Triumf vlastenců v Evropě. Trojský kůň nelegální imigrace bude rozdrcen
IOANNIS SIDEROPULOS
Pozastavení práva na azyl je v Evropské unii prozatím stále pouze na úrovni diskuse, ale vlastenecké síly do popředí postavily svou politiku uzavírání evropských hranic a zrušení azylového režimu. Ve spojení se středopravicí se očekává, že v blízké budoucnosti dojde ke komplexní změně imigrační politiky.
Samotná možnost však již vyvolává silné reakce u některých politiků a aktérů establishmentu, kteří stojí v popředí evropského azylového systému – vnucování masové migrace a kulturní »buněčné kaše« globalizace proti vůli lidu.
Začátkem tohoto měsíce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie navrhla vytvoření nouzového mechanismu, který by mohl připravit cestu k pozastavení práva na azyl – opatření, které již některá evropská hlavní města podpořila tváří v tvář značnému společenskému tlaku na řešení nelegální imigrace.
Navrhovaný rámec je reakcí na krizi v Ceutě po masovém vstupu 82 000 nelegálních migrantů z Maroka na konci července. Několik tisíc lidí je stále ve španělské enklávě a čeká na posouzení svých žádostí.
Radikální změna v migrační politice
Pozastavení tohoto práva by znamenalo radikální změnu stávající migrační politiky. Podle současných pravidel má každý cizinec v zemi EU právo požádat o azyl bez ohledu na to, jak se do Unie dostal, přičemž každá žádost je posuzována individuálně. Změna této zásady by mohla umožnit »kolektivní návraty«, kdy by osoby byly vyhoštěny z EU bez ohledu na jejich osobní situaci.
Von der Leyenová uvedla, že nouzový mechanismus bude aktivován pouze »na základě přesně definovaného souboru kritérií a umožní »časově omezenou a přesně definovanou flexibilitu v běžných postupech«.
Debata, která byla znovu rozpoutána
Masový vstup nelegálních imigrantů do Ceuty vyvolal širší debatu o právu na azyl. S rozvojem krize několik zemí požádalo o mimořádnou schůzku, zatímco Itálie dokonce na měsíc znovu zavedla kontroly na svých vzdušných a námořních hranicích se Španělskem, což ovlivnilo volný pohyb v rámci schengenského prostoru.
Zároveň některé země již v minulosti dočasně pozastavily azylové řízení. Řecko pozastavilo vyřizování žádostí o azyl na jeden měsíc v březnu 2020 a znovu na tři měsíce v červenci 2025 po prudkém nárůstu příjezdů po moři z východní Libye.
Polsko zavedlo podobné opatření v březnu 2025 pro migranty překračující hranice z Běloruska, a to na vrcholu migračních toků z Ruska a Běloruska. V obou případech národní parlamenty dočasné pozastavení schválily a Evropská unie proti tomuto opatření nevznesla námitky. Když k prvnímu případu došlo, Ursula von der Leyenová toto opatření nekritizovala. Během návštěvy hranic s Tureckem, která vyvolala politické reakce, dokonce Řecko označila za »štít Evropy«.
»Na základě jeho historie bychom měli očekávat mechanismus, který by členským státům umožnil pozastavit azyl, kdykoli se domnívají, že jejich hranice jsou pod tlakem,« řekl pro Euronews Iftach Cohen, spoluředitel nevládní organizace Front-Lex. Von der Leyenová minulý týden uvedla, že EU »bude vždy dodržovat své hodnoty a základní práva« a zároveň chránit své vnější hranice.
Konsenzus středopravice
Vyhlídka na přísnější reakci na masivní a náhlé migrační toky nachází pozitivní odezvu u části evropské středopravice a vlastenecké pravice, protože vyjadřuje požadavek mnoha sociálních skupin, které vidí, jak se jejich země transformuje tolerancí k islámu a distancováním se od evropských kulturních základů.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová a finská ministryně vnitra Mari Rantanenová vyzvaly k přísnějším opatřením na ochranu vnějších hranic, zatímco předseda Evropské lidové strany Manfred Weber spojil tyto události s potřebou účinnější kontroly nelegální migrace.
Tato prohlášení se ne všechna výslovně vztahovala k pozastavení azylu, ale jsou součástí širšího politického hnutí, které požaduje větší flexibilitu států v reakci na mimořádné migrační tlaky. Zastánci přísnějšího přístupu se domnívají, že dočasný a jasně definovaný nouzový mechanismus by mohl působit odstrašujícím způsobem v případech masového příchodu nebo instrumentalizace migrace ze třetích zemí a dát národním vládám větší prostor k ochraně vnějších hranic.
Tento posun se odrazil i v Evropském parlamentu, kde bylo 17. září přijato usnesení o krizi v Ceutě a Melille poměrem hlasů 339 pro, 225 proti a 16 se zdrželo hlasování s podporou EPP a pravicových stran, které vyjádřily znepokojení nad politikami, které jsou považovány za faktor přitahující nové migrační toky, a odsoudily instrumentalizaci nelegální migrace.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc ZÁŘÍ 2026:
**********************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Vladimír Rozinek 200,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Anonym 5000,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, ing. Vojtěch Vorel 500,- Kč, Michal Fleišer 1000,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Jiří Duda 200,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jana Gunterová 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Jan Petr 100,- Kč, Hana Tvarohová 500,- Kč, Karel Urban 200,- Kč, František Burda 50,- Kč, Ivo Pimper 400,- Kč, ing. Darek Brzobohatý 1000,- Kč, Anonym 200,- Kč, Zdeněk Hanwald 1000,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Mgr. Luděk Tesařík 200,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, Hynek Řihák 140,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Jaroslav Vybíral 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Lubor Hájek 200,- Kč, ing. Zorka Vacková 20,- Kč, Květoslav Ondráček 30,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Martin Vavrinka 20,- Kč, René Hladík 200,- Kč
Celkem za měsíc: ... 21 630,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
Podobné příspěvky
Sexuální otrokyně potkala svého mučitele...
COM/A. FIŠER Yezídské dívce Ashwaq Haji Hamid bylo 14 let, když byl odvlečena bojovníky ismálského státu a prodána jako sexuální
Je barva naší kůže tím jediným, co nás...
DRIEU GODEFRIDI Neměli bychom dopustit, abychom padli do primitivní pasti rozlišování lidí pouze podle jejich rasy. Prvním problémem je