Thomas Paukner: Rozpočtové peklo. Jak z toho „pravicově“ ven?

Ve fašistické gayropě je normální krást gojim dobytku prachy jak se komu z věrchušky zachce.
Gojim odbytek nesmí ukrást ani starý rohlík, na to musí bejt přísnost.
A přestě tak to, dle výsledků ojrovoleb za posledních 25 let, tupé ojroovce chtějí.

Proč pořád „jsme, jsme…“ Já jsem nic nerozdával a nerozprodával, neměl jsem na to nejmenší vliv, ani politiky, kteří to dělali, jsem nevolil. Já jsem to vyžral nevinně, jsem z generace, která si odskákala všechny nevýhody socialismu a potom kapitalismu. Na to „jsme“ nebo dokonce „jste“ jsem už alergický.

Jak inflačních vlád??? Inflace je zhoršování poměru objemu oběživa vůči bohatství v tom oběživu obchodovatelném – fabulaci kolem indexu spotřebitelských cen neřeším, ta nesouvisí ani s inflací ani s cenovkami v obchodech. Takže v první vlně je na vině právě ČNB, která považuje za dobrý cíl rozkrást všem 2% úspor a očekávaných příjmů ročně – celé to běží na základě úvěrových parametrů definovaných centrální bankou. Občas se to zvrtne, třeba když se X let v kuse dováží inflace z německa, tisknou se nové korunky a za ně se nakupuje padající euro – to docela dlouho fungovalo a namnožené korunky se množily ve spekulativních transakcích, do Burešovy kovidové bomby. Za kovidu se to povedlo konečně odpálit a je to asi nejpozitivnější důsledek veškeré Babišovy politiky, možná jediný pozitivní. Lavina se dala do pohybu a zdvojnásobení objemu korunek v M1 se rychle propisovalo i do ceny rohlíku, ale za to nemohl ani Babiš, ani Fiala, to byl nevyhnutelný důsledek mnoha let aktivní přípravy v ČNB.
Podobně má ČNB zásadní vliv i na zadlužitelnost státu jako takového. S tvrdou měnou se stát předlužit nedá, protože mu v určitý okamžik už nikdo nepůjčí, pak přijde kolaps a jede se nanovo. S papírky je to jiné, tam se půjčuje akorát natištěné virtuální nic, které banku nic nestojí – ale v ideálním případě si vyjedná záruky, které umožní vyvlastnit ve vhodném okamžiku celý stát, viz Řecko, Kypr…

I tohle je dobrý důkaz levicového extremismu soudruha Klause, který měl (a stále má) plnou hubu volnotržního kapitalismu, ale kdykoliv pro něj mohl něco udělat, šel jinou cestou – takže jako prezident jmenoval guvernérem druhého nejdestruktivnějšího člověka v dějinách té instituce. Prvním byl Tošovský, který rozfofroval zlaté rezervy se slovy o tom, že už nejsou moderní. Ani Klausova rada ČNB se nechovala nikdy odpovědně, naopak to byla právě ona, která připravila znehodnotila měnu někam k polovině a pak úspěšně přehodila odpovědnost na dvě vlády. A většina populace s. Klausovi pořád bezmezně věří, že tu vybudoval volnotržní kapitalismus a proto volá po utužení přebujelého socialismu.

Kdyby nebylo cílem tuhle zemi zničit, tak by byla snaha dostat státní dluhopisy k lidem a byla snaha, aby jim ti lidé důvěřovali. Ale není tu ani jedno. Takže i kdyby teď vláda zkusila emitovat dluhopisy pro drobné investory, do nákupů by se nikdo nehrnul – je to podobně nejisté i výhodné jako bankovní účet a smysl z hlediska budoucnosti státu je čistá nula.

Obce jsou svéprávné a mají taky své demokratické volby – tam jejich občané rozhodují, zda chtějí a jak investovat rezervy, nechtějí. Ale s tou výstavbou je to složitější, protože její realizace už má tolik překážek, že byrokracie sežere zhruba polovinu nákladů – je tudíž z určitého úhlu pohledu odpovědné s tím počkat, zda se třeba něco nepohne výše a za ty rezervy se nepostaví dvakrát tolik.