13.3.2016
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Proč musela zemřít Laura Hillier?

Sdílejte článek:

JOSEPH T. SALERNO 13|03|2016

20. ledna 2016 18letá Laura Hillier zemřela obklopená svou rodinou, když čekala na transplantaci kmenových buněk k léčbě její akutní myeloidní leukémie. Laura nezemřela kvůli nedostatku kostní dřeně dárců, protože vícero odpovídajících dárců bylo identifikováno o šest měsíců dříve. Jaksi, Laura byla na čekacím listě na lůžko v nemocnici – a mezitím na stálé vysilující chemoterapii.

[ad#clanek-respo]

Vidíte, Laura měla smůlu, protože žila v Kanadě, kde vládou poskytována zdravotní péče „zdarma“ produkuje akutní nedostatek nemocničních lůžek pro pacienty potřebující transplantaci. Lokální Ontarijská nemocnice, která léčila Lauru, provádí jen 5 operací kmenových buněk za měsíc a Laura byla 33. na čekacím listě, zatímco dárci byli nalezeni v červenci 2015. Lauřina matka se pokoušela najít jinou nemocnici k provedení operace, ale objevila čekací listy všude v Ontariu stejně jako v celé Kanadě. Když matka upozornila na hrozivou situaci její dcery, kancelář ontarijského ministerstva zdravotnictví, mluvčí ministra ji uklidňoval:

Očekáváme, že nemocnice dávají přednost pacientům na základě zdravotní priority, nicméně tato rozhodnutí jsou prováděna jednotlivými nemocnicemi.

Ovšem Lauřina smrt byla zcela zbytečná. Byla způsobena cenovými kontrolami spolu s arbitrárním a iracionálním „upřednostňováním“ potřeb pacientů lékařskými byrokraty, jakkoliv se to jmenuje. V lidské ekonomice vytvořené laissez faire kapitalismem nejsou nedostatky a není žádná byrokratická síla nad těmi, kdo žijí a umírají. V takové ekonomice jsou spotřebitelé všemohoucí a diktují, které zboží je produkováno a v jakém množství a kvalitě. Síla spotřebitelů odměňovat zisky nebo způsobovat ztráty a i bankroty firem tím, jak se rozhodují ohledně svých útrat, dovádí podnikatele k rázné vzájemné soutěži v poskytování zboží a služeb, které jsou nejvíce urgentně poptávány spotřebiteli, a tito tak dělají za nejmenší možné náklady.

Pro příklad, trh pro kosmetické operace v USA je relativně volný od vládních zásahů a ani vláda ani pojišťovací společnosti neplatí za kosmetické operace. Nemělo by být překvapením, že v éře, kdy náklady na zdravotní péči rostou do oblak, laserové oční operace se zlepšily v kvalitě a cena spadla ze 4 000 dolarů na oko v roce 1998 na průměr 2 000 dolarů na oko v roce 2013 a člověk může najít ceny v rozpětí od 300 do 1 000 dolarů [tyto ceny zřejmě zohledňují inflaci, jsou ovšem ovlivněny státními restrikcemi v oblasti nabídky lékařské práce, které jsou v USA oproti Evropě značné!, pozn. překladatele]. Liposukce, která stála přes 1 600 dolarů v roce 1992, stojí dnes méně než 1 000 dolarů a ošetření Botoxem také pokleslo na ceně. Ale v silném kontrastu k socializované medicíně, nižší ceny způsobené volnými trhy jsou spojeny s větší hojností a ne nedostatky.

V čistě laissez-faire kapitalistické ekonomice, kvantita, kvalita a ceny lékařské péče by byly určeny stejným lidským a efektivním způsobem jako spontánní výstup jednání mezi spotřebiteli (ne „pacienty“) a soutěžícími lékaři, nemocnicemi a farmaceutickými a medicínsko-technologickými firmami [v některých případech jistě spolu s existencí charity, pozn. překladatele]. Jen takový systém trvale ukončí taková tragická úmrtí, kterým se dá vyhnout, jako v případě Laury Hillier.

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: mises.cz

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky