4.1.2020
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Rekodifikace života a společnosti

Sdílejte článek:

PAVEL VESELÝ

#Pavel VeselyRok 2019 byl rokem velkých změn a je podle mne rokem přelomu. V dobrém i horším. Jsme již delší dobu na prahu nové epochy. Boj o klima je jen jejím prostředkem, nikoli hlavním tématem. Je to prostředek pro dovršení levicové revoluce spojené s globalizací. Jsme svědky rekodifikace člověka. Podstaty člověka. Je založena na pocitech, nikoli realitě. Není důležité, kdo co skutečně je, ale jak se cítí. Žena se může cítit mužem a muž ženou. A tak se můžeme brzy dočkat, kdy na oddělení, kde byly jen ženy, bude i muž, který se cítí být ženou. Od této základní rekodifikace člověka se odvíjejí věci další. Postavení mužů a žen a také rodiny a manželství pro všechny. Děti se tak stávají především ekonomickým stimulem a produktem. Ne, že by se to někdy nedělo již dnes, například v případě dobrovolných matkách samoživitelkách nebo ženám v době rozvodu, kdy mnohé ženy děti používají jako zdroj pomsty a také v jistém slova smyslu i určitým ekonomickým kalkulem. Děti si bohužel mnohdy velmi rády tento model osvojí…


Dítě si bude možné zcela legálně pořídit i jako službu. Něco jako dítě ze supermarketu. Za pevnou cenu a kvalitu. V případě nedodání budou sankce atd. Jistě se dočkáme i slevových akcí a kuponů. Možná dětí ve výprodeji. Vztahy mužů a žen již nebudou jen otázkou vymezení základních rolí, ale dohodou. Což je jeden z mála kladů, který však funguje bez jakékoli legislativy už dnes. Stejně jako dnes neplatí, že žena jde za svým mužem. Co se týká dohody, je zde však úskalí střídavé mateřské, kterou se ženy své výsady ženství a mateřství zbavují ve prospěch kariéry a pracovního zařazení. Na druhé straně je druhý extrém, kdy toho ženy zneužijí jako nástroj proti mužům. A gentlemanství zmizí. Muž se bude bát ženy dotknout či bude mluvit se ženou pouze na základě písemné smlouvy. Na jedné straně tedy emoce, na druhé převrácené pochopení ženství. Bude málo princezen a víc bojovnic po vzoru Anežky Hodinové Spurné. Klid a změny nečekají člověka ani ve stáří či nemoci. Vyměnit eutanázii za kvalitní paliativní péči, a dokonce eutanázii povýšit na byznys s přístroji na usmrcení, je krajně nebezpečné. Německo před zhruba 100 lety by mohlo vyprávět, jak přijetí tohoto zákona jistým kancléřem odstartovalo také zneužívání ve prospěch ideologie. Nedělám si iluze, že tomuto pokušení by nebylo možné podlehnout jako nástroj pro snížení populace a řízení její kultivace. Sen celého zástupu diktátorů či diktátorských uskupení. Ostatně již dnes je potřeba mít správné názory, které určuje jakýsi mainstream, složený z mnohdy pseudoosobností, které jen využili populismu. Mluvit jinak než je považováno za společensky správné, je bráno jako šíření dezinformací a fakenews. Pokud je potřeba, dá se za ní označit cokoli. Bohužel i pravda.

Maršál Foch moudře řekl, že komunismus nikdy nepřekročil hranice vítězství. Přesto se díky opakujícím se snahám o změnu vlastnických práv ve prospěch každému podle svých potřeb, znovu a znovu otřásají základy evropské civilizace. Je to velmi lákavé brát si něco, co patří někomu jinému, jak to v minulosti rádi právě zastánci komunismu dělali. Nejen u nás nebo ve východním bloku. Na druhé straně na základě panické hrůzy z komunismu vznikaly v minulosti jiné srovnatelné diktátorské systémy. Takové tendence jsou dnes také. Tento fanatismus je základem jiných totalit a zaručeně čistých věcí. Daleko lepším způsobem je dle mého ukázat, že svoboda člověka a demokracie jsou nepřekonatelné hodnoty, kde žádné tendence, jak k socialismu a komunismu, tak i jiným diktaturám, nemá místo. Demokracie a svoboda prostě buď jsou anebo ne. A rozmělňovat tyto pojmy ve smyslu přehnaného liberalismu jen dávají průchod zcela jiným tendencím. A historie ukazuje fatální konce.

Situaci ve školství nevyřešíme, ale dle zvyku- uplatíme. Zvýšíme platy a změníme systém financování škol. Ano, školství je podfinancováno, ale pokud budeme vše řešit jen z pohledu financí, nic se nezmění. Restrukturalizace školství se nekoná. Zavedeme jednotné financování dle tabulek. Nikdo však neřeší útoky na učitele, ať již od rodičů nebo žáků. A to i přesto, že mnoho učitelek, především, tam nemá co dělat. Nemluví se o vyhoření učitelů a mnoho dalších skutečných problémech. Mluvíme o inkluzi, máme na to i zákon. Společné vzdělávání zde bylo vždy. Tam, kde to podmínky umožňovaly. Byly také dyslektické třídy. Inkluze v této formě, co máme dnes, je nesmysl. Mluví o tom i Asociace speciálních pedagogů. Ale když dotace jsou holt dotace. A tak školství je stále v krizi. A zdá se, ještě dlouho bude.
Každý život je spojený s mnoha jinými životy. Když náhodou vypadne, zůstane po něm velká díra.

Najednou něco chybí. Kolikrát každého člověka napadne, že by bylo lepší, kdyby se nenarodil a kolika lidem by se ulevilo. A přitom život je dar, a dokud má člověk kolem sebe přátele a známé, je bohatší než kdokoli. Každý život je spojený s mnoha dalšími životy a jsou navzájem propojené. Jednou děláme dobře, jindy ne. Neexistuje absolutní zlo a absolutní dobro. Stejně jako neexistuje absolutní pravda nebo absolutní lež. Kromě života- zrození a odcházení. Život je krásný. Život je dar. Veliký dar. Važme si života v každé chvíli.

Že jsou to chmurné myšlenky? Možná ano, ale vycházejí z konkrétních věcí a snah. Ostatně povinného optimismu jsme si za doby totality užili až dost. Přesto mějme krásný a požehnaný konec roku. Konzervativní pohled na život nemusí vždy znamenat něco starého a zpátečnického. Stejně jako modernismus a přehnaný liberalismus nemusí být onou správnou cestou k lepšímu zítřejšímu ránu. Základní hodnoty snad zůstanou. Nic jiného nezbývá než o ně usilovat a hájit je.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...