1.11.2021
Redakce
0
Kategorie: Doporučujeme, Exklusivně pro PP, Politika

Příklad z Izraele

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

vylicilAktivisté a pokrokoví novináři už mají zase důvod bít na poplach. Provalil se další zločin Izraele! Podle Al Džazíry totiž izraelský stát zařadil, v průběhu minulého týdne, dalších 6 palestinských, lidskoprávních a neziskových organizací mezi teroristy.

Z pohledu od nás, z naší české kotlinky, to může vypadat jako bezvýznamná, vzdálená marginálie. Která nemá žádnou souvislost s našimi životy a problémy. Ale prozkoumáme-li věc pozorně, narazíme na překvapivé, nečekané paralely. A možná tak i na okamžik poodhalíme cípek opony, kryjící hrozivou, mocenskou chobotnici, jejíž chapadla zasahují i u nás.

Řekněme si rovnou, že zařazení mezi teroristy, není žádná legrace. Zvláště pak v Izraeli. Tamější protiteroristický zákon z roku 2016 stanoví tresty odnětí svobody v rozmezí 5 až 25 let pro zaměstnance a členy takových organizací. K tomu nařizuje konfiskaci majetku organizace a přirozeně také ukončení její činnosti. Kriminalizuje rovněž poskytování jakékoli podpory podobnému spolku – včetně finanční pomoci a zveřejňování “chvály, podpory nebo sympatií” – s tresty 3 – 5 let vězení. Takže musí jít o opravdu vážnou hrozbu Izraeli a jeho společnosti, aby se demokratický stát k tak drakonickým opatřením rozhoupal.

Co tedy asi spáchali ti ubozí, neziskoví dobrodějové? Jedná se o organizace Al-Haq, což je skupina pro lidská práva založená v roce 1979, Addameer rights group, Defence for Children, International-Palestine, the Bisan Center for Research and Development, the Union of Palestinian Women’s Committees a Union of Agricultural Work Committees. Podle názvů učiněné holubice míru. Andělé, chránící slabé, zranitelné a pomáhající venkovu. Tak se pojďme, pro příklad, na dvě z těchto „holubiček” podívat podrobněji.

Nejdříve na ty lidskoprávníky.  Na Al-Haq. A začít můžeme rovnou tím, že generální ředitel al-Haq, Shawan Jabarin, je napojen na Lidovou frontu pro osvobození Palestiny (PFLP). Tedy na organizaci, oficiálně považovanou za teroristickou. Alespoň tedy v USA, EU, Kanadě a Izraeli. Což ovšem zemím EU nijak nebrání, aby financovaly jeho spolek a podivné aktivity. Posuďte sami:

Al-Haq je tak zvaným prováděcím partnerem projektů (na léta 2020–2024 ) ve výši 7,2 milionu dolarů financovaných Švédskem prostřednictvím Centra pro rozvoj nevládních organizací (NDC). V letech 2017-2021  byl Al-Haq  účastníkem dalšího projektu financovaného německou vládou s názvem “Vedle sebe: posílení sil občanské společnosti”. Al-Haq ani německá vláda nezveřejnily výši grantu. O něco dříve, 2018–2021, dostal Al-Haq od Evropské unie 296 600 EUR na “Posílení postavení palestinské občanské společnosti k podpoře účinného podávání zpráv a provádění nástrojů mezinárodních práv, k nimž Palestina přistoupila v roce 2014.” Od Dánska pak obdrželi ve stejné době 1 454 253 DKK  a od Norska 5,8 milionu NOK.

A co za ty peníze Al-Haq poskytuje? Podle jejich vlastních stránek, tahle organizace, specializovaná na mezinárodní humanitární právo: „předává své nahromaděné zkušenosti novým obráncům lidských práv, profesionálům v oboru, novinářům, diplomatickým misím, studentům práva a postgraduálním studentům v mezinárodním právu a lidských právech.”  Přeloženo do hovorové češtiny – školí profesionální potížisty, rozvraceče a propagandisty. Zvláštní důraz klade na výchovu nové generace právníků. Protože tohle je trend současné doby. Co už fakt nelze protlačit parlamentem, to se prosadí skrze šílené, aktivistické rozsudky pokrokářských právníků…

Ale pojďme okusit z jiného soudku a podívat se, pro změnu, tu na poslední z vyjmenovaných organizací. Na ony „zemědělce”. Tedy v překladu jejich názvu na „Unii zemědělských pracovních výborů”. Zdánlivě apolitická záležitost… Mezi její dárce patří Austrálie (DFAT), Nizozemsko (NRO), Švédsko (SIDA), Švýcarsko (SDC), Spojené státy (Ministerstvo zemědělství), Evropská komise (ECHO), Lucembursko (Ministerstvo zahraničních věcí), Chléb pro svět-EED (Německo), Care International, Křesťanská pomoc ( Velká Británie), Diakonie Katastrophenhilfe (Německo), Grassroots International (Spojené státy), Oxfam, Zachraňte děti a samozřejmě Organizace spojených národů….

A co za ty peníze dělají? Tak třeba od EU obdrželi pěkných 2,5 milionu EUR z programu pro východní Jeruzalém, a to na “Ochranu práv a zlepšení odolnosti zranitelných komunit ve východním Jeruzalémě.” Nebo od nizozemského zastupitelského úřadu (NRO)  získali grant ve výši 38,5 milionu EUR na 11 projektů zaměřených na zemědělské odvětví v Gaze a na podporu zemědělců na Západním břehu Jordánu. Ale o co v těch projektech ve skutečnosti šlo? Možná napoví názvy některých z nich. Například  – “Pohnání okupantů k odpovědnosti vůči palestinským právům souvisejícím se zemědělským sektorem a venkovskými oblastmi”. Nebo  “Bojkot produktů izraelských osad” a “Podpora spolupráce a koordinace s bojkotovými výbory”. Jinými slovy jde o hlavního koordinátora a organizátora bojkotů produktů, co nějaký Izraelec vyrábí na území, která si tak zvaní Palestinci nárokují. Tedy žádná podpora vlastního zemědělství. Ale organizované záškodnictví. S mezinárodním přesahem.

Teď spadla klec a zmíněných šest záškodnických skupin doaktivistovalo. Konec, zvonec a happyend, chtělo by se říct. Ale je tu ještě jedna věc, kterou je potřeba v souvislosti s oněmi „palestinskými” neziskovkami zmínit – jejich hlavního sponzora. Totiž Německo. Jde o stát, který dlouhodobě sponzoruje nejrůznější aktivisty v oblasti. A ty skupiny jsou přitom neuvěřitelně personálně propojené. Vzájemně si třeba sdílejí členy správních rad a jsou součástí dalších, zastřešujících skupin a sítí. Pochopitelně taky neziskových. Hotové klubko zmijí. Podle NGO Monitoru do nich Němci narvali (v roce 2017) pěkných 24,7 miliardy dolarů. Tak zvané „rozvojové pomoci”.

Neuvěřitelné peníze. A stojí za to se podívat, jakými cestami se poskytují. Na této stránce je rozepsáno, kudy všudy peníze německých daňových poplatníků unikají. Jakými cestičkami proudí, aby se jich běžný člověk nikdy nedopočítal. Od nesčetných skulinek německých federálních ministerstev, přes rozvojovou banku (KFW), civilní mírovou službu (ZFD), Institut pro mezinárodní kulturní vztahy, přes církve, nejrůznější dobročinné nadace, až po nejrůznější fondy OSN. Najdeme tu i hrubý rozpis komu a kolik šlo. Tedy v případech, kdy je to možné zjistit. Protože většina „obdarovaných” žádné evidence, natož výroční zprávy nevede.

Co to má společného s námi?  Bohužel, asi mnoho. Uvažujte. Německo je hned vedle, za Šumavou a Krušnými horami. Že by bylo ochotné narvat, jen tak, téměř 25 miliard dolarů nějakým vzdáleným Palestincům, a přitom se vůbec nezajímalo o svůj Protektorát za kopcem? O politické poměry ve svém hlavním krmelci, ve své nejlevnější montovně a nejvýnosnější kolonii? Že by to u nás nechtělo, ke svému prospěchu, nijak ovlivňovat?

Určitě jste si už povšimli, že všelijaké „naše” neziskovky, nejrůznější pošukové, úchylové, aktivisti a pokrokáři mají v předstihu skvělé zpravodajské informace. K tomu profesionální řízení, vycházející z (běžnému člověku utajených) průzkumů, dat a psychologických operací. A že zjevně netrpí nedostatkem financí. Ba naopak, že disponují zdroji násobně, řádově většími, než jakákoli ne-bruselská, nebo dokonce vlastenecká strana.  Příklad z Izraele nám k tomuto „rébusu” dává jak rozluštění, tak i návod k jeho praktickému řešení. Jen jedno to chce, suverénní stát….

A pak bude řešení snadné. Jakákoli „neziskovka”, která ve své historii obdržela byť jen jeden eurocent ze zahraničí, musí být bezpodmínečně zrušena a rozprášena. Členství v takové organizaci pak budiž (doživotně) považováno za „bezpečnostní riziko” pro stát a jeho instituce.

Ano, já vím… Ale třeba se toho dožijeme.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (24 votes, average: 4,83 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky