10.1.2023
Redakce
14
Kategorie: Ekonomika

Rozpad eurozóny?

Sdílejte článek:

LIBOR ČÍHAL

EU prochází podivným obdobím mixu politického a technokratického typu vládnutí, obojí charakterizuje jakási slaboduchost. Evropské centrum není volené a tak se musí tvářit vysoce odborně, v čele EU technokratka na vše Leyenová, odbornice na svobodu člověka a tisku Jourová, zelený odborník Timmermans, expert na ekonomiku Lotyš Dombrovskis, odbornice na katarské finance tč. v base Eva Kauli atd. Odbornosti se dává v řadě případů přednost před politickým nábojem i v národních úrovních, expertka na zahraniční politiku Baerbocková, velký odborník na ekonomiku Habeck, slovenská expertka na progres Čaputová a příštím českým prezidentem bude s velkou pravděpodobností též technokrat: ekonomická odbornice Nerudová, vojenský technokrat Pavel. Babiš se dá chápat jako symbióza technokrata s politikem, na rozdíl od předchozích pseudofigur je prokazatelně schopným podnikatelem i politikem. Velký finanční technokrat Macron vede Francii, v prvních volbách před šesti lety ho národ chápal jako prototyp technokrata, zdálo se, že zkušenost ministra financí s bankovní minulostí je zárukou dobrého řízení ekonomiky, navíc ve Francii je prezident vybaven velkými pravomocemi a přímo řídí stát. Za šest let, co technokrat Macron vede stát, se ve Francii kromě masové imigrace nedaří vůbec ničemu a v ekonomice obzvlášť, ekonomické prognózy pro rok 2023 jsou velmi černé, přitom k těmto perspektivám země doplula právě jeho zásluhou. Macron má velký podíl na protiruských ekonomických sankcích, které jsou kontraproduktivní a pro Francii sebevražedné, vysoké ceny energie, které sankce vyvolaly, jsou jedním z hlavních inflačních zdrojů.

Ekonom Marc Rousset je reálným technokratem, na svém blogu kalkuluje docela exaktně kam dospěje Francie s podobnými technokraty v centru rozhodování jako je Macron. Rousset píše, že Francie je jednou z nejvíc de-industrializovaných zemí, patří k zadluženému evropskému jihu. Ekonomicky málo kompetitivní, nepřitahuje investory, veřejný dluh od 20 % HDP v osmdesátých letech narostl na 114,5 % v 2022, dosahuje 3 bilionů eur. Francie je čtvrtá v peletonu zadlužených EU zemí, Řecko 171 % HDP, Itálie 144 %, Portugalsko 116 %. Sazba desetiletých státních dluhopisů překročila koncem roku 3 % a rýsuje se perspektiva dalšího růstu úrokové míry. Obslužnost státního dluhu se dnes blíží 51 miliardám eur. Podle prezidenta francouzské národní banky se každý bod zvýšení úrokových sazeb plně projeví až po 10 letech (nové půjčky postupně nahrazují staré po době splatnosti) ročním nárůstem dluhové obslužnosti o 40 miliard, což je francouzský rozpočet na armádu. Rousset vypočítal, že za deset let při 3% úrokové míře bude obslužnost státního dluhu činit nesnesitelných 120 miliard, pokud se úrok dostane k 6 %, což je pravděpodobné, země na úrocích zaplatí 240 miliard, neboli 80 % státních příjmů. Itálie je nachází ještě v horší kategorii dluhové obslužnosti než Francie, za státní dluh platí 4,6% úrok, Německo má lepší bonitu, úrok pouze 2,5 %.

Přes tyto katastrofické reálné scénáře francouzské technokratické státní centrum je v klidu nebo v letargickém útlumu, podobně jako celé toto technokratické bratrstvo v evropskounijních štábech. Rousset píše, že Francii v roce 2023 dožene energetický a finanční šok. Hospodářský růst téměř nula (0,3 %), inflace 6 %, nezaměstnanost 7,5 %, 9 milionů chudých, obchodní deficit 160 miliard, roční rozpočtový deficit 6 % HDP. Dluhopisové trhy jsou zploštělé růstem sazeb, od svého vrcholu v září 2021 ztratily 20 %, za posledních sto let to byly pouze roky 1931, 1969 a 2022, které zaznamenaly negativní výkonnost na dluhopisových i akciových trzích. Pokud vypukne předpokládaná recese, způsobí to pokles akciových indexů s ještě prudším krachem dluhopisů.

Evropská unie míří do recese, systémová rizika evropského ekonomického systému se důsledkem růstu úrokové míry zreální. Francie s privátním a veřejným dluhem 361 % HDP se musí rozsypat, stejně jako v 2009 Řecko nebo v 2011 Itálie. Rozdíly mezi úrokovou mírou v jednotlivých zemí eurozóny jsou v stávajícím systému neřešitelným problémem, řešením je rozpad eurozóny, Evropská centrální banka může pouze rozpad na nějakou dobu oddálit, když vzdá boj proti ničivé ekonomické pohromě, kterou je inflace. Francie, Španělsko, Itálie, Řecko jsou ekonomické mumie v čekárně na rozpad.

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (24 votes, average: 4,96 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

14 komentářů
  1. Pet 13:33:14 Odpovědět

    Bude válka, tak proč to řešit.

  2. Pijack 13:46:33 Odpovědět

    Rozkol je už vidět dnes, rozpad přijde zítra. Metastáze idiotizmu kulminuje. Malá hrstka liberálně pomatených demagogů vřeští jak prase před porážkou. A tu malou nevýznamnou hrstku fanatiků obdivuhodně posloucháme. Jsme normální? Rozpad této idiocie by už mohl nastat zítra. Stačí ignorovat. Ovšem s našimi politiky to bude horší. Místo aby ignorovali, rádi poslouchají rozkazy a štěkají ještě hlasitěji, než by museli.

  3. Iv 13:57:03 Odpovědět

    prej rozpad— Náš Team Europe podporuje obnovu Pákistánu kolem 500 milionů eur – včetně naší humanitární pomoci. A EU a Pákistán se právě dohodly na balíčku ve výši 87 milionů eur v souladu s naší strategií Global Gateway.
    —furt je co rozdávat ))) z 9.leden 2023 Brusel
    https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/speech_23_84

    • Iv 14:00:26 Odpovědět

      a dále z toho linku–Souběžně s tím, aby EU nadále podporovala postižené komunity, zvyšuje svou humanitární pomoc o dalších 10 milionů eur. Humanitární podpora týmu Team Europe pro Pákistán tak činí 172 milionů eur.

      Dámy a pánové, a střih citace —zde si všimněte, když tohle oslovení použije von der Leyen, tak aktivisté nepiští, jak v případě té profesorky co jim musela raději uhnout z cesty, když tohle používala ona na přednáškách … hmmm

  4. Ladislav 14:33:09 Odpovědět

    To je přece skvělé, že se bruselský cirkus rozpadne. Vždyť je to jen otázka času a čeká se kdy to bude. Státy co platí eurem se ekonomika rozsype a zároveň tím dojde k anulování dluhů.

  5. sergej 14:33:39 Odpovědět

    10.1.2023Redakce4Kategorie: Ekonomika
    ROZPAD EUROZÓNY?
    Ono od založení šlo o něco jiného než likvidaci zemí evropy a lidí pasáky koz a ovcí? A čím prosím vás, nejde dohledat a nic takového prakticky není. Kromě vagonů keců oligarchiády mainstreamových médií. Žvásty jsou žvásty, skutek utekl.
    Jen kadlace a brutopýrace. Svět se pohnul k prosperitám lidí, podlokajníci finalizují zmar devast beznaděj mamona válkou autodestrukce industrializace a likvidací lidí.

  6. hloubal 14:45:00 Odpovědět

    Dluh vládních institucí v Česku meziročně stoupl skoro o 550 miliard. fiala: Chápu, že někteří jsou nervózní z toho, že se schodek nedaří snižovat rychleji. lži, manipulace a zase lži. nic se nikdy nesnižovalo naopak přisrávali dluhy na větší hromadu. daří se schodek zvyšovat, tyhle podprahovky tohoto sráče jsou jednoznačně velezradou na elektrické křeslo.. hospodářská kriminálka stále nic… :negative: :negative: :negative: :negative: :negative: :negative: :negative:

  7. Iv 15:22:41 Odpovědět

    Maďarský ministr zahraničí Peter Szijártó v Budapešti řekl, že jeho země bude hlasovat proti členství Prištiny v evropských orgánech.
    Po schůzce s šéfem srbské diplomacie Ivicou Dačičem Szijarto prohlásil, že maďarský postoj, že přijetí Prištiny do některých evropských organizací by ohrozilo dosažení kompromisu o Kosovu.”Co se týče Kosova a Metohije, Maďarsko má zájem na dosažení řešení na základě realistického a skutečného dialogu,” řekl Szijarto na tiskové konferenci po setkání s Dačičem.
    Zhodnotil, že vztahy mezi Maďarskem a Srbskem jsou nejlepší za posledních deset let, ale přesto musí obě země společně reagovat na dvě klíčové výzvy, a to na důsledky konfliktu na Ukrajině a migrantskou krizi.
    “Prodlužování války nebo její eskalace znamená velmi vážné nebezpečí pro naše země a naše národy, protože ani Maďaři, ani Srbové nejsou zodpovědní za tuto válku, ale oba národy doplácejí na tento konflikt,” řekl Szijarto.
    Szijarto poděkoval Srbsku za to, že umožnilo čtyři miliardy metrů krychlových plynu dostat se do Maďarska přes Turecký proud, což je téměř polovina roční potřeby této energie jeho země, a oznámil, že Maďarsko poskytne Srbsku dodatečnou pomoc při dodávkách plynu a dalších zdrojů energie. .
    Dačić řekl, že Srbsko věří, že otázku Kosova a Metohije lze vyřešit pouze kompromisem a že je velmi citlivé na uplatňování dvojích standardů, pokud jde o územní celistvost. “Buď je územní celistvost princip, nebo není.” V jednom případě tomu nemůžete být nakloněni a v jiném říkat jinak,“ řekl Dačič.
    O vztazích mezi Srbskem a Maďarskem Dačič uvedl, že obě země se na sebe stále musí spoléhat, aby měly dostatek energie za adekvátní ceny, a také že musí zajistit infrastrukturu, aby mohly dostat, co dostanou.
    V komentáři k problému nelegální migrace Dačič zhodnotil, že Srbsko hraje férově, protože nemá zájem na tom, aby někdo co nejdříve Srbsko opustil a nasměroval ho dále do Maďarska a EU.
    “Nebudeme dělat problémy ostatním, ale chceme poukázat na to, že jsme pod útokem migrantů přicházejících i ze zemí EU.” “Srbsko nechce být parkovištěm pro migranty a trpí největšími důsledky migrační krize,” řekl Dačič.
    Po schůzce se Sijartem se Dačič setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
    zdroj 10. ledna 2023
    https://rs.n1info.com/vesti/sijarto-madjarska-ce-glasati-protiv-clanstva-pristine-u-evropskim-telima/

  8. maly velky 15:57:15 Odpovědět

    fon hoven na rozpadu usilovne pracuje. :yahoo:

    • Wojciechovski 19:49:29 Odpovědět

      Ustašovský xindl ať má třeba morové ovce,jejich problém 👎

  9. Rudy 15:57:25 Odpovědět

    Musim se smat, kdyz vidim jak Chorvatsko uspelo v ziskani Eura, a ted se lide divi, ze vse zdrazuje. To nevideli, ze slovensky duchodce musi sponzorovat ze svych 400 Euro reckeho duchodce, co bere 2000 Euro? Vstoupili jsme do EU za jinych podminek, a referendum o vystoupeni nebude a nebude. Chudaci mladi!

    • clovek 16:09:05 Odpovědět

      i chorvatsko ma sve ovce,nejsme jedini.

  10. jack95 17:01:32 Odpovědět

    Rozpad eurozony a celá Evropské unie by byl dobrá zpráva. Zejména pokud by se to obešlo bez vojenského konfliktu.

  11. Iv 13:41:38 Odpovědět

    Evropa je více závislá na Číně než kdy předtím na Rusech a Arabech
    Evropská unie nechce nahrazovat ruskou závislost Čínou, proto brzy zveřejní strategii, jak si zajistit dodávky lithia, kovů vzácných zemin a dalších klíčových nerostů. Nebude to jednoduché, Peking má takovou výhodu. Lithium je na seznamu EU jako jedna z „kritických surovin“, která je nezbytná pro přechod od fosilních nosičů energie k zelené energii. Často se o něm mluví jako o „bílém zlatě“, protože je po něm celosvětově tak obrovská poptávka, neboť lithium je základní součástí baterií pro elektromobily a úložných jednotek elektrických sítí. Podle odhadů EU vzroste do roku 2050 poptávka po lithiu na 57násobek dneška a tento chemický prvek bude dnes stejně důležitý jako ropa a plyn. Je s tím jen jeden velký problém: Evropa toho moc nemá, ale Čína ano.
    Kontinent už poznal, jak nebezpečná je jeho závislost na ruských nosičích energie, a nyní se Brusel stále více obává, že Čína v budoucnu využije svou dominantní roli v dodávkách surovin jako podobný nátlakový nástroj. … pokrač citace zdroj viz link

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)