21.3.2015
Kategorie: Ekonomika

Proč máme nízké mzdy?

Sdílejte článek:

ANDREJ ČERTÍK 21|03|2015

Abychom si odpověděli na tuto otázku, tak na začátek začnu příběhem, který přede mnou již popsal jeden ekonom jménem Bawerk. Je to příběh o Robinsonovi a opuštěném ostrově.

Robinson si každý den musel jako každý z nás pořídit nějaké jídlo, aby přežil, a tak sbíral plody, které rostly na stromě. Pokud pracoval celý den, byl schopen nasbírat dostatek na obživu a zůstalo mu i něco málo navíc. Už ho otravovalo pracovat celý den na to, aby se najedl, tak ho napadlo, že vyhotoví dlouhou tyč, se kterou dokáže za den sklidit pět krát více plodů, avšak provedení tyče mu bude trvat pět dní, a proto si musí vytvořit na vyhotovení dostatečné zásoby, aby neumřel hlady, dokud tyč vytvoří. Podařilo se! Náš Robinson vytvořil tyč a najednou měl dvě možnosti, buď bude mít denně více času, neboť sbírání potravy mu zabere pětkrát méně, nebo ovoce, které nasbírá navíc, vymění s piráty, kteří přijedou na ostrov a tudíž je schopen si zajistit více věcí ( statků) jako předtím.

[ad#hornisiroka]

Tedy náš Robinson zbohatl a ptáte se, co dělí chudého Robinsona od toho bohatého? Odpověď je jasná – tyč, v trochu odbornější ekonomickém názvu kapitál. Právě kapitál je ta rozhodující věc, co dělí chudou a bohatou krajinu. Pokud bychom si to chtěli lépe ilustrovat, tak si můžeme představit jeden ostrov, kde by všichni Robinsoni měli svou tyč a druhý, kde by ji neměl nikdo. Za předpokladu, že by na obou ostrovech bylo dost ovoce, ti první by byli vlivem výměny s piráty bohatší a ti druzí by pracovali skoro celý den jen na to, aby se nasytili.

Ptáte se, co to má společného s reálnou ekonomikou a našimi platy? Odpověď je jednoduchá, tak jako tehdy, i nyní o bohatství země (tedy i o našem bohatství a našich platech) rozhoduje kromě jiných faktorů hlavně velikost kapitálu v zemi (Robinsonových tyčí).

Somálec, který by pracoval na poli holýma rukama a motykou se mzdou byť jen jeden dolar na den, nedokáže fyzicky dohnat produktivitu Američana v traktoru, který obdělá půdu tisíckrát větší, proto je jeho mzda vyšší. Není to kvůli tomu, že by se Somálec nesnažil a málo pracoval a Američan si to nezaslouží, protože možná vyvinul mnohem méně práce a dokonce, možná poslouchal rádio a práci si užíval. Je to dáno produktivitou práce, kterou byl schopen Američan, díky traktoru (kapitálu) provést. Tedy přicházíme k závěru, že čím má země více kapitálu, tím jsou lidé v ní bohatší a mají se lépe.

ceske_koruny

Jak toto všechno přesunout do současného příběhu a zajistit více kapitálu, a tedy i vyšší mzdy? Ještě naposledy se vrátím k našemu Robinsonovi … Na to, aby kapitál (jeho tyč) mohl vůbec vzniknout potřebuje úspory (Robinsonovo jídlo, které si naspořil, aby mohl pět dní pracovat na vytvoření tyče). V reálném životě se tyto úspory rovněž přeměňují na kapitál (traktory, stroje, stavby, …), pokud by Robinson své úspory projedl nikdy by tyč (kapitál) nevznikl.

A co myslíte, kdo je v současnosti největším nepřítelem úspor? Kdo nám na ně sahá? Kdo nám je projídá? Ano, většina z vás trefila určitě správně, je to STÁT.

Dělá to formou daní a odvodů a naše peníze jednoduše z velké míry jen projídá a zabraňuje tím vzniku nového kapitálu, vytváření nových pracovních míst, tím i konkurence na trhu práce a v konečném důsledku vyšším mzdám. Největším problémem není to, na co všichni nadáváme, že nemáme adekvátní zpětnou vazbu z daní a odvodů, co platíme, mnohem více zarážejícím faktem je, že bychom mohli být úplně jinde, kdyby naše peníze stát nesprávně nealokoval (mnohem větší množství kapitálu-vyšší životní úroveň). Dobrým příkladem na neefektivitu státu je nedávno vydaný článek o australských elektrárnách, kde soukromí vlastníci poskytovali elektřinu levněji než stát.

[ad#velkadolni]

Jaké jsou tedy prostředky jak dosáhnout větší platy? Odpověď je jednoduchá, ale dnes velmi těžce realizovatelná – nižší daně, odvody a pružný zákoník práce, aby byl jednoduchý a málo nákladný přesun zaměstnanců. Toto je na začátku velkého řetězce ÚSPORY-INVESTICE-KAPITÁL-VYŠŠÍ ZAMĚSTNANOST-VYŠŠÍ KONKURENCE NA TRHU PRÁCE-VYŠŠÍ PLATY.

ZDROJ: mises.cz

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 4,80 out of 5)
Loading...