Proč se Česko neinspirovalo v boji proti covidu-19 Portugalskem?

Na Portugalsko udeřila mutace delta a nemocnice nestíhaly přijímat a ošetřovat pacienty v kritickém stavu. V zemi tehdy zdravotní systém na rozdíl od Česka skutečně zkolaboval. Tamní nemocnice nestíhaly přijímat nemocné a ošetřovat pacienty v kritickém stavu.

Na rozdíl od Česka si Portugalsko dokázalo vzít ze své bolestné zkušenosti dostatečné ponaučení a nyní má země ležící na Pyrenejském poloostrově naočkováno už téměř 90 % veškeré populace. Strach z toho, že se bude opakovat letošní leden a únor, byl důležitým faktorem, který přesvědčil Portugalce o tom, že žádný lepší způsob, jak zabránit opakování situace z letošní zimy, než je očkování, prostě neexistuje.

Neznamená to ale, že by u nich covid úplně vymizel. Počet případů opět narostl a Portugalsko bylo dokonce nuceno znovuzavést některé restrikce. Od 1. prosince bude vyžadovat negativní test pro úplně všechny příchozí do země včetně očkovaných. Test bude vyžadovaný i pro vstup do barů, nočních klubů či na velké události a do léčebných zařízení.

Současné počty nakažených se nyní pohybují v řádu několika málo tisíc případů denně (viz graf výše), což sice není úplně zanedbatelné, ale mnohonásobně méně než pátečních hororových 27 tisíc, které jsme měli v den psaní tohoto článku v Česku. Nikoho asi nepřekvapí, že velmi nízké zůstávají ve srovnání s Českem i počty mrtvých, které jsou nižší než 20 případů denně (viz graf umístěný níže). Naproti tomu v Česku se počet zemřelých lidí s covidem v posledních dnech pohyboval kolem stovky.

Očkování samozřejmě není všelék. Portugalský případ je ale jasným důkazem toho, že vakcinace obyvatel svoji úlohu plní dobře. Výrazně snižuje riziko nákazy, a hlavně počet zemřelých se díky němu snížil na naprosté minimum.

Kampaň vedl viceadmirál

Co je tajemstvím portugalského úspěchu? Příčin by se dalo najít několik. Portugalská společnost měla výhodu v tom, že dezinformace zde neměly tak úrodnou půdu jako u nás. S tím souvisí i skutečnost, že portugalské úřady od počátku opatření i očkování srozumitelně komunikovaly. Právě dobrá komunikace se ukázala jako účinná prevence proti šíření mylných informací či cílených dezinformací. Jak řekla v rozhovoru pro server Aktuálně.cz Hana Pereira, která pracuje v laboratoři při farmaceutické fakultě v Lisabonu, „vakcinace byla dobře zorganizovaná a lidé neměli pocit, že by někdo něco zanedbal nebo podcenil.“

Portugalská kampaň taky nikdy nemluvila o žádné tečce. Jednou z největších chyb české kampaně bylo její heslo „udělejme tečku za koronavirem“ a od něho odvozený název aplikace s certifikátem. „Tečková“ kampaň byla jednak pro většinu lidí neviditelná a u těch ostatních vyvolávala v lidech nerealistická očekávání, která se nenaplnila, a naopak se u části veřejnosti prohloubila nedůvěru v očkování.

Dobrým tahem bylo vybrat jako tvář kampaně nepolitickou osobnost. Portugalskou očkovací kampaň vede od letošního ledna viceadmirál Henrique Gouveia e Melo, který pojal boj s šířením pandemie jako válečné tažení, kde neexistují neutrální strany. Prohlásil, že existují jen dvě strany. Ti, kdo nechtějí být očkováni, jsou na straně viru a viru napomáhají. A ti, kdo se dají očkovat, stojí na straně komunity, na straně všech.

Vojenský přístup a střízlivý optimismus

Jeho vojenské pojetí boje s pandemii se nemuselo zamlouvat všem, ale zjevně zafungovalo. Přestože očkování nebylo povinné, podařilo se Melovi Portugalce přesvědčit, že jedinou cestou z pandemie je právě dostatečná proočkovanost. Melo je považovaný za charismatickou osobnost a lídra, kterému lidé důvěřují.

Nic takového neplatí o Andreji Babišovi, který je pro většinu lidí naprosto nedůvěryhodným člověkem. Stokrát může rozčíleně mávat s grafy srovnávající počty nakažených a hospitalizovaných v Česku a mnohem proočkovanějším Irsku a vyzývat lidi, aby se nechali očkovat. Zabírat to ale samozřejmě nebude.

Samotná skutečnost, že Portugalsko je nyní nejproočkovanější zemí v Evropě a spolu se Singapurem a Spojenými arabskými emiráty patří mezi nejproočkovanější státy na světě, může svádět k nadšení, že už je nejhorší konečně za námi. Viceadmirál Mělo si ale i za této situace dokázal zachovat střízlivý nadhled a snaží se mírnit jakýkoli předčasný optimismus. Připomíná, že vyhráno zdaleka není a opravdu není na místě usínat na vavřínech: “Je mi jedno, jestli jsme první, druzí nebo třetí. Jde mi o to, dostat pod kontrolu virus a sebrat mu prostor. Ale boj s covidem neskončí, dokud nebude i v chudších zemích výrazná většina obyvatel naočkována.”

Ten, kdo měl přijít …

Žádného viceadmirála sice Česko coby vnitrozemský stát nemá. Úplně by stačilo, kdyby byla dosluhující vláda schopná oslovit nějakou nepolitickou osobnost, která by dokázala být dostatečně přímočará, jasná a přesvědčivá ve svém vysvětlování prospěšnosti vakcíny. Nestalo se tak. Máme jen necelých 60 % lidí očkovaných, více denních přírůstků než v předchozích vlnách a naše zdravotnictví zvládá nápor jen s velkými obtížemi. Ten, kdo měl přijít, nepřišel, a proto jsme nyní tam, kde jsme. Veškerá odpovědnost za současný stav padá na Babišovu vládu.