
Pomohli si Britové s novým premiérem?
LUBOMÍR VYLÍČIL
Už zhruba měsíc mají Britové nového premiéra. Rekordně neoblíbeného Keira Starmera nahradil Andy Burnham. A ten právě v těchto dnech vyrazil na svou první, zahraniční cestu. Podívejme se, kam se vydal. Protože první destinace premierské návštěvy bývá zpravidla navýsost symbolická a zásadně politická. Takže, kterou důležitou velmoc, nebo kterého klíčového spojence poctil nový britský premier svou osobou? No jasně, vždyť už to víte. Přece Ukrajinu….
Vyrazil do Kyjeva, na oslavu Dne Ukrajinské nezávislosti. Spolu s dalšími lídry EU a takzvané Koalice ochotných. Úplně stejně, jako to činíval jeho předchůdce Starmer, neblahé paměti. A hned na úvod vytáhl trumfové eso. Slíbil, že Spojené království pomůže Francii zřídit na Ukrajině montážní linky pro rakety dlouhého doletu. Že nechá odtajnit a předat veškerou potřebnou dokumentaci a že „britská podpora nezakolísá“.
Doslova řekl: „„Velká Británie dnes a tak dlouho, jak to bude nutné, stojí za vámi. Na příspěvek, který naše země Ukrajině přinesla, jsem hrdý a chci, aby ukrajinský lid přímo ode mě slyšel, že naše podpora nepoleví. Bezpečnost Ukrajiny je nakonec naší bezpečností. Přátelství mezi našimi dvěma zeměmi přetrvá mnohem déle než ruská ilegální válka… Rusko by o našem odhodlání nemělo mít žádné pochyby. Dokud nebude panovat spravedlivý a trvalý mír, neustoupíme.“
Tak to vidíte. Už čtvrtý premier od Borise Johnsona a stále stejná politika. Konzervativci byli vystřídáni labouristy, ale jedno se nezměnilo. Od slavného Borisova příjezdu do Kyjeva, v únoru 2022, během kterého byl Zelenský přinucen roztrhat už téměř dojednanou mírovou smlouvu a válčit dál, až po současného Burnhama – stále trvá stejný, úporný tlak, na udržování války. Za jakoukoli cenu.
Je to politika, kterou si britský národ přeje? Že na ni tak umanutě trvá už pátý premier? Pro odpověď nahlédněme do nejčerstvějšího průzkumu na téma, jaké problémy pálí Brity nejvíce. Podle Ipsos Issues Index (průzkum z července 2026) odpověděli na otázku „jaké jsou nejdůležitější problémy Británie,“ britští respondenti takto: 1) imigrace – ta je hlavním problémem pro 43 %. 2) Ekonomika, zejména inflace – ta nejvíce trápí 30 %. 3) Obava z války a vývoje zahraničních záležitostí – ta nedá spát18 % Britů.
Co s tím hodlá dělat nový premier?
Tak třeba s migrací už začal. Rozhodl, že migranti nemají být nadále ubytováni v hotelích, což bylo zdrojem veliké kritiky napříč společností. Namísto toho by měli pobývat v „alternativních, bezpečných míst pro žadatele o azyl“. Měl tím na mysli vojenské základny, studentské koleje a bývalé průmyslové areály. Čímž by stát ušetřil asi miliardu liber. A hlavní změna? Migranti už nebudou cíleně ubytováváni v nejchudších oblastech země, ale spravedlivě, rovnoměrně po celé Británii. Takže žádné deportace, ale řízené rozprostření a trocha úspory pro státní kasu.
Pokud jde o ekonomiku, tak se už taky rozjel. Jako správný labourista, hodlá problémy deficitního rozpočtu řešit zvýšením příjmů. Aby bylo z čeho rozdávat „potřebným“. Navrhl proto (mimo jiné) zvýšení daně z „luxusních“ nemovitostí. Což mají být ty s odhadní cenou nad 2 miliony liber. No a aby v tom byl pořádek a nikdo se nemohl vymlouvat, že má jen chalupu na spadnutí, hodlá Andy Burnham vyslat k domům „daňovou policii pro sídla“, aby posoudila, zda mají majitelé, v rámci nové daně, zaplatit o tisíce liber více. Kdo vstup inspektora odmítne, dopouští se trestného činu. A to v zemi, kde již roku 1604 soud konstatoval, že „dům každého člověka je mu hradem a pevností“…
Zkrátka, je vidět že tahle čerstvá změna v Downing street 10 opět nic nezměnila. Zase nijak neřeší problémy běžných Britů. Spíše by se dalo říct, že je ostentativně a bohorovně ignoruje. Lidmi odmítaná a nenáviděná migrační politika má nadále pokračovat a peníze, které nový kabinet z lidí navíc vydojí, půjdou na válku. Na uspokojení nejrůznějších cizích zájmů, které britskému národu nic dobrého nedávají. Ale jsou zjevně nedotknutelné, když jim tak věrně a oddaně slouží hejna premiérů. Labouristů i Konzervativců.
Případ nového britského premiéra tak nasvěcuje zásadní problém celého západního systému vládnutí. Západoevropská demokracie byla v posledním cca čtvrtstoletí nepřátelsky převzata, vyžrána a prohnita zevnitř. Až na dřeň, na samou podstatu. Zůstaly z ní jen oprýskané kulisy a špatní herci.
- Pomohli si Britové s novým premiérem? - 25.8.2026
- Thomas Paukner: Stanjurův politický zločin … stačila jediná vyhláška - 25.8.2026
- Do války za hlubší mír - 25.8.2026

Pokud je mi známo, v záp. Pákistánu už teď nemůže mít běžný občas zahrádku s chatičkou, už teď jsou na to daně jako kráva.
Je zajímavé, že i v námi tak nekriticky obdivované Británii to chodí úplně stejně jako u nás. Konzervativce vystřídali labouristé a ….nic se nezměnilo. U nás byl Fiala vystřídán Babišem a ….nic se nezměnilo.
Nový britský premiér Andy Burnham neřeší hlavní vnitropolitickýproblém, tj. migraci. Asi ani nemůže, jeho řídící důstojníci a loutkovodiči to prostě nedovolí. A na to jeho země dojede. Zvyšovat a předepisovat daně ovšem smí.
Pokud jde o zahraniční politiku, přibližuje svoji zemí k bodu, z něhož není návratu. Ona totiž nějaká raketa dlouhého doletu může také přiletět na území Velké Británie. Třeba takový Sarmat nebo Orešnik.
Nový britský premiér není tak lidsky odporný jako jeho předchůdce, ale jinak je to stejný blbec.
Dvorní kocour Larry by funkci předsedy britské vlády zvládl mnohem lépe než jeho nynější pániček.