
Rakušan: Kdybych já byl za těchhle okolností premiér, tak bych …
JIŘÍ MAŠEK
No, ještě že nejste. A pevně doufám, že u toho také zůstane. Protože když člověk čte, co všechno byste údajně „okamžitě“ dělal, nabízí se otázka, jestli jsme se všichni z minulých let opravdu vůbec nepoučili.
Chcete – „okamžitě obnovit strategickou komunikaci státu, kterou tahle vláda z nepochopitelných důvodů zrušila“
A co přesně si pod tím „obnovením strategické komunikace“ máme představit?
Návrat ke strukturám typu KRIT?
Další aparát placený z veřejných peněz, jehož úkolem bude občanům vysvětlovat, co si mají myslet, a kontrolovat, zda dobře vnímají, co je ten jediný správný výklad reality?
Má se snad vrátit pan Foltýn a s ním styl komunikace, při kterém se část veřejnosti místo věcných argumentů dočkala urážek a nálepkování?
Znovu budeme vyrábět kartičky, kampaně a materiály, které budou občany vychovávat k tomu „správnému“ názoru?
A k tomu další zaměstnanci, poradci, externisté a PR agentury placené z peněz daňových poplatníků?
Jestli stát potřebuje něco obnovit, pak především schopnost normálně, otevřeně, věcně a oboustranně komunikovat s vlastními občany. K tomu nepotřebuje budovat další drahý komunikační aparát. Potřebuje zveřejňovat fakta, odpovídat na nepříjemné otázky a přestat zaměňovat kritiku vlády za problém, který je nutné „strategicky komunikovat“.
Takže děkuji, ale o návrat tohoto modelu opravdu nestojím.
Chcete – „adekvátně navýšit rozpočet bezpečnostních služeb“
Tady už je to skoro ukázkový politický trik. Vytvořit dojem, že někdo bezpečnostní služby finančně dusí, a následně se postavit do role jejich zachránce.
Jestli jejich rozpočty nebyly kráceny, ale naopak byly navýšeny, pak to řekněme jasně.
Můžeme samozřejmě diskutovat, jestli by měly dostat ještě více peněz a na co konkrétně je potřebují. To je naprosto legitimní debata. Ale tvrdit nebo alespoň naznačovat, že je současná vláda finančně zanedbává, když čísla ukazují něco jiného, je něco úplně jiného.
Rozpočet není otázkou pocitů ani politických hesel. Jsou to konkrétní čísla. Tak je ukažme, porovnejme jednotlivé roky a potom se bavme o tom, kdo komu skutečně přidal nebo ubral.
Politické proklamace samozřejmě snesou všechno. Státní rozpočet má ale tu nepříjemnou vlastnost, že se dá dohledat.
Chcete – „nekrátit finance na podporu mediální gramotnosti a boji proti dezinformacím“
A jsme zase u toho.
Ano, v roce 2026 došlo k omezení části aktivit spojených se strategickou komunikací.
Ministerstvo vnitra reorganizovalo tuto oblast, zrušilo pět tabulkových míst a strategickou komunikaci začlenilo do standardního oddělení tisku a PR. Současně uvedlo, že komunikační projekty předchozí vlády představovaly částku kolem 100 milionů korun a že jejich přínos podle současného vedení neodpovídal vynaloženým nákladům.
Takže se neptejme pouze: „Kolik peněz se škrtlo?“
Ptejme se hlavně: „Za co přesně se těch zhruba sto milionů utrácelo, kdo je dostal a jaký konkrétní a měřitelný výsledek to přineslo?“
Pokud šly desítky milionů do kampaní, externích služeb, PR agentur, poradců a komunikačních projektů, pak má veřejnost plné právo požadovat důkaz, že tyto peníze skutečně něco změnily. Nestačí každou utracenou korunu opatřit nálepkou „boj proti dezinformacím“ nebo „mediální gramotnost“ a tím automaticky prohlásit výdaj za potřebný a nedotknutelný.
Mediální gramotnost má smysl.
Vzdělávání lidí v tom, jak ověřovat zdroje, rozeznávat manipulaci a pracovat s informacemi, má smysl.
To ale neznamená bianco šek na jakýkoliv projekt, který se pod tuto vznešeně znějící nálepku schová.
A pokud stát zjistí, že za desítky milionů dostává mizerný nebo obtížně měřitelný výsledek, není jeho povinností penězovod automaticky udržovat. Je jeho povinností ho prověřit, neefektivní výdaje zastavit a veřejnosti vysvětlit proč.
Takže ne, pane Rakušane. Takhle opravdu ne.
Místo seznamu toho, co byste za další peníze daňových poplatníků „obnovil“ a „navýšil“, bych mnohem raději viděl konkrétní výsledky toho, co už zaplaceno bylo.
Kolik to stálo?
Kdo peníze dostal?
Co za ně vzniklo?
Jaký to mělo prokazatelný efekt?
Protože veřejné peníze nejsou bezedný účet politických stran, ministerstev, poradců ani PR agentur. Jsou to peníze občanů. A chtít vědět, jestli byly utraceny účelně, není dezinformace.
Je to naprostý základ odpovědného hospodaření státu.
FB
- Politici zapomněli na člověka, který všechno platí - 9.9.2026
- Rakušan: Kdybych já byl za těchhle okolností premiér, tak bych … - 9.9.2026
- Až se ucho utrhne - 9.9.2026

Koukám ochranná blokace toho dozimetra. 2x zkoušeno a nic! 🤮