Byty pro vyvolené: Jak se z veřejného majetku stal byznys
ROSTISLAV KOTRČ
Městské byty mají sloužit lidem, místo toho se stávají předmětem zákulisních obchodů. Podvody, korupce a slabá kontrola vytvářejí systém, kde ztrácí ti nejslabší.
Podvody s městskými byty v České republice přestávají být ojedinělými excesy a stále zřetelněji se rýsují jako symptom hlubšího systémového selhání při správě veřejného majetku. To, co má být jedním z pilířů sociální politiky státu a obcí – dostupné bydlení – se v konkrétních případech mění v nástroj neformálního obohacování, klientelismu a v některých kauzách i organizované trestné činnosti.
Praha v roce 2025 nabídla učebnicový příklad. Městské byty v centru hlavního města, spravované městskou společností, se staly předmětem neoficiálního „trhu“, kde se přístup k nim údajně zajišťoval přes prostředníky za statisícové až milionové částky. Nešlo o standardní nájemní proces, ale o paralelní systém, kde rozhodovala známost, kontakt a hotovost. Klíčovým prvkem tohoto mechanismu byl příslib něčeho, co reálně neexistovalo – budoucí privatizace městského bytu. Tento slib měl zásadní motivační sílu, protože vytvářel iluzi investice, nikoli pouhého nájmu. Ve skutečnosti však šlo o konstrukci, která v mnoha případech vedla k finančnímu poškození zájemců.
Ještě závažnější je, že tento typ jednání nevzniká ve vzduchoprázdnu. Vždy implikuje minimálně toleranci, v horším případě aktivní zapojení osob, které mají přístup k systému správy bytového fondu. Bez vnitřní znalosti mechanismů přidělování bytů, bez orientace v databázích a bez schopnosti ovlivnit rozhodovací proces by takové schéma nemohlo fungovat. To posouvá problém z roviny individuálního podvodu do roviny možného zneužití správy veřejného majetku.
Brno pak představuje ještě tvrdší realitu. Tamní bytová kauza již překročila fázi mediálních podezření a vstoupila do prostoru trestního práva s konkrétními důsledky. Dohody o vině a trestu, návrhy na podání obžaloby, podezření na organizovanou skupinu – to vše ukazuje, že manipulace s městskými byty může mít charakter systematického, koordinovaného jednání. Nejde o jednotlivce, ale o strukturu. Nejde o náhodu, ale o model.
Zvláštní pozornost si zaslouží profil obětí. Ve značném počtu případů se mezi poškozenými objevují cizinci. Důvod je zřejmý a zároveň alarmující. Tito lidé často vstupují na český trh s bydlením bez dostatečné znalosti právního prostředí, bez orientace v pravidlech přidělování obecních bytů a bez přístupu k ověřeným informacím. Jsou tak ideálním terčem pro manipulaci. Nabídka „zařízení bytu“ v kombinaci s příslibem budoucího vlastnictví pro ně může působit jako legitimní příležitost, nikoli jako varovný signál. Výsledkem je asymetrie informací, kterou pachatelé cíleně využívají.
Tato skutečnost má zásadní právní i společenský dopad. Nejde pouze o individuální újmu jednotlivých osob, ale o narušení důvěry v institucionální rámec státu. Pokud je veřejný bytový fond vnímán jako prostor, kde rozhodují neformální vazby a finanční pobídky, dochází k erozi legitimity veřejné správy. A pokud jsou zároveň systematicky poškozovány zranitelnější skupiny – včetně cizinců – dostává problém i rozměr sociální nespravedlnosti.
Situaci navíc významně zhoršuje nedostatečná kontrola a slabá vymahatelnost práva. Kontrolní mechanismy obcí a městských společností často selhávají včas odhalit nestandardní jednání, interní auditní systémy jsou formální nebo podfinancované a reakce přichází až ex post, kdy už škoda vznikla. Stejně problematická je i fáze trestního postihu – délka řízení, složitost dokazování a nízká pravděpodobnost rychlého a efektivního potrestání vytváří prostředí, které nepůsobí preventivně, ale naopak může pachatele motivovat. Pokud riziko odhalení a sankce není bezprostřední a reálné, ztrácí právo svou odstrašující funkci.
Z právního hlediska se tato jednání pohybují na průsečíku několika skutkových podstat. Vedle klasického podvodu přichází v úvahu úplatkářské delikty, porušení povinnosti při správě cizího majetku a v některých případech i zneužití pravomoci. Pokud je navíc prokázána koordinace více osob s dělbou rolí, otevírá se otázka organizované skupiny. To již není exces jednotlivce, ale strukturovaná kriminalita s jasným ekonomickým cílem.
Zásadní problém však zůstává: reakce systému je často pomalejší než samotné jednání. Mezi vznikem podezření, zahájením vyšetřování a případným soudním rozhodnutím uplynou roky. Mezitím může dojít k dalším škodám, dalším obětem a dalšímu prohlubování nedůvěry. Preventivní mechanismy – transparentní pravidla přidělování bytů, digitalizace procesů, auditní kontrola – sice existují, ale jejich účinnost je evidentně nedostatečná.
Pokud má být veřejný bytový fond skutečně spravován v souladu se zásadami hospodárnosti, transparentnosti a rovného přístupu, je nezbytné přestat tyto kauzy bagatelizovat jako jednotlivé excesy. Jde o strukturální problém. A ten vyžaduje strukturální řešení – od personální odpovědnosti přes systémové změny až po důsledné trestní postihy tam, kde se podezření promění v prokázanou vinu.
Jinak se bude stále opakovat tentýž scénář: veřejný majetek bude sloužit soukromému prospěchu, důvěra občanů bude erodovat a nejzranitelnější – včetně cizinců hledajících základní životní jistotu – budou platit cenu za selhání systému, který je měl chránit.
Zdroj:
- Kovářová, R. (2025)Fotbalista Petrouš, který podvodně nabízel luxusní pražské byty, dluží miliony a nesplácí. Novinky.cz, 21. 8. 2025
- Český rozhlas (2025)Milionové podvody s byty v Praze. Podle svědka je hlavním aktérem kauzy exfotbalista Petrouš. iROZHLAS.cz, 8. 7. 2025.
- CNN Prima NEWS (2025)Podvody s byty v pražské městské firmě. Do nekalostí měli být zapleteni bývalí zaměstnanci. CNN Prima NEWS, 6. 8. 2025.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc KVĚTEN 2026:
*****************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Anonym 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Zdenka Pimperová 400,- Kč, ing. Jaromír Válek 500,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, ing. Jiří Viselka 200,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Ladislav Konopka 2000,- Kč, František Burda 50,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč
Celkem za měsíc: ... 9 970,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
(11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Jaký je rozdíl mezi podnikatelem a „p...
REDAKCE PP 02|03|2014 V diskusi pod článkem o Krejčířově manželce na i-dnes, kde byl její trestně stíhaný manžel, jako
Libor Vondráček: Proč chceme zrušit konce...
SVOBODNÍ Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem
Ale to je jako v Rusku, jako v Rusku.
Nedostatek v kombinaci s regulací vede vždy k takovým koncům. Proto musí být bytů málo, aby se s nimi dalo takhle kšeftovat.
„Nejde pouze o individuální újmu jednotlivých osob, ale o narušení důvěry v institucionální rámec státu.“ — já žádnou takovou důvěrou už dlouho netrpím, takže ani narušení nehrozí. Naopak je to dobré, protože lidé mají opět šanci si uvědomit, že pokud něco řeší stát (kraj, město, úřad), je to vždy blbě.
Tomu mít důvěru v něco, co žádnou nezasluhuje, se říká deluze. A čím víc lidí se z ní probudí, tím lépe.
Je velkým a nebezpečným omylem, že stát je špatný hospodář. Tuto propagandu úspěšně šíří rádobypravicoví podvodníci, nebo hlupáci.
Stát bez lidí není nic, v podstatě neexistuje. Konkrétní státní úředníci za tichého schválení tupého ojroobyvatelstva jsou ti špatní hospodáři, zloději a kolaboranti.
Stát je špatný hospodář a lze to snadno dovodit z jeho konstrukce.
1) Za feudalismu to fungovalo tak, že panovník své dědičné léno pro potomky rozvíjel. Protože naší přirozeností je zajistit sebe a rodinu. V zastupitelské demokracii bude panovník (i úředník) obvykle léno pro své potomstvo rozkrádat, protože sleduje tu samou přirozenost jako feudál, jen v jiném prostředí. Feudál měl motivaci takové úředníky věšet, demokratický politik ji postrádá. Tedy 1:0
2) Stát není schopen věci posoudit realisticky tak, jak to umí trh – ani celá velká parta študovaných lidí nedokáže odhadnout, co bude potřeba za rok, za dva. Vždycky budou chybět informace a tudíž není ani technicky možné dělat jakýkoliv mikromanagement ve stylu tolik a tolik bytů. Za komunistů se na byty čekalo roky a přeskakování v pořadníku bylo za všimné úředníkům – tedy konkrétně bytová výstavba taky nefungovala. 2:0
3) Stát není schopen inovací, nemá k tomu důvod a čím je přebujelejší, tím je tlak zachování statu quo silnější. Náš stát je mnohonásobně větší než c.k. monarchie, takže jeho schopnost inovace čehokoliv je spíše záporná. 3:0
Historická zkušenost ukazuje, že rozevření sociálních nůžek je přímo úměrné míře regulací a přerozdělování. Tedy čím víc stát hospodaří, tím hůře hospodaří a tím více škodí svým občanům.
Hospodařící stát má dvě socialistické podoby: rudou a hnědou. V té rudé dochází nejen k socializaci ztrát, ale i socializaci zisků, která vede k demotivaci – za totáče nebyl problém, že za inovaci, která posunula fabriku ze středověku do moderní éry byla odměna v hodnotě zlomku výplaty. Takže to každej zkusil maximálně jednou. V té hnědé, kterou tu žijem, jsou ztráty stále socializovány (too big to fail), ale zisky jsou privatizovány. To vede k rychlejšímu pokroku, protože je tu solidní motivace jít dál, ale pořád vlivem socializace ztrát nemá ani komerční sektor důvod se chovat nějak odpovědně a hlavně je stát v roli prodejného služebníka soukromého kapitálu namísto garanta triviálních norem soužití.
Tvářit se po více než století celosvětového budování socialismu je možné vůbec předpokládat možnost jeho spravedlivé formy je podivné. Čím je stát větší, tím klesá pravděpodobnost, že v jeho útrobách budou pracovat jen samí altruisté.
Jen pravicové kecy.
Proč tedy každý kdo jen trochu může na tom špatném a úplně neschopném hospodáři parazituje a rozkrádá jej jak to jenom jde?
A co vlastně furt kradou na něčem co je tržně úplně neschopné a tím pádem to vlastně nic nemá?
znám několik „sociálně slabých“ kteří bydlí oficiálně v městských bytech v práglu za hubičku, ve skutečnosti bydlí u rodičů nebo partnerů a městský byt pronajímají „na černo“ za tržní nájemné“ , prostě se chovají stejně jako státní zaměstnanci – paraziti – kteří s majetkem státu ( tedy všech obyvatel ) zacházejí jako se svým vlastním , exempla trahunt
Kdyby se začaly zase stavět levné „králíkárny“, které se dnes prodávají za 6 – 16 milionů, tak by bylo bytů dost. Místo továrny na zbraně, by se postavily továrny na betonové prefabrikáty a byt 2+1 by se mohl prodávat v ceně do 1 milionu. Samozřejmě pro občany ČR. Cizinci ať si dělají, co chtějí a ideálně doma.
korupce je tam, kde je člověk