen jako další podvod, jako čas pro přeskupení ukrowehrmachtu a přípravu protiútoku, zatímco tehdy ještě naivní Rusové zastavili před jednáními bojové operace a čekali v kolonách na dálnicích – ve slepé naivitě, že západ nejsou ultra-mega-svině, což samozřejmě jsou.
No a tak je západ a ukrowehrmacht pomocí dalšího podvodu nachytal v nevýhodných pozicích, ze kterých museli Rusové ustoupit.
Kdyby Rusové nevěřili už tehdy proradnému západu ani ň, tak se na jednání vykašlali, obsadili celou Ukradinu, banderovce poslali na zaslouženou dovču na sibiři a bylo by bývalo vymalováno. Ale chybami se člověk učí. Chytrý člověk. Blbec – kam patří celý západ i s námi (jak ukázaly mj poslední volby) – blbec chyby nejen opakuje ale dokonce stupňuje.
Věrchuška se zcela jistě škube mezi sebou v míře větší než malé. Vlnění v ruské společnosti ve všech směrech narůstá a má mnoho vrstev a úrovní.
Nutně musí dojít k nějakému zlomu. Ruská společnost s „potěšením“ přijímá razantní přitvrzení vůči středoasijským imigrantům a azerbájdžánské diaspoře , nicméně roste rozčarování s mařením času na ukrajinském směru. Ukrajinci odstřelují ruské rafinerie apod. jednu za druhou a nikdo??? tyto nechrání……?
Zdá se, že Putin nechce definitivně udeřit proti ukrům a NATO jako první a ještě trpělivě vyčkává. Ovšem čas funční i fyzický se mu rychle krátí, což může předznamenat rychlost nejbližších dějů.