5.11.2019
Kategorie: Společnost

Potřebujeme vyrvat vzdělávání z rukou politiků

Sdílejte článek:

RÓBERT CHOVANCULIAK

Nápady na zásadní reformu školství jsou velmi staré. Těžko byste hledali člověka, který by se nepodepsal pod tvrzení, že vzdělávání je dnes zastaralé a nedrží krok s dobou.

Pokud se o vás za poslední roky třeba jen trochu dotkly návrhy na reformu vzdělávání na Slovensku, možná jste zachytili, že potřebujeme, aby bylo vzdělávání více svobodné, neformální, vysoce individualizované a do středu zájmu je třeba postavit dítě.

Obsah vzdělávání se má zaměřit na praktický život a s tím spojené zlepšování komunikace, zdraví, kritického myšlení, podpory demokracie a dosažení smysluplného života. Učitel se má změnit z instruktora na průvodce.

Pokud vám napsaná hesla připadají jako nudné opakování frází, tak nejste sami. Tyto cíle a záměry jsem totiž nepopsal z nových reformních dokumentů (kde se také nacházejí), ale byly součástí plánů na reformu školství na počátku 20. století v USA.

Jde o konkrétní body z hlavních principů Sdružení progresivního vzdělávání a Národního vzdělávacího sdružení z let 1918 — 1919 a z iniciativy státního komisaře pro vzdělávání v New Yorku, který prosazoval v 70. letech tzv. Otevřené školství.

Nejsme pozadu

To, že je vzdělávání zastaralé a nedrží krok s dobou, si lidé myslí minimálně již jedno století. Od konce 19. století se intenzivně diskutuje, jak modernizovat školu a řeší se, jak změnit obsah vzdělávání — co se učí a jak se to učí.

Brlající Slovák si možná řekne, že na západě nic nového, ale pro nás jsou to novinky. Jako vždy jsme pozadu. Ale nic nemůže být dále od pravdy.

Již v roce 1906 se v Olomouci uskutečnil velký sjezd moravského učitelství, který odmítal „memorování a zapamatovávání si již hotových poznatků a vědomostí“ a požadoval školy „volné a činné“.

Mnozí reformátoři tehdy volali po nahrazení zastaralé „pedagogiky učitele“ — přílišného verbálního učení zpoza katedry novou „pedagogikou dítěte“, která volala po vyšším podílu přímé a aktivní činnosti žáků, píše Karel Kostka v publikaci „Tomáš Baťa a baťovské školství“.

Český pedagog, ředitel a inspektor Josef Úlehly si v roce 1899 postěžoval:

„Chceme děti učiti ctnostem, ale nedáme jim jednati, nýbrž mluvíme k nim slova, chceme je učiti pracovitosti, ale nedáme jim pracovati, nýbrž mluvíme k nim slova, chceme, aby poznaly řád a zákony zevnějšího světa, ale nedovolíme jim zevnější svět pozorovati, aby se zanítily silou mladistvé duše pro krásno a dobro a zavřeme je do čtyř školních zdí a mluvíme k nim opět slova“.

Reformní snahy, dokumenty a prohlášení tak nejsou ve školství nic nového. Lidé si zvyknou žít svou dobu a zapomínají, že jen relativně nedávno jejich blízcí předkové řešili podobné problémy. A co je ještě zajímavější, přicházeli s podobnými řešeními.

Spokojený zákazník

Problémem školství tak není nedostatek představ, jak ho reformovat. Jeho problém je, že uvízlo v kazajce státu, kterou svazují politici.

A politická aréna má svá specifika. Co se dostane pod ruce politikům, tam není prostor na diverzitu a vzkvétá monokultura. To není selhání jednotlivých politiků, ale vlastnost systému.

Když chcete něco řídit z ministerstva, musíte přesně stanovit mantinely a pravidla. To jsou základní principy byrokratického managementu. Proto v minulém režimu měla většina lidí stejné obývákové stěny a jeden typ televizoru.

Stát je navyklý hledat jedno stejné řešení pro všechny. A to časem nevyhovuje nikomu.

Je načase vyzkoušet jiný přístup, když centrálně řízený systematicky selhává. Svléknout si kazajku. Otevřít školství soukromé iniciativě, kde bude moci vedle sebe fungovat množství různých přístupů ke vzdělávání.

To ale znamená vzít vzdělávání z rukou politiků a dát možnost ukázat se vzdělávacím inovátorem. Tedy přenést vzdělávání z veřejného sektoru do soukromého.

Kde o úspěchu či neúspěchu nerozhodují politické sliby a preference, ale spokojenost zákazníků (tedy žáků a jejich rodičů) a ziskovost.

Autor: Róbert Chovanculiak

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 2,73 out of 5)
Loading...