26.2.2015
Kategorie: Společnost

Příběhy lidí z Babišistánu, jaro 2017

Sdílejte článek:

BBV 26|02|2015

Vpředu vlevo bývalý hospodský Josef.

“Měl jsem hospodu na vesnici. Zavřel jsem ji, když přišly ´Babišovy pokladny´. Míra státní buzerace překonala únosnou mez. Nebudu nikomu dělat vola, raději budu na pracáku a po ulicích zametat hovna.”

[ad#hornisiroka]

Vpředu vpravo bývalý majitel cukrárny Petr.

“Obden na nás chodily nějaké kontroly a bylo to furt dokola. Pořád jsme překládali dodavatelské faktury, pokladní knihu, evidenci zásob, různé revize a vždy si našli něco, aby nám mohli dát pokutu. Už jsem to nedával a cukrárnu jsem zavřel.”

10312618_768261533254912_2207809773528746065_n

Muž napravo před Petrem.

“Já dělal na stavbě přidavače. Jednoho dne našeho šefika zavřeli, obvinili ho ze švarcsystému a dostal dva roky natvrdo a zákaz činnosti. Tak jsem se octnul ze dne na den na pracáku a jsem tady doteď. To víte, je mi přes padesát, těžko sháním práci. Ještěže jsou aspoň ty veřejně prospěšné práce, člověk je rád, že dostane aspoň ty potravinové lístky.”

[ad#velkadolni]

Dva muži před Josefem.

Bratři Kořínkovi měli vinárnu. Zakázali jim prodej sudového vína, klesly jim tržby o polovinu. Pak jim také zakázali prodej sýrů a klobás ve vinárně, protože prostory skladu neměly dostatečnou výměru. Nakonec jim také zakázali z ekologických důvodů vytápět vinárnu etážovým topením, které bylo připojené na starší kotel na uhlí. Vzhledem k umístění vinárny v centru města připadlo v úvahu pouze vytápění dražší elektřinou. “Když jsme si to pak všechno spočítali, zjistili jsme, že pracujeme za 40 Kč na hodinu a neustále nad námi visí Damoklův meč státní buzerace. Vinárnu jsme raději zavřeli, nestojí nám to za tu námahu a riziko.”

ZDROJ: Fcb BBV

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...