Konspirační teorie X: Černé 11. září … zneužití moderní civilizace?
MAREK DOBEŠ
Lidé málokdy uvěří, že se zásadní historické události odehrály zcela přirozeně. Je mnohem pohodlnější předpokládat, že svět řídí tajné služby, mocné skupiny a neviditelní loutkovodiči, kteří tahají nitky.
A také to dává větší smysl naší existenci. Copak by nás čistý chaos mohl dovést tam, kde nyní jsme? Mohl největší útok na území USA z 11. září 2001, při kterém byla zdemolována pýcha kapitalismu v podobě budov Světového obchodního centra (WTC), zorganizovat potomek rodiny stavitelů z Blízkého východu? Proč by to měl být právě Usáma bin Ládin, syn saúdskoarabského stavebního magnáta a vůdce teroristické sítě Al-Káida, kdo stál za zničením newyorských Dvojčat, a nikoli nějaká mocnější organizace?
Konspirační teorie zpochybňující zásadní historické milníky, jakými byly útoky z 11. září 2001, vyrůstají jako vždy z psychologické potřeby řádu a smyslu. Představa všemocných tajných služeb, skrytých elit či dokonale koordinovaných „loutkovodičů“ paradoxně nabízí srozumitelnější a psychologicky přijatelnější výklad světa, než vědomí naší zranitelnosti vůči nepředvídatelným událostem.
Anatomie konspiračního nahlavu / narativu
Série článků, kterou v roce 2014 v časopisu AC24 Vědomí publikoval Milan Vidlák, představuje modelovou ukázku fungování české konspirační scény – a varovné memento, jak fatální následky může mít ztráta kontaktu s realitou ve chvíli, kdy člověk těmto bludům zcela propadne. S odstupem dvanácti let tak máme jedinečnou možnost sledovat celou tuto nebezpečnou spirálu v souvislostech.
Vidíme, že jde o typický příklad domácího autora, který v podobných tiskovinách a platformách budoval prostor pro systematické rozvíjení témat, jako jsou útoky z 11. září 2001, tedy událostí z úplně jiného geopolitického a společenského kontextu, které jsou pro každodenní realitu českého čtenáře v zásadě irelevantní. Založil i časopis Šifra, kde propagoval pseudoléčitele a vůdce kutnohorské sekty Richarda Šiffera. Autor a vydavatel měsíčníku Milan Vidlák Šiffera navštěvoval. A jak nyní reportérům popsali členové společenství, byl to právě vůdce sekty, který vznik Šifry inicioval a po kom se měsíčník jmenuje. Vidlák to ale odmítá a připouští pouze obsahovou inspiraci.
Kutnohorský „léčitel“ Richard Šiffer své stoupence psychicky týral, obíral o peníze a nutil k drsným rituálům, které v lesích u Českého Šternberka stály život dva muže. Vše vyvrcholilo v říjnu 2022, kdy zmanipuloval dvě vysokoškolsky vzdělané následovnice, zubařku a učitelku, aby ho na jeho vlastní přání usmrtily. Ženy mu podaly léky, zubařka mu přeřízla tepnu a obě pak marně čekaly na zázrak, že tělo jejich „nadpozemského vůdce“ zmizí, než se samy přihlásily policii a skončily před soudem za vraždu.
Mýtus nepoškozené budovy
Milan Vidlák podobně jako další konspirátoři operuje s představou, že se mrakodrap zřítil bez zjevného důvodu. V sérii článků, které v měsíčníku AC Vědomí uveřejňoval roku 2014, mimo jiné píše: „Co se tedy ve WTC 7 vlastně stalo? Víme, že na jedné straně budovy došlo k náhodnému, leč nepříliš výraznému poškození troskami z Dvojčat, jež údajně vyvolalo dva nebo tři lokální požáry.“
Toto tvrzení je v přímém rozporu s fotografickou dokumentací i zprávami zasahujících hasičů. Pád Severní věže (WTC 1) těžkými troskami přímo zasáhl jižní průčelí budovy WTC 7, jež stálo zhruba sto metrů daleko. Trosky vytrhaly nosné sloupy přes přibližně deset podlaží a zásadním způsobem narušily stabilitu jihozápadního rohu stavby.
Zároveň došlo k přerušení městského vodovodu, kvůli čemuž selhaly automatické hasicí systémy a hasiči neměli tlak vody k zásahu. V budově tak nehořely dva lokální plamínky, ale nekontrolované požáry, které se volně šířily a sytily hořlavým kancelářským vybavením po dobu více než sedmi hodin. Zlehčování tohoto sedmihodinového inferna bez jakéhokoli hašení je klasickou konspirační taktikou, jak vytvořit iluzi záhady tam, kde působila brutální fyzická destrukce.
Zkreslení fenoménu tepelné roztažnosti
Konspirační teorie velmi často parodují vědecké analýzy oficiálních institucí, aby vyvolaly dojem, že vyšetřovatelé museli sáhnout k nesmyslným výmluvám. Autor uvádí:
„Ta v roce 2008 přináší velice originální vysvětlení. Podle něj poprvé v historii došlo k ‚novému jevu tepelné roztažnosti‘ a jde o ‚první známý případ požáru, který způsobil celkový kolaps výškové budovy‘… Právě 11. září byl v souvislosti s kolapsem budovy WTC objeven nový fyzikální jev.“
Vyšetřovací zpráva Národního institutu standardů a technologií (NIST) neobjevila žádný nový fyzikální zákon. Tepelná roztažnost a teplotní degradace oceli jsou elementární poznatky stavebního inženýrství známé celá staletí. Ocel nemusí roztát, aby selhala; již při teplotě kolem 500 až 600 °C ztrácí zhruba polovinu své konstrukční pevnosti, přičemž teploty v nehašených patrech přesahovaly 800 °C.
V budově WTC 7 došlo k tomu, že dlouhé ocelové podlahové nosníky se vlivem intenzivního žáru roztáhly, vybočily a utrhly své spoje. Tím ztratil boční oporu kritický vnitřní sloup číslo 79, který nesl obrovskou část zatížení. Sloup vybočil, zřítil se a přenesl enormní váhu na okolní prvky, což vyvolalo dominový efekt progresivního vnitřního kolapsu. Zpráva NIST pouze konstatovala, že šlo o první zdokumentovaný případ, kdy kombinace strukturálního poškození a nekontrolovaného sedmihodinového požáru bez hašení vedla k celkovému kolapsu takto koncipovaného mrakodrapu, nikoli že oheň začal porušovat přírodní zákony.
Optický klam symetrie a volného pádu
Základním stavebním kamenem konspiračního narativu je přesvědčení, že symetricky vyhlížející pád může způsobit výhradně řízená demolice výbušninami. V textu zaznívá:
„Přesto se v 17:20, tedy sedm hodin po pádu severní věže, za 6,5 sekundy budova číslo 7 náhle a úhledně zhroutila na hromádku do vlastního půdorysu. Její téměř dokonalý volný pád snadno najdete na mnoha videích na internetu…“
Tvrzení o dokonalém a symetrickém pádu do vlastního půdorysu ignoruje časovou osu a vnitřní dynamiku události. Záběry z kamer ukazují pouze vnější severní fasádu. Když se však záznam analyzuje detailně, je patrné, že střešní nástavba (penthouse) se propadla dovnitř budovy několik sekund předtím, než se vůbec pohnuly vnější stěny. Interiér mrakodrapu byl v té chvíli již z velké části zřícen.
Takzvaná fáze gravitačního zrychlení (volného pádu) trvala přibližně 2,25 sekundy a týkala se pouze části fasády v úseku zhruba osmi pater. Nastala v okamžiku, kdy vnitřní nosná struktura již neexistovala a zbývající obvodový plášť budovy padal na krátký okamžik do prázdného prostoru bez jakéhokoli vnitřního mechanického odporu. O žádný okamžitý ani celkový volný pád celé budovy od základů nešlo.
Důkazní chiméra: Nanotermit a mikročástice železa
Každá konspirační teorie potřebuje hmatatelnou stopu tajné zbraně, která má dokázat přítomnost záškodníků. Text se odvolává na chemické rozbory prachu:
„…byla nejprve fyzikem Stevenem Jonesem a poté týmem nanochemika Nielse Harrita z Kodaňské univerzity v prachu ze všech tří budov vědecky analyzována i přítomnost zbytků armádní nanotermitové směsi, jež může být použita k tavení kovu a po smíchání s dalšími látkami zároveň jako výbušnina.“
Tato práce, publikovaná v okrajovém časopise bez řádného nezávislého recenzního řízení, byla mezinárodní vědeckou komunitou jednoznačně odmítnuta. Analýzy nezávislých materiálových laboratoří prokázaly, že červeno-šedé šupinky nalezené v prachu neobsahovaly žádné energetické vazby typické pro vojenské trhaviny ani nanotermit. Šlo o běžné částečky základového epoxidového nátěru s obsahem oxidu železitého a hliníkových plniv, kterým byly ocelové nosníky ošetřeny proti korozi.
Podobně i mikroskopické sférické kuličky železa, na něž se text odvolává přes studii RJ Lee Group, nevznikly hořením termitu o teplotě 2600 °C. Šlo o přirozený produkt tření, mechanického drcení a pyrolýzy ocelových prvků, sádrokartonu a dalších materiálů za obrovského tlaku, tření a žáru během rozpadu stotisícitunového kolosu.
Falešné autority a manipulace se zdroji
Pro vytvoření dojmu, že oficiální verzi odmítá široká akademická a odborná obec, používá autor osvědčený psychologický trik s odkazem na petice a instituce:
„Organizace s názvem Union of Concerned Scientists (Svaz angažovaných vědců)… zveřejnila dokonce dokument obviňující Bushovu administrativu z překrucování vědy ve prospěch zaujatých politických závěrů. Na konci Bushova období bylo pod manifestem podepsáno přes 15 000 vědců, zahrnujících 52 laureátů Nobelovy ceny…“
Zde se jedná o čistou manipulaci s kontextem. Manifest organizace Union of Concerned Scientists z roku 2004 s pádem budov WTC a teroristickými útoky absolutně nesouvisel. Vědci v něm kritizovali přístup Bushovy vlády k environmentálním otázkám, výzkumu kmenových buněk, globálnímu oteplování a protiraketové obraně. Spojení tohoto podpisu s budovou WTC 7 v textu vytváří falešný dojem, že tisíce vědců včetně nobelistů zpochybnily pád mrakodrapů.
Podobně vyznívá citování organizace Architekti a inženýři za pravdu o 11. září (AE911Truth). Jde o aktivistické sdružení, jehož drtivá většina signatářů nemá odbornou kvalifikaci v oboru dynamiky ocelových výškových staveb ani požárního inženýrství. Vědecký a profesní konsenzus reprezentují instituce jako American Society of Civil Engineers (ASCE), které detailním zkoumáním potvrdily, že pád budovy byl přirozeným důsledkem rozsáhlého požáru v kombinaci s mechanickým narušením stavby.
Logistická absurdita tajné řízené demolice
Poslední a nejzásadnější slabinou celé konspirační konstrukce je naprosté ignorování praktické reality demoličních prací. Připravit řízenou demolici budovy o 47 patrech představuje měsíce náročných prací. Vyžaduje osekání nosných sloupů, odstranění zdí, instalaci stovek kilogramů speciálně tvarovaných náloží a natažení kilometrů rozbuškových kabelů.
Představa, že by taková operace proběhla v plně střežené administrativní budově, kde denně pracovaly tisíce zaměstnanců bank, vládních agentur i tajné služby, aniž by si kdokoli všiml stavebního ruchu, vysekaných stěn a odhalených kabelů, se zcela vymyká logice reálného světa. Konspirační narativ tak dává přednost fantaskní představě o všemocném vnitřním nepříteli před prostým faktem, že bezprecedentní kombinace nárazů trosek, selhání vody a sedmihodinového nekontrolovaného ohně dokáže zničit i sebepevnější ocelovou stavbu.
Mýtus o nemožnosti roztavení oceli leteckým petrolejem
Jedním z nejvytrvalejších pilířů konspirační scény týkající se Dvojčat je poukazování na teplotu hoření leteckého paliva a její srovnání s bodem tání konstrukční oceli:
„Letecký petrolej hoří při teplotách okolo 800 až 1000 °C, zatímco ocel taje až při 1500 °C. Oheň z letadla tedy nemohl způsobit roztavení nosníků a pád mrakodrapů.“
Tento argument staví na elementárním klamu, který podsouvá představu, že ocel musela přejít do tekutého stavu, aby budova zkolabovala. Stavební inženýrství však nepracuje s bodem tání, ale s mezí pevnosti a pružnosti materiálu. Konstrukční ocel ztrácí 50 % své únosnosti již při teplotě zhruba 550 °C a při 800 °C přichází o více než 80–90 % své strukturální pevnosti.
Navíc letecký petrolej posloužil primárně jako iniciátor, který během prvních minut zapálil tisíce tun běžného vybavení kanceláří – nábytek, papír, koberce a syntetické materiály. Poškozená protipožární izolace, kterou smetla rázová vlna po nárazu dopravního letadla, nechala obnaženou ocel přímo vystavenou tomuto intenzivnímu žáru. Masivně zatížené sloupy a podlahové nosníky se vlivem vysokých teplot začaly prohýbat a deformovat, což přeneslo neudržitelné napětí na vnější plášť a jádro budovy, aniž by bylo potřeba dosáhnout jediné kapky roztaveného kovu.
Záhada výpovědí o explozích
Konspirační teorie velmi často operují s dramatickými zvukovými efekty a svědectvími z místa činu, jež mají dokazovat přítomnost trhavin:
„Mnoho hasičů, policistů i novinářů hlásilo sérii hlasitých detonací těsně před pádem a během něj. Na videích jsou navíc jasně vidět takzvané výfuky prachu a oken desítky pater pod zónou kolapsu, což jsou nepochybné stopy řízených odpalů.“
Přítomnost hlasitých ran a optický jev vytlačování materiálu z oken mají zcela přirozené fyzikální vysvětlení spojené s mechanikou kolapsu. Zvuky připomínající exploze vznikaly okamžitým dynamickým selháváním masivních ocelových spojů pod tíhou stovek tisíc tun padající hmoty, náhlým praskáním potrubí pod vysokým tlakem, výbuchy transformátorů a destrukcí těžkých energetických zařízení v suterénech a technických patrech.
Jev označovaný jako „squibs“ neboli vystřelování prachu a trosek z oken o několik pater níže pod čelem kolapsu byl způsoben extrémním nárůstem tlaku vzduchu. Mrakodrapy WTC byly v podstatě obřími dutými písty. Když se horní blok pater začal řítit dolů, stlačoval vzduch uvnitř budovy obrovskou rychlostí. Tento natlakovaný vzduch, smíchaný s prachem z drceného sádrokartonu a betonu, si hledal cestu nejmenšího odporu skrze výtahové šachty, ventilační potrubí a nejslabší místa fasády – tedy okenní tabule, které pod vnitřním přetlakem vyrazily směrem ven.
Tvrzení o neexistenci letadla u Pentagonu
Vedle událostí v New Yorku se velká část konspiračního narativu soustředí na útok na sídlo ministerstva obrany ve Washingtonu:
„Do budovy Pentagonu nenarazil žádný Boeing 757. Otvor v budově byl příliš malý, na trávníku před objektem nezůstaly žádné trosky křídel ani motory a celý útok provedla řízená vojenská střela s plochou dráhou letu.“
Tvrzení o zásahu raketou zcela ignoruje materiální důkazy i chování tenkostěnného letadla při nárazu v rychlosti přesahující 850 km/h do železobetonové konstrukce. Duralová křídla a trup letadla se při srážce s masivními vyztuženými betonovými sloupy Pentagonu v podstatě roztříštily na miliony drobných úlomků a shořely v následné ohnivé kouli. Přesto byly uvnitř trosek nalezeny a forenzně identifikovány masivní titanové části motorů a podvozku, které odpovídají přesně typu Boeing 757.
Otvor v první linii budovy před kolapsem fasády odpovídal profilu trupu a motorů, přičemž lehká křídla byla ustřižena a zničena vnějším obvodem. Záchranáři a vyšetřovatelé na místě nalezli a pomocí DNA identifikovali ostatky téměř všech cestujících a členů posádky letu American Airlines 77, stejně jako obě letové zapisovačky (černé skříňky). Hypotéza o raketě by navíc vyžadovala vysvětlit, kam beze stopy zmizelo skutečné dopravní letadlo i se 64 lidmi na palubě, které v téže minutě zmizelo z radarů.
Mýtus o údajném sestřelení Letu 93 nad Shanksville
Čtvrté unesené letadlo, které se po hrdinském odporu pasažérů zřítilo do pole v Pensylvánii, je dalším častým terčem spekulací o vládním zásahu:
„Let United 93 byl ve skutečnosti sestřelen americkou stíhačkou. Důkazem je fakt, že v kráteru nebylo vidět žádné letadlo, trosky byly rozptýleny na ploše mnoha kilometrů a stroj se musel rozpadnout ještě ve vzduchu po zásahu raketou.“
Let United 93 narazil do země v téměř střemhlavém letu na zádech, rychlostí zhruba 900 km/h. Vzhledem k měkkému jílovitému a břidlicovému podloží v dané lokalitě se drtivá většina těžkých součástí stroje zabořila hluboko do země do hloubky více než deseti metrů a byla následně zavalena zeminou a zničena explozí paliva. Vyšetřovatelé a forenzní týmy z kráteru vyzvedli 95 % hmotnosti letadla včetně motorů a černé skříňky.
Tvrzení o troskách rozptýlených na kilometry daleko se týká výhradně lehkých, hořlavých materiálů, nespálených útržků papíru, textilií a izolace, které byly vyneseny termickým sloupem z exploze do výšky několika kilometrů a unášeny silným větrem o rychlosti kolem 50 km/h do okolních lesů a jezer. Těžké konstrukční prvky letadla zůstaly koncentrovány přímo v kráteru a v jeho bezprostředním okolí, což jednoznačně vylučuje rozpad stroje ve vzduchu v důsledku zásahu protileteckou raketou.
Teorie o pojišťovacím podvodu a prodeji komplexu
Ekonomická větev konspiračních teorií se snaží doložit motiv spiknutí údajně podezřelými finančními transakcemi krátce před útokem: „Larry Silverstein si pronajal Světové obchodní centrum jen několik měsíců před 11. zářím a nechal jej pojistit na miliardy dolarů konkrétně proti teroristickému útoku. Šlo o předem naplánovaný pojišťovací podvod, který mu vynesl obrovské jmění.“
Tento argument zcela překrucuje běžnou praxi komerčního pojištění a správu nemovitostí v USA. Silversteinova společnost uzavřela devadesátidevítiletý pronájem komplexu WTC od Přístavní správy New Yorku a New Jersey v červenci 2001. Podmínkou bankovních věřitelů, kteří na tuto transakci poskytli mnohamiliardové úvěry, bylo ze zákona a bankovních regulí komplexní pojištění majetku, které v té době standardně zahrnovalo i riziko terorismu (komplex byl terčem bombového útoku již v roce 1993).
Pojistné plnění bylo sice předmětem mnohaletých soudních sporů, avšak drtivá většina vyplacených financí nešla do soukromých rukou, nýbrž na úhradu dluhů věřitelům a především na povinnou a extrémně nákladnou výstavbu nového komplexu WTC. Silverstein byl navíc smluvně vázán pokračovat v placení miliardového nájmu i po zničení budov. Z ekonomického hlediska znamenala katastrofa obrovské finanční riziko, vleklé spory a dekády trvající obnovu, nikoli rychlý a bezrizikový zisk z pojistného podvodu.
Páni architekti a letecká doprava
Projektanti Světového obchodního centra v 60. letech minulého století s rizikem srážky s letadlem ve skutečnosti počítali, avšak vycházeli ze zcela odlišného scénáře, který odpovídal tehdejší letecké realitě a historickým zkušenostem. Hlavním referenčním bodem byla nehoda bombardéru B-25 Mitchell, který v roce 1945 v husté mlze narazil do Empire State Building. Inženýři proto WTC dimenzovali na náraz tehdy největšího běžného dopravního letounu Boeing 707. Kalkulace ovšem předpokládala stroj blížící se na přistání nízkou rychlostí okolo 290 km/h, ztracený v mlze a s téměř prázdnými palivovými nádržemi.
Scénář z 11. září 2001 byl po všech stránkách bezprecedentní a tehdejším inženýrům nepředstavitelný. Do věží narazily podstatně těžší letouny Boeing 767, které únosci navedli v plném tahu motorů v rychlostech mezi 700 až 950 km/h, navíc s plně natankovanými nádržemi pro transkontinentální let přes celé USA. Kinetická energie nárazu byla zhruba sedmkrát až osmkrát vyšší, než s jakou počítal původní projekt. Útok tak nebyl navržen jako náhodná nehoda pomalého stroje, ale jako zásah kinetickou zbraní s obrovskou zásobou desítek tisíc litrů hořlaviny.
Původní statické propočty navíc posuzovaly pouze mechanický úder a schopnost konstrukce okamžitě nespadnout, což budovy paradoxně dokázaly – obě věže energii nárazu absorbovaly a zůstaly stát. Projektanti však v 60. letech technologicky nedokázali domyslet sekundární následky: že rázová vlna smete lehkou protipožární izolaci z oceli, že se rozlité palivo rozhoří přes několik pater současně a že následný plošný požár kancelářského vybavení bez možnosti hašení způsobí ztrátu únosnosti odhalených nosníků. Konstrukce tedy neselhala kvůli chybě stavitelů, ale proto, že byla vystavena extrémnímu válečnému scénáři daleko za hranicemi jakýchkoli tehdejších norem a předpokladů.
Přijdou další 11. září i u nás?
Fakta z 11. září 2001 ukazují tvrdou a nepřikrášlenou realitu: devatenáct muslimských radikálů a příslušníků islamistické organizace al-Káida (ze Saúdské Arábie, SAE, Egypta a Libanonu) dokázalo zneužít otevřenost a instituce západního systému a proměnit vnitrostátní letadla v ničivé zbraně s téměř třemi tisíci mrtvými. Pro naši společnost z toho plyne jasné varování před neúnosným bezpečnostním rizikem a zátěží, kterou přítomnost a nedostatečná kontrola těchto radikálních struktur představuje a kterou v otevřené společnosti nelze stoprocentně uhlídat.
Jakýkoli další teroristický incident, ať už jde o masové útoky typu pařížského masakru v redakci Charlie Hebdo, nebo o bezmála denní útoky chladnými zbraněmi na veřejných místech v evropských městech zasažených masmigrací, proto nelze bagatelizovat ani brát jako novou normu, na niž si musíme zvyknout; každý takový útok je nutné brát se stejnou vážností a nulovou tolerancí jako 11. září.
Právě v tomto bodě se kruh uzavírá: konspirační teorie o všemocných tajných spolcích, fingovaných útocích a neviditelných loutkovodičích nepředstavují jen neškodné fantazírování, ale nebezpečné odvádění pozornosti od hmatatelné reality. Místo racionálního zkoumání skutečných příčin a konkrétních hrozeb včetně rizik spojených s masovou migrací, integrací odlišných kultur a nekompatibilních náboženských systémů jako je například ten islámský, tedy skutečných bezpečnostních tlaků, jimž čelí i Česká republika, nabízí konspirační scéna falešný únik do světa vymyšlených viníků. Společnost, která uvěří pohádkám o spiknutí elit, ztrácí schopnost adekvátně vnímat, pojmenovávat a efektivně řešit skutečné bezpečnostní výzvy současnosti.
Zdroje: Český rozhlas (ZDE), Wikipedia (ZDE), časopis AC24 Vědomí, červen a červenec 2014
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc ZÁŘÍ 2026:
**********************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Vladimír Rozinek 200,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč
Celkem za měsíc: ... 5 820,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
Podobné příspěvky
Nejen srpnové paralely
IVAN ŠRÁMEK Babička sedí s vnoučkem na terásce chaty. Dívají se přes údolí na lesy a na silničku, která
Myšlení zakazovat nejde
TOMÁŠ HAAS Opravdu nejsem třicet let po Listopadu zastáncem mechanického vylučování bývalých komunistů z veřejného života. To se mělo
Ba, ba, konspirologové to je sfinsfo. Ti jsou dokonce ochotni tvrdit, že státní zastupitelství odmítlo poskytnout parlamentní ,vyšetřovací komisi dokumenty ke kauze dozimetr.
Zdravím, autore mohl sis ušetřit čas psaním tohoto elaborátu a věnovat se pro tebe užitečnějším věcem. Třeba dostudováním deskriptivní geometrie, evidentně o tom nemáš ani ponětí, To stejné s kinetickou energií. Uvědom si, že z ničeho nic nevznikne.
da fuk?! vsichni jste blazni i ti hasici, policajti a jini posuci co tam zrovna byli.. Boze ten kdo tohle spoldil je totalni fanda.. urcite veri i na pristani na mesici a jinym pohadkam! ROFL LMAO!
Nemusím konspiračmím teoriím věřit, ale bohužel ještě méně se dá věřit té správné pravdě, kterou nám předkládají opět ta správná media, správné tajné služby i ti správní politici, stačí teď ta komedie okolo Lipska, pravda, které nemůže věřit ani děcko.
Nejlepší byla ta díra v Pentagonu, i když tam žádný letadlo nebylo. Ani troska