14.1.2025
Kategorie: Společnost

Přitvrzujeme v čekoprasečáku: Legislativní tam a zase zpátky, aneb když se fízlové a čučkaři věnují legislativnímu procesu

Sdílejte článek:

CHALLENGER

Fialovský režim materializuje svůj vztah k občanům prostřednictvím nové trestněprávní vychytávky, která se jmenuje „neoprávněná činnost pro cizí moc“.

Tuto vychytávku si přílepkem k zákonu „lex Ukrajina“ velmi příhodně nechal schválit bolševíček ze STANu, jistý Martin Exner, syneček komunistického pohlavára, absolventa VAAZ, Václava Exnera. Propojení s bývalým komunistickým režimem je v tomto kontextu velmi příznačné zrovna jako neústavní proces, kterým byl přílepek fialovským režimem schválen. Jak víme, tak legislativní zprasek, který byl schválen jako přílepek je sám v rozporu s ústavou, čímž podkopává naše ústavní zřízení, a tak vlastně schválení samotného zprasku je svým způsobem již naplněním skutkové podstaty definované ve zprasku, čemuž bychom mohli říkat „Koudelkův paradox“. Je to činnost velkého rozsahu, takže až se to jednou tady celé posere a bude se účtovat, nebude to sametové a Koudelkova paradoxu by se dalo využít.

To ovšem vycházím z poněkud naivní interpretace ústavního zřízení, jehož základním účelem je ochrana oprávněných zájmů občanů daného státu, zejména pak osobní svobody, což automaticky znamená, že soudruzi poslanci si při schvalování svých nových zprasků budou dodržovat ústavní rámec se všemi formalitami, jak zdůraznil recentně Ústavní soud při rušení Lex Babiš II. Exnerův zprasek splňuje veškerá kritéria neústavnosti, neboť jeho dopad na základní práva a svobody je natolik závažný, že jej rozhodně měl projednávat ústavně-právní výbor Parlamentu. Aby nedošlo k tomuto projednávání, totalitní fialovský neomarxistický smrad Exner jej předložil coby přílepek k zákonu na podporu ukrajinských uprchlíků, což způsobilo obejití ústavně-právního výboru, čímž naplnil veškeré protiústavní legislativní praktiky, které byly ÚS kritizovány. Nicméně když je třeba, aby papaláši zavedli kladivo na dezoláty, pak účel světí prostředky. Přece není nutné, aby zásah do ústavních práv, respektive jejich výrazné omezení projednával nějaký ústavně-právní výbor a nedejbože kladl nějaké otázky. To je u příslušníků hnutí Starostové velmi typické.

Kdo si ale myslí, že to justiční papaláši z ÚS zruší, je na velkém omylu. Justiční papaláše z ÚS bych ale z přílišné lásky a respektu k právům běžného občana nepodezíral, přestože papaláši z Nejvyššího soudu začali být mírně nervózní a nemají jasno, jak se vlastně paragráfek bude aplikovat. To je ale zbytečná strarost, protože fízlové a čučkaři jim to vysvětlí. Sám osobně disponuji třemi judikáty z té prochcané díry zvané ÚStavní soud ve vlastních věcech, které velmi výmluvně svědčí o tom, že činnost ÚS není o obraně ústavnosti ani o ochraně před svévolí. V prvním velejudikátu mi soudružka Šimáčková dává najevo, že svévolná iniciace šikanózního řízení soudcem (šlo o správní řízení s advokátem) vůči jedné straně občanskoprávního sporu na základě vymyšlených spekulací za účelem osobní msty, ve kterém jako soudce vystupuje, je úplně vo pohodě a není projevem podjatosti soudce; a že především nejde o mstu za to, že tato strana zákonným způsobem dokumentovala spáchání trestného činu pokusu o zneužití pravomoci úřední osoby a flagrantního porušení zákona o soudech a soudcích u jeho kolegy, se kterým byli v mafiózním spolčení (silné slovo nicméně zcela oprávněné). V druhém velejudikátu mi pak soudruh Šimíček dává najevo, že nucené psychiatrické vyšetření (z pera téhož „nepodjatého“ soudce) bez jakéhokoli zákonného důvodu není vůbec neústavní a občanský ksindl ho prostě musí strpět kdykoli, když si justiční papaláš usmyslí. Třetím velejudikátem je tvrzení Ústavního soudu (soudruh papaláš Zemánek) je argument ab auctoritatae: totiž, že když zjevně podjatá zamindrákovaná feministická znalkyně z oboru psychiatrie (v tomto případě jistá soudružka Klára Látalová) soudu lživě tvrdila, že zákonná monitorace její činnosti prostřednictvím nezávislých svědků (v tomto případě opět advokáta), je „narušováním“ její činnosti znalkyně, tak že je to pravda, protože ona je znalkyně. Pravdivost výroku podjaté znalkyně byla aprobována i přesto, že podobná monitorace je schválena a doporučována Českou psychiatrickou společností v doporučených lékařských postupech. Znalecká prasnice, kterou si soud svévolně a účelově ustanovil má zkrátka vždycky pravdu, i kdyby ta pravda byla v rozporu se zákonem a doporučenými postupy, čímž pádem musíme strpět její svévoli a její sprosté útoky na lidskou důstojnost a občanskou čest. Tak jsem na ni podal stížnost k ČLK, která měla osvětlit proč je přítomnost obhájce u vyšetření narušením znaleckého zkoumání, když přítomnost osoby určené vyšetřovaným pacientem výslovně dovoluje jak zákon tak doporučené postupy. A ejhle – soudruzi z ČLK (respektive její spolužačka z revizní komise) mi napsala, že se „po poradě s právníkem“, necítí býti za ČLK kompetentní stížnost projednat a že ji má raději projednat ten nepodjatý soudruh soudce, což mi přijde nesmírně zábavné zejména v kontextu mých horentních plateb této organizaci.

V případě Lex Babiš II byli justiční papaláši pod dvojím tlakem. Ti, kteří byli proti tomu, aby byl tento legislativní počin zrušen jako protiústavní, byli spíše orientovaní na minulost – chtěli se zavděčit fialovskému režimu, bolševickému agentu Pávkovi, který jim přichystal hezký pašalík. Naproti tomu ta část justičních papalášů, která zákon Lex Babiš II zrušila, byla orientována na budoucnost. Ti věděli, že vláda fialového hnusu končí a pseudoopozice šestikoalice zvaná hnutí ANO převezme otěže. A protože papaláš Babiš postižený zákonem, je zároveň hlavním papalášem v ANO tak si ho tihle soudruzi nechtějí znepřátelit. Ten, kdo se tedy v ÚS zasloužil o jeho zrušení, chce ještě s Bábou dělat kšefty, což by v případě, kdyby zjevně neústavní zprasek nechal v platnosti, bylo těžší. Navíc, i když jsou justiční papaláši nezávislí, Bába jako budoucí vládní papaláš na ně bude moct přes tzv. „státní správu soudů“. Například by jim do té prochcané díry na Ústavní soud mohl poslat kontrolu hospodaření a já tedy neznám justičního papalášského gaunera, která by účetnictví měl úplně v pořádku dle všech regulí (nehledě na to, jak obtížné je vůbec dodržet v dnešním světě všechny zprasky a regule), jak například vidíme v případě letité kauzy „Justiční palác“ Městského soudu v Brně, kde justiční ksindl provařil miliardy kvůli úplatkům za státní zakázky. Kauza se projednávala „neveřejně“ a šla nakonec do ztracena, jak už to u tohoto ksindlu bývá. Ale přepřáhlo se a to si určitě spousta papalášů uvědomuje, že to jim případně hrozí, kdyby něco.

Na základě výše uvedeného bych tedy vůbec tyhle kariérní papaláše nepodezíral z toho, že by Exnerův přílepkový zprasek mohli na základě stejných kriteriálních zásad ústavnosti legislativního procesu zrušit, ačkoli zdravý selský rozum tuto variantu nabízí.

Zprasek je v tuto chvíli v Senátu a přestože si řada lidí myslí, že Senát bude tvořit pojistku proti sprosťáctví a legislativní svévoli, jsem k tomu velmi skeptický. Podpis komunistického agenta Pávka pod zprasek je pak predikovatelný s pravděpodobností 100%. Tomuhle on jistě porozumí velmi dobře.

Znění zprasku a jeho právní dopady

318a Neoprávněná činnost pro cizí moc

(1) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude potrestán

  1. a) ten, kdo v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc,
  2. b) ten, kdo naruší svrchovanost České republiky tím, že pro cizí moc sleduje zpravodajskými prostředky obyvatele České republiky na jejím území, nebo
  3. c) občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, jež v úmyslu uvedeném v písmenu a) vykonává mimo území České republiky činnost pro cizí moc.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

  1. a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, nebo
  2. b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.

(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,

  1. a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
  2. b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

(4) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu

O důvodovou zprávu zprasku se postarali zejména fízlové a tajné služby, kteří si u Starostů zprasek objednali.

Nyní se věnujme teleologické analýze právního textu zprasku. Co že je vlastně skutkovou podstatou velezločinu? Je to výkon činnosti. Tedy výkon jakékoli činnosti. Kriminální podstata se tedy nebude odvíjet od účelu a výsledku činnosti, ale od kauzálního nexu mezi úmyslem pachatele a od domnělého beneficienta činnosti.

Subjektivní stránka velezločinu je definovaná tak, že jde o úmyslné jednání za účelem vyvolání následku definovaného ve zprasku. To však víme, že je v podstatě na libovůli justičních papalášů, jaký potenciální následek dané činnosti přisoudí. A pokud budou justiční papaláši váhat, najdou zcela jistě ke všemu ochotné znalce, například z oboru psychologie a extrémismu. To jsou již mnohokrát prošlapané cestičky justičního dobytka.

Druhým kriteriálním prvkem je, že „činnost“ musí být vykonávána pro „cizí moc“. Co se rozumí pojmem „cizí moc“ není zcela jasné. Cizí moc může být cokoli. Může to být například stát Burkina Faso, nebo to může být ruská FSB, nebo to může být americká CIA, která skrze americkou ambasádu radí našim čučkařům, jak se vypořádat s dezoláty, mohou to být i nadnárodní koncerny. To vše je cizí moc a záleží pouze na tom, jak se vládnoucím prasatům podaří vliv takové cizí moci akcentovat, ovšem pod pojem cizí moc si můžeme dosadit prakticky cokoli. Vidíte to v našich pořád dějinách. Ještě před nedávnem

Takže například jezdíte jako řidič pro místní pobočku firmy BlackRock. Vykonáváte činnost? No jasně že jo. Vykonáváte ji pro cizí moc? Ano, jednoznačně, firma BlackRock je nadnárodní korporace s velkým mocenským potenciálem, dokonce prý ovládá mnohé vlády.

No a teď se stane, že se dostanete do kolony vozidel před Brnem, což je zcela běžné. Správně byste měl udržet tzv. záchranářskou uličku. Záchranářská ulička ovšem není úplně správný pojem. Spíše se jedná o uličku papalášskou – ti kdo na dálnici jezdí pravidelně odpoledne jako já, tak vědí, že touto dobou je asi desetkrát pravděpodobnější potkat papaláše v BMW s modrými majáky než houkající sanitku. Dejme tomu, že uličku úplně neudržíte a papalášská kára do vás navalí zezadu jako do Kájínka.

Ohrožujete tím bezpečnost České republiky (a co to vlastně je?)? Na toto téma se dá polemizovat, ale něco na úrovni pocitu mi říká, že pokud toto hodnocení provede zkurvený fízl nebo justiční papaláš, pak s největší pravděpodobností dojde k závěru, že bezpečnost narušujete. A i když tuto věc nepůjde primárně dovodit, ještě tu máme ke všemu ochotné znalce.

Mainstrýmová média nicméně spekulují, že tento paragraf bhude především používán na ty dezoláty, zombíky, svině a temné síly, kteří si moc otevírají huby. Myslím, že spousta vohnoutů jim to žere, takže účelu zprasku bylo již dosaženo, aniž by byl uvězněn jediný dezolát a svině.

Zkrátka a dobře, jde o naprosto gumový paragraf, který umožní uvěznit vás prakticky za cokoli, co se nelíbí vládní věrchušce.

Pokud srovnáme zprasek s paragrafem, který jsme již v trestněprávním kódu měli, a který se nazýval „Podvracení republiky“ § 98 Zákona 141/1961 Sb. z období zločinného komunistického režimu. Podle tohoto paragrafu měl být potrestán ten kdo „z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky provádí podvratnou činnost proti jejímu společenskému a státnímu zřízení, proti její územní celistvosti, obranyschopnosti nebo samostatnosti anebo proti jejím mezinárodním zájmům“, dojdeme k závěru, že jsme pochopili zdroj inspirace fízlů a čučkařů.

Za naplnění skutkové podstaty hrozil pachateli trest odnětí svobody hádejte na kolik? Ano správně, na 1 – 5 let. Jinými slovy komunistický režim a fialovský režim si vlastních nepřátelů bojí identicky. Kontinuita a podobnost současného zprasku s poměry ve zločinném komunistickým režimu je zarážející. Dokonce bych řekl, že starý komunistický paragraf byl definován mnohem konkrétněji, než ten nový a občan žijící pod knutou komunistických papalášů si daleko lépe dokázal představit, co je již trestné a co je ještě dovolené. To dnes nikdo neví, co těm neomarxistickým dobytkům přeletí přes nos.

Tak jsme se dostali kruhem zpět do komunistického režimu. Možná, že ještě chvíli budeme moci psát kecy na facebooku a na webech, ale pouze jako důsledek blahosklonné tolerance režimu. Totiž pokud si režim bude myslet, že by vaše stíhání vyvolalo víc škody než užitku, nechá vás být. Protože je možné, že pokud vás režim být nenechá, můžete přejít i k mnohem otevřenějším daleko tvrdším a účinnějším projevům nepřátelství než jen k psaní, protože již nebudete mít co ztratit. Proto si tímhle paragrafem mocenská prasata moc nezachrání ani tím nevyřeší deficit kompetence, který je přivedl až k tomu, že jsou strachy posraní a nechávají se ovládat fízly a dalším dobytkem. Jen akcelerují to, co je naprosto nevyhnutelné. Ovšem v této rovnici zároveň platí, že čím víc moci fízlů a čučkařů, tím méně racionality a rozumu, a tudíž se podmínky aplikace zprasku budou postupně přitvrzovat.

Poslední dobou se život v prasečáku podobá bývalému komunistickému režimu čím dál víc, jen jsme si vyměnili strany a barvičky. Už zase chybí spotřební zboží, existují nedostatkové služby, v pět hodin večer v Brně na sídlišti nejsou rohlíky v kšeftě tak jako za komančů. Mnoho malých rozdílů však dnešní doba a komunistický režim mají. Tak například místo nedostatkových pomerančů a banánů nemůžeme zaplatit účty za vodu, plyn a elektriku. Komunistický režim si na nic nehrál a aplikace fízlího vlivu na normotvorbu byla otevřená a adresná. Komunistický režim nebyl tolik zadlužen. Poslanecká funkce byla funkcí čestnou a nebyla placená, tudíž na rozdíl od nás, naši předci za komunistického režimu výrazně ušetřili. U nás jsou poslanecká prasata placena, aby hájila naše práva a svobody a toto je výsledek. Platit si tyto dobytky mi tudíž připadá jako masochismus.

Tak co soudruzi, zaslouží si hnutí Starostové váš hlas? A zaslouží si prase Exner s prasetem Rakušanem od Starostů svůj plat? Určitě ano. Ale zase na druhou stranu i my desoláti můžeme být klidní. Ten paragraf se může v budoucnu hodit.

To jednou, kdysi dávno v roce 1789, jistý francouzský technik zvaný Guillotin nadšeně prezentoval svůj nový stroj na stětí hlavy tehdejšímu králi Francie Ludvíku XVI. Král uznale a nadšeně přikyvoval a dokonce navrhoval parciální zlepšení mechanismu. Jak skončil Guillotin sice nevíme, ale jak skončil tehdejší král Francie je dobře dokumentováno.

 

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
7 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)