14.7.2018
Kategorie: Politika

Poučení ze sněmovny

Sdílejte článek:

MARTIN KONVIČKA

Předdůvěrová “bouřlivá” schůze Poslanecké sněmovny připomínala mejdan v opičárně, kde ošetřovatelé nezavřeli dvířka mezi jednotlivými ubikacemi. Jedno je jasné: Tuzemský stranický systém se dostal do patu. Už dávno nejde o soutěž koncepcí, jak spravovat zemi. Prázdnotu a bezradnost měl zakrýt tyátr, který nebyl ani tragický, ani komický – jen trapný…

[ad#textova1]

 
Viděli jsme “litý souboj” dvou politických bloků, ANO + ČSSD (s volně přifařenými komunisty) na straně jedné a DemBloku (s volně přifařenými Piráty) na straně druhé. Ty dva bloky se – co do obsahu politiky – neliší vůbec ničím. Protože však chtěly médiím a lidu předvést “zásadní rozpory”, nezbylo, než strašit sedmiprocentními komunisty (kdo s nimi někdy v minulosti nespolupracoval?), mávat estabáky (v které straně nejsou?), vyčítat si zlodějny (dtto.) a urážet rodinné příslušníky. Na skutečné problémy této země nezbylo místo. Buď přesahují mozkovou kapacitu ctěných zástupců lidu, nebo se o nich “raději” nemluví.  
.

Co vlastně v politice prosazuje DemBlok s Piráty? Úzkou vazbu na krachující Evropskou Unii, slepé přebírání Směrnic, Nařízení a Doporučení (s občasným ofrněním, že je třeba “snížit byrokracii”), oklešťování zbytků státní suverenity, ekonomiku orientovanou na velké korporace, neomarxistické nápady a oklešťování občanských práv schované za “liberalismus”. To vše proto, aby se nezastavil příliv evropských fondů do kapes na partaje navázaných podnikatelských skupin, kmotrů, i samotných partajníků. Dále by pokračovalo drcení nejchudších, likvidační pokuty, exekuce. Proti nejzhoubnějšímu rysu bruselské politiky, kapitulantství vůči islámské invazi, občas někdo řekne něco “odvážného”, ale to je tak všechno. Brojí se zásadně proti smýšleným nebezpečím, momentálně Rusku. 

Co vlastně prosazuje koalice ANO+ČSSD s komunisty? Úzkou vazbu na krachující Evropskou Unii, slepé přebírání Směrnic, Nařízení a Doporučení (s občasným přitvrzením, protože na lidi musí být přísnost), oklešťování zbytků státní suverenity, ekonomiku orientovanou na jedinou korporaci, neomarxistické nápady a oklešťování občanských práv schované za “liberalismus”. Vše proto, aby se nezastavil příliv evropských fondů do kapes navázaných podnikatelských skupin, kmotrů, a nakonec i samotných partajníků. Dále by pokračovalo drcení nejchudších, likvidační pokuty, exekuce. Rozdíl je v tom, že zatímco jednotlivé strany DemBloku si pěstují “hujerské” a “patriotické” křídlo přímo ve svých řadách, za vládní koalici mohou “hujerovat” kluci a holky z ČSSD, jakož i řadoví ANO-nisté, zatímco šéf ANO občas prohodí něco rebelského. Namísto strašení Ruskem zde máme otevřeně vítačské “progresivní” křídlo socialistů. 

Ty dva bloky spolu nebojují o směřování země, ale o jedinou věc: Kdo bude mít blíže k daňovému, dotačnímu a úvěrovému lízu. Vládní partaje si totiž “odkloní” víc, než partaje opoziční. Babišův zločin – v očích Kalouska a spol. – nespočívá v tom, že “vede zemi na východ” (neb to nedělá) nebo že “oligarchizuje politiku” (to Kalousek nebo ODS dělali taky). Spočívá jen v tom, že vystrnadil Kalouskovce z postů, kde jim bylo tak dobře. Platí to ovšem i naopak, Kalouskovci výnosných fleků – z pohledu Babišovců – drželi nepřiměřeně dlouho. 

.

Ono se není čemu divit. Co jiného, než rvačku dvou part o místa u dotačních penězovodů, může Sněmovna řešit, když na 70 procent tuzemské legislativy vzniká ve studených kancelářích bruselských byrokratů? Když ze šlapající až přehřáté ekonomiky unikají do zahraničí stamiliardy na dividendách, aniž by byly reinvestovány v zemi? Když nevolené “neziskovky” vydávají manifesty s obraty typu “vlády musí”, v čemž je podporují velká média a soudy? Když může být kterýkoli politik, který se třeba jen náznakem postaví uvedeným trendům, sestřelen cíleným mediálním lynčem? Když všichni zatraceně dobře vědí, že předlužená a přeregulovaná EU míří ke krachu, že rozdělené evropské společnosti míří k občanským válkám – leč kdokoli upozorní na blížící se průšvih, dostane nálepku “extrémisty”? 

.
Stav české politiky je tak žalostný, že když ve Sněmovně zazněl poměrně normální (v tom jak  by to tady mělo fungovat), spíš snivý než buřičský, proslov Klause Juniora, národ “znovu nabyl naděje”. Je tak ubohý, že i plytká a nudná vystoupení poslanců SPD (nemyslím to ve zlém, ale oni také vědí, že to prostě není žádná hitparáda) působila jako vrcholy rétorického umu. Tak trapný, že i papalášsky nudné proslovy komunistů (oni to opravdu jinak neumí) působily svěže a inteligentně. Tak zoufalý, že umožnil excelovat Pirátům, kteří sice též “raději” nevidí problémy země, ale aspoň mluví o potřebě nehádat se a pracovat. 
.
Srovnáme-li českou politiku s politikou našich sousedů, je jednoznačným neštěstím Andrej Babiš. Ten chlap v předposledních volbách – kdy už bylo evidentní, že EU je tragédií ekonomickou, politickou i civilizační – dokonalým marketingem strhl “protestní” hlasy, které dostali v Polsku a Maďarsku Kaczynského a Orbánovi patrioti, a které dnes v Rakousku podporují Kurze a Stracheho, v Německu pak stranu AfD. Současně k sobě přivinul dosud neukojené technology moci, kariéristy všeho druhu, kteří se starají o “provozuschopnost” a “důvěryhodnost” jeho uskupení. Nikdy však nechtěl (a ani se s tím netajil) dělat politiku ve smyslu správy země. Chtěl vystrnadit z postů polistopadovou politickou garnituru, to se mu do značné míry podařilo, politiku však dělá úplně stejnou. Nyní je navíc závislý na Hamáčkových socialistech, kteří jsou – z polistopadové politické polistopadové garnitury – to nejhorší. 

.

Kluci a holky poslanečtí však nepočítají s jedním: Lidem to pomalu začíná docházet. Bouřlivá schůze “kvůli komunistům” a nechutná rvačka dvou úplně stejných uskupení – to je komedie příliš průhledná. S tou dlouho nevydrží. 

.

Pár lidí můžete balamutit věčně, všechny můžete balamutit krátce. Nemůžete však balamutit všechny věčně.  

[ad#pp-clanek-ctverec]
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 4,78 out of 5)
Loading...