17.11.2017
Kategorie: Společnost

Popadněte mávátka, pravdoláska slaví 17. listopadu svůj První máj

Sdílejte článek:

TOMÁŠ PÍCL

S neobyčejným pobavením jsem si na iDnesu přečetl článek s mluvčím oslav 17. listopadu. Vtipná diskuse pod článkem, kde si diskutéři dělali z aktérů této komické taškařice nevýslovnou legraci, mě inspirovala k sepsání tohoto podobenství.

[ad#textova1]

Ponechme stranou, že se organizátoři v některých odpovědích zaštiťují úmyslem uspořádat oslavu, která bude zahlazovat údajné „pseudopříkopy“, abychom se v jiných odpovědích dozvěděli, že řečnit budou lidé, kteří tyto příkopy dlouhodobě a s nevýslovnou chutí prohlubují a své škůdcovství si užívají s blažeností komiksové postavičky. Mě celá ta kavárenská komedie zaujala z úplně jiného hlediska.

Nevím jak vám, ale mně tyto pravdoláskařské happeningy čím dál víc připomínají komunistické oslavy 1. máje. Jen tomu chybí ona zábavnější složka, kterou na prvomájových průvodech reprezentovaly naleštěné traktory a bagry, a rovněž to, že se tam lidé přicházeli skutečně pobavit (rozumějte dát si s kamarády v davu pár piv s následnou afterpárty v některé z přilehlých čtyřek). To na Václaváku se to bude hemžit zachmuřenými tvářemi starostlivě se obávajícími o osud naplánovaného blaha nás všech, které je strašlivě ohroženo prezidentem republiky, vítězem voleb, který si přátelsky tyká s těmi hodnějšími a správnějšími politiky, politikem, který má v programu takové totalitní praktiky, jako je referendum, a též ošklivým příkladem z Polska, kde si vláda dovoluje proti všem demokratickým principům plnit sliby, které dala před volbami.

Vrcholem prvomájových oslav býval projev prezidenta Gustáva Husáka či jiného regionálního aparátčníka, přičemž všichni věděli, co od nového objevného poselství můžeme asi očekávat (nebo spíše neočekávat). Málokdo si na přelomu 80. a 90. let dokázal představit, že unavená nuda linoucí se z úst těch, kteří vynaložili maximální úsilí k tomu, aby nic neřekli, najde nejen své pokračovatele, ale i překračovatele, kteří toto umění dovedou k naprosté dokonalosti.

A tak se nám na pódiu představí starobolševičtí aparátčníci (Levhart, a drahošská reinkarnace zmíněného Gustava), zasloužilí starosvazáci (Pánek, Biomasa) nebo nadějní neobolševici (Hilšer, Sedláček), jejichž nadšení bojovat za udržení starých pořádků je sice neotřele plamenné, ovšem neodpovídá důstojnosti vyplývající z jejich věku.

A tak to jde pořád dokola. Tato skvadra od reality všedního dne odtržených mimoňů bude na pódiu přežvykovat již tisíckrát rozemleté tupé prázdné fráze, zatímco flegmatičtější část lidu se jim bude jako obvykle smát a té choleričtější při pohledu na ně tradičně stoupne tlak při niterných otázkách, zda toto absurdní divadlo opravdu nikdy nedojde ke svému konci.

Nebudeme zastírat, že se najde dost lidí, kteří na tuto akci půjdou s plamenným odhodláním bránit zaběhlé pořádky a zdvihnout svůj káravý pohled směrem k podvratným živlům, kteří si výdobytků našeho dotačně – regulačně – represivního systému nedokáží vážit. Docela by mě zajímalo, co od svých oblíbených řečníků očekávají. Že Petr Pitthart přijde s objevnou myšlenkou? Že Jiří Drahoš pronese zásadní přímočarý projev plný konkrétních nápadů? Že Pánek bude smířlivě zahlazovat již zmíněné příkopy? Nebo že Katka Biomasa řekne něco chytrého?

Přesto si troufnu odhadnout, že určitý náznak smířlivosti a humanity z pódia zazní, a to překvapivě směrem k našemu prezidentovi. Lze totiž očekávat, že poté, co Zemanovi každoročně po takové akci a plamenné kritice z řad této partičky záhadně stoupají preference, se dotyční nějakým záhadným způsobem rozhodnou místo tradičního okopávání kotníků deklarovat své jistě upřímné obavy o prezidentovo zdraví.

Ke komu mé starosti směřují v ještě větší míře, než ke kardiakům, kterým tato skvadra systematicky a dlouhodobě umetá cestu k infarktu, jsou turisté. Docela by mě zajímalo, jestli soudruzi na tribuně se svými aparátčnickými proslovy dokážou uspat i zahraniční návštěvníky, aby to za ně nemusela činit svou vskutku svěží hudbou Lenka Dusilová.

Každopádně, kdo se chce novodobého Prvního máje zúčastnit, nechť popadne mávátko, aktivnější nechť si vyrobí transparent o tom, že si výdobytky režimu nenecháme rozvracet, a vzhůru do průvodu.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (29 votes, average: 4,59 out of 5)
Loading...