
Budoucnost Západu
LEO K.
Začnu větou, která zcela jistě vyvolá nespokojené mručení. Politika, která je založena na předpokladu, že bezpečnost Evropy zajišťuje NATO, je tvrzením, pro které neexistuje žádný relevantní kladný argument. V roce 1950 se Evropa rozhodla pro bezpečnostní experiment, svázat dvě odvěké nepřátelské mocnosti (Francii a Německo) nadnárodní ekonomickou institucí. Dokud se tato instituce nepřeměnila na obtížně uříditelného molocha, plnila svou úlohu velmi dobře, bez ohledu zda nějaký vojenský pakt existuje.
Ač se tvrdí opak, Severoatlantické aliance přinášela za celou dobu jejího trvání přidanou hodnotu pouze politice Spojených států (Intervence na Balkánu, válka o Kosovo, Afghanistán, válka v Iráku, intervence v Libyji). Možná s výjimkou rozbití Libye. V Libyjském konfliktu, její vůdce Muammar Kaddáfí totiž svou politikou sjednocování zájmů afrických zemí ohrožoval francouzské zájmy. Aliance neměla k zásahu mandát RB OSN.
Francie později přiznala, že vyzbrojila povstalce zbraněmi shazovanými z letadel a když potom Kaddáfího jednotky začaly vítězit, tak se politika NATO změnila a Aliance začala zdůrazňovat potřebu vojenského zásahu. Evropa z libyjského rozvratu netěžila, dokonce jí to výrazně oslabuje dodnes -viz migrační tsunami.
I slibované rozšíření NATO o Gruzii a Ukrajinu vedlo ke konfliktu, který bezprecedentně vyčerpává Evropu, díváme-li se na ní prizmatem EU.
Už v září 1993 poslal ruský prezident Boris Jelcin představitelům NATO dopis, ve kterém připomínal, že Moskva nesouhlasí s jakýmkoli rozšiřováním Aliance na východ. K osobnostem, které varovaly před expanzí NATO, se připojil i „intelektuální otec“ americké zahraniční politiky v době studené války Goerge Kennan. V rozhovoru pro The New York Times v roce 1998 k rozšiřování NATO Kennan řekl:
„Myslím, že je to začátek nové studené války. Rusové budou reagovat odmítavě a to ovlivní jejich politiku. Myslím, že je to tragický omyl.“
Že Rusku dochází trpělivost, signalizoval Putin na Mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2007. „NATO posunulo svoje pozice na naše hranice,“ říkal Putin. „Rozšiřování NATO je vážná provokace, která snižuje úroveň vzájemné důvěry. Máme právo se ptát: Proti komu ta expanze míří? A kde jsou ujištění, která učinili naši západní partneři po zániku Varšavské smlouvy?“ Bushův ministr obrany Robert Gates ve svých pamětech o snaze dostat Gruzii a Ukrajinu do NATO píše jako o kroku, který „lehkovážně ignoruje to, co Rusko považuje za svoje zásadní národní zájmy.“
Odpůrci rozšiřování NATO na východ mluvili o „nepřímé úměře“ takového projektu: Čím víc se bude NATO blížit k hranicím Ruska, tím nestabilnější bude situace v Evropě a paradoxně budou ve větším ohrožení i nové členské státy. Poukazovali na to, že nelze ignorovat strategické zájmy Ruska a nemá smysl hrát si na to, že Rusko na západní expanzi nebude reagovat.
Západ sice nebyl jednotný v otázce budoucího členství Ukrajiny v NATO, ale sám sobě zároveň vytvořil neprodyšnou past. Typicky se to projevilo při návštěvě bývalé německé kancléřky Angely Merkelové v Moskvě v roce 2008. Merkelová sice odmítla Bushův plán na ukrajinské členství v Alianci, zároveň ale Putinovi zopakovala, že Moskva nemá nárok na právo veta ohledně rozšiřování NATO.
Pro Rusko je Ukrajina nepřekročitelnou hraniční „červenou linií.“ Bylo v silách ruských, ukrajinských a západních politiků tu situaci vyřešit kompromisy a diplomatickou cestou? V době, kdy převrat na Ukrajině USAID podpořil pěti miliardami $, jak dosvědčila před Kongresem Victoria Nuland a když hovořila s Geoffeem Pyattem o Arsenijovi Jaceňukovi jako o novém premiérovi a na Pyattovu námitku odpověla známým „Fuck EU,“ to ještě šlo.
Od vpádu Ruska na Ukrajinu 24. února 2022 je ta otázka bohužel bezpředmětná. Konflikt padesáti milionové Ukrajiny se stopadesáti milionovou Ruskou federací, která navíc drží největší arsenál atomových zbraní na světě je předem neúspěšný, nepodpoří-li Ukrajinu zbytek světa.
To ví i její prezident a podřídil tomu veškeré své úsilí. Jako bývalý skvělý bavič pořadu Kvartál 95 zná do detailu publikum a hraje na ně jako virtuos na housle. Zapomenuty jsou tisíce obětí rusky mluvících obyvatelů Donbasu, oslavování jsou nacionálně socialističtí „herojové“ z dob živé paměti historického útlaku ukrajinského obyvatelstva polskou šlechtou a z meziválečné asimilační politiky Polska. A v době německé okupace činnost Ukrajinské povstalecké armády, která brutálně vyvraždila odhadem 50 až 100 tisíc Poláků na Volyni a v Haliči, což pro Poláky představuje symbol historického traumatu, přesto summit NATO v Ankaře rozhodl o trvající podpoře Ukrajiny a prodloužil tak dobu (ne)lidského utrpení na obou stranách fronty.
Z nějakého, mě skrytého, důvodu, je moje vlast plná lidí, kteří mé trauma z vraždění chápou jako zábavu. Něco na způsob gladiátorských her starého Říma. Pamatuji na červen a červenec 1945, kdy se z poraženého „Rajchu“ začali vracet totálně nasazení a přeživší „koncentráčníci“ a chtivě nasávali vzduch – je MÍR!A dnes – po 81 letech zní: „Musíme nakoupit drony, bomby, výbušniny, nebo se nás zmocní rudí a žlutí.
Díváme se na rozvoj Číny: „No jo, napřed všechno od nás zkopírují a pak se na nás vytahují!“ Argumenty vypadají důvěryhodně, ALE… Jak pomocí těchto argumentů vysvětlíte, že Čína vytáhla z naprosté chudoby (jedna miska rýže denně) 750 milionů občanů do stavu, který označujeme jako střední třídu.
To je zhruba srovnatelné s počtem obyvatel EU a USA dohromady. Nedivím se Trumpovi, že se třese o americkou hegemonii, když mu v ekonomice vyrůstá takový soupeř. A nejen v ekonomické moci, ale také ve strategii, když pro Čínu dodavatelské řetězce, výroba polovodičů, námořní doprava, energetické trasy i situace v Tchajwanském průlivu začínají vytvářet jeden společný bezpečnostní prostor.
Proto čínská iniciativa Pásmo a cesta, jež už je v reálném procesu.
Je vystavěna na propojení 68 zemí s více než čtyřmi miliardami obyvatel, kteří tvoří 40 procent globální ekonomiky. Navíc v pozadí, je program půjček, který nemá obdoby. Výstavba dopravních a námořních uzlů mezi Asií a Evropou je podpořena Čínskou rozvojová banka (CDB) a Čínskou exportně-importní banka (EXIM), které do projektu investovali již 200 miliard dolarů (4,7 bilionu korun.
Půjčky od nich si nabraly země napříč Asie, Blízkého východu, ale i Afriky. Financial Times kdesi uvedl, že projekt má vyjít na 900 miliard dolarů (téměř 21,5 bilionu korun).
Obávám se, že se po Ankaře Evropa stala součástí širší americké strategie vůči Číně
Cestou, nepodlehnout Číně není válka (ti skřeti nesmí přežít!), není zákaz styků. Evropa dnes diskutuje o tom, jak posílit NATO, ale většina světa přitom sleduje jinou otázku: jak se mění samotná architektura světové bezpečnosti.
Největší otázkou přestává být Čína, ale je jí budoucnost Západu.
Otázka, zda. Proto také stvořila Čína historicky nevídanou iniciativu Klíčové je, že Čína má centralizované řízení, jež si nenechá nikým a ničím narušovat. Představuje to mnohem lepší a odolnější systém centrálně řízené ekonomiky oproti Západu. George Soros a jeho organizace v Číně nicméně rozhodně útoky na Čínu nevzdají.
Aby Soros ztratil sílu útočit na BRICS a aby se země zbavily neokolonialismu a vykořisťování, je potřeba více informačně odkrývat aktivity a metody George Sorose, tak jak se stalo například v Maďarsku, neboť tím Soros ztrácí svůj globální vliv a moc.
KOSA NOSTRA


Jit bojovat za tuhle Evropskou sebranku a elity, muze jen magor.
Všechno jen přechytřalé kecy.
Je to vlastně úplně jednoduché.
Kolektivní záchod a gayropu ovládla pedofilní deviantská satanistická chazarská věrchuška a debilní obyvatelstvo proti tomu nehlo ani malíčkem u nohy. Protože pohodlí konzumu a hloupé zábavy.
Kdo myslí na budoucnost je v kolektivně záchodové civilizaci jen divný prudič.
Jsme už dávno mrtví, ale nikdy si toho nevšimneme.
Zdravím, všechno se změní až jednoho dne bílý dům zčerná od sazí a mrakodrapy se začnou hroutit jako domečky z karet. Do té doby můžeme na tzv. nezávislých vebech plkat od rána do večera. To jsou pouze řízené ventily pro upouštění přetlaku. Nezávislist neexistuje všichni mají nějakou závislost.. Všechny alternativní platformy jsou sledované a řízené. Jejich případná likvidace je otázkou jediného týdne. Všichni diskutující vyplodí svá moudra, uleví se jim přetlak v kotli klesne na přijatelnou mez a nedojde k výbuchu.Podstatné informace se nedozvíte ani na altrnativě i když něco vědí strach z postihu je zabrzdí. Proto si jdu dát brandy Torres a budu se kochat z toho , že zatím žiju relativně v pohodě a ve zdraví.
To ano Biker, souhlas, užívejme si každý den, moc nám jich už se „západními hovnotami“nezbývá.