Váleční štváči dostávají křeče a hrotí situaci. Soudruhům z Evropské unie hoří koudel u zadku

Z některých stran se v posledních dnech objevuje varování před možnými hybridními útoky ze strany Ruska vůči státům v Evropě. Zaznívá varování dokonce i před třetí světovou válkou. Jak Vy to vnímáte? A co říci na slova slovenského premiéra Fica, který ve svém nedávném projevu mimo jiné uvedl, že v případě útoku proti jednomu nebo několika státům NATO dává článek 5 alianční smlouvy více možností, jak projevit solidaritu? Dodal také, že dokud bude předsedou vlády, nebude souhlasit, aby se slovenští vojáci zúčastnili, jak řekl, „jakéhokoliv vojenského dobrodružství, které vyprovokuje někdo z NATO“. Na slova ve Ficově projevu reagoval Petr Pavel, který mimo jiné uvedl, že Ficovo vyjádření ohledně článku 5 a případného zapojení do vojenského konfliktu považuje za závažné. Řekl také, že doufá, že ČR se touto cestou nevydá. Fico pak reagoval, že zatímco český prezident by jako bývalý generál NATO podle něj rád bojoval, on sám upřednostňuje mír. Jak toto vše komentovat? Tak jsme se ptali zmíněných veřejně známých osobností.

Ivan Vyskočil: Slovensko malá země, Fico velký státník…

„A varování před 3. světovou válkou? No bohužel ta hrozba tady je. Protože jestli jsou v některých státech takoví nerozumní státníci, kteří se podle toho, co říká Fico, nechtějí řídit a rádi by si tam také zapochodovali, lépe řečeno, moc rádi by viděli, jak tam jejich poddaní pochodují… Oni sami, ani jejich děti, nepůjdou. Ti zůstanou pěkně doma, případně se půjdou někam schovat,“ krčí rameny herec a pokračuje.

„Takže samozřejmě ta hrozba tady je, ale naštěstí prezident Ruska měl zatím velkou trpělivost, přestože západní státy vyrábějí a poté dodávají Ukrajině všelijaké vojenské „hračky“ a rakety, aby to tam Rusku „házela“. Ale otázka je, jak dlouho mu ta trpělivost vydrží. A jestli nevydrží, tak na tom je špatné to, že to – a nemohu najít slabší slovo – odseremei my, kteří rozhodně válečné choutky nemáme. A odserou to s námi samozřejmě naše „obyčejnský“ děti a vnoučata. To je na tom nejsmutnější, kdyby nedej Pánbůh tu trpělivost ztratil,“ říká Ivan Vyskočil a dodává.

„Pak samozřejmě je otázka, protože někteří jsou takoví válkychtiví, tak jestli něco nevyprovokují takzvaně pod falešnou vlajkou. A pokud se něco takového rozběhne, tak už se to nedá zastavit. Rozhodně se na nic takového netěším a rozhodně doufám, na rozdíl od pana prezidenta, že Česká republika se bude řídit spíš podle Fica než podle Petra Pavla,“ uzavírá.

Michal Gulyáš: Soudruhům z EU hoří koudel u zadku…

„Soudruhům z Evropské unie hoří koudel u zadku, Německo je v bankrotu, z Francie se, s nadsázkou, stává africké území, stejně jako ze Španělska. Itálie na tom není o moc lépe. Zločinci, kteří tohle všechno způsobili, jsou ještě stále ctihodnými politickými figurami, které ovšem zapáchají jako jistý nevoňavý druh houby v lesích, který jsem představil ve svém posledním komentáři ve svých profilech na sociálních sítích. Aby přikryli své zločiny, aby zachránili své zadnice, udělají všechno pro to, aby byl rozpoután konflikt, o který nemá zájem ani americký prezident,“ říká herec a místopředseda STAČILO! Michal Gulyáš.

K českému prezidentovi nemá smysl se vůbec vyjadřovat, jenom zaslepení fanatici a zamilované „jednohubky“, prošlé lhůtou, mohou obdivovat člověka, jehož v budoucnosti historie popíše jako muže, který zradil republiku, který participuje na zbrojním průmyslu, tudíž nemá zájem, aby nějaký mír byl,“ krčí rameny herec a dodává.

„Jsme v rukou těch nejšílenějších magorů, nejsmutnějším faktem je okolnost, že všichni, kteří vědí, oč jde, a upozorňují na to, jsou navíc obklopeni buď mlčící většinou, nebo zfanatizovanou vrstvou agresivních idiotů. Evropa je v záchvatu chorého mozku. Žádná meditace nezabírá. Příliš se o tom v mainstreamových médiích nepíše, ale oni vrhají do útoku vražedné drony v počtech, které jasně potvrzují, že už se jedná o válečný konflikt Západu proti Rusku. Rusko samozřejmě reaguje a modlím se, aby reagovalo dostatečně rozumně, protože jeho možnosti jsou dnes mnohonásobně nad možností ubohých eurounijních fašounů.“

Jan Schneider: Váleční štváči dostávají křeče a hrotí situaci…

„Premiér Robert Fico reaguje naprosto přesně a využívá spektrum možností, které dává pátý článek Washingtonské smlouvy, totiž pomoci případně napadenému státu podle vlastní úvahy. Znamená to, že v případě konfliktu vyprovokovaného ze strany NATO poskytne maximálně humanitární pomoc, nic víc,“ vysvětluje a dodává.

„Prezident Pavel, který v životě přísahal věrnost protichůdným stranám, naprosto postrádá osobní integritu, proto by měl místo štvavých řečí rezignovat. Je asi marné připomínat mu, že ve Washingtonské smlouvě existuje hned v prvním článku jediný závazek pro všechny členské státy, že budou urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.“

René Kekely: Za socialismu nás neustále krmili tím, jak nás napadnou imperialisti…

Vyjádřil se i moderátor a PR manažer René Kekely. „Já bych to asi shrnul do jedné věty: Nebagatelizujme bezpečnostní rizika, ale také nestrašme neustále třetí světovou… Připomíná mi to poměrně dost to, co si dobře pamatuji už ze školky a pak i z pár prvních let ze školy, kdy za socialismu nás neustále krmili tím, jak nás napadnou imperialisti, jaká je to stále obrovská hrozba, jak se musíme tomu nebezpečnému Západu umět bránit. Jak musíme zbrojit a bojovat. A jak nás naši nepřátelé mohou napadnout a zničit, a že jen se Sovětským svazem dokážeme být silní a jednotní. A ono je to tu v jisté míře zase. Historie se zkrátka opakuje,“ upozorňuje.

„Myslím, že v takto vážné situaci bychom měli především zachovat chladnou hlavu. Varování bezpečnostních institucí před hybridními útoky je samozřejmě potřeba brát vážně. Hybridní působení ale není totéž jako bezprostřední hrozba třetí světové války. Pokud budeme tyto pojmy směšovat, můžeme ve společnosti vytvářet spíš strach než zdravou obezřetnost,“ varuje a pokračuje.

„Stejně tak bych ale celý spor nezjednodušoval na to, že jeden politik „chce bojovat“ a druhý „chce mír“. To je podle mě příliš černobílé. A svět není černobílý. Petr Pavel neříká, že chce válku, a Robert Fico samozřejmě není jediným politikem, který chce mír. Ve skutečnosti se střetávají dva rozdílné pohledy na to, jak mír a bezpečnost udržet.“

„Bezpečnost Evropy je příliš vážné téma na to, aby se redukovalo na slovní souboj o to, kdo chce válku a kdo mír. Mír totiž není pouze otázkou dobrého úmyslu.“

Ale pořád se tu zapomíná na zásadní věc, a to už řadu let – na diplomacii. Na dobrou diplomacii. Ta byla vždy vrcholem umu skutečných politiků, státníků, odborníků.

Potřebujeme dobrou diplomacii, schopnost spolu komunikovat a hledat řešení, ale zároveň důvěryhodnou bezpečnost a jasná pravidla. A právě hledání rovnováhy mezi dialogem, prevencí konfliktu a schopností bránit sebe i své spojence bude podle mě jedním z nejdůležitějších evropských témat příštích let,“ domnívá se a podotýká.

„Ostatně bezpečnostní rizika dávno existují a projevují se – od nedávných podivných ataků v Německu až po různé oslabování třeba telekomunikačních sítí, hackerské útoky na weby institucí, firem až po zcela jistě reálná rizika, která nějakým způsobem monitorují tajné služby. Nicméně je také dobré říct, že tuto situaci, asi nejvypjatější za posledních 50 let, můžou lehce zneužít i různé spekulantské zájmové skupiny a mohou z nějakého důvodu vyvolávat ještě silnější pocit, že Rusko nás jako Evropu chce napadnout za každou cenu a my se logicky musíme bránit. Do hlavy jim nikdo nevidí.“

Pavel Černocký: Fico i slovenští europoslanci „mají koule“…

„Petr Pavel je evidentně posedlý myšlenkou, že Rusové chtějí napadnout některého člena NATO… což je prostě nesmysl. Naopak se ukazuje, že Fico i slovenští europoslanci „mají koule“ a říkají to, co si myslí i velká část našich občanů. Petr Pavel je pouhou loutkou a vojákem naučeným poslouchat rozkazy,“ říká publicista Pavel Černocký.

„Hybridní útoky, to jsou pouze nepodložené a nedoložené akce organizované a placené bůhví kým. Česko nemají Rusové v úmyslu vojensky napadnout ani náhodou. Článek 5 nebyl v praxi nikdy použit a ani použit nebude. Fico chrání zájmy Slováků a náš prezident hájí zájmy svých pochybných sponzorů. Klidně bych si je vyměnil. Fico je rozumný, energický člověk a prosazuje myšlenku, že chce udržovat neagresivní vztahy s Ruskem. Slovensku to přináší jenom výhody a do Ukrajiny jim vlastně nic není,“ uzavírá.

Bruno Solařík: Je suis Fico…

„Tandem EU−NATO se dnes chová jak přes ukrajinský kopírák. Vzhledem k tomu, že konec Banderstánu se už přehupuje přes obzor, nastupuje náš eurotandem do boje jako jednotka druhého sledu. Samozřejmě za podpůrného pobrukování protektorátního prezidenta, který na půdě OSN prohlásil − podržte se stolu − že „Česko bude i nadále stát po boku krymského lidu“. To je samo o sobě skvělé vystižení orwellovského newspeaku, uvážíme-li, že obyvatelé Krymu hlasovali v březnu 2014 v poměru 9:1 propřipojeník Rusku.“

„V posledním půlroce se po Evropě množí dronové akce, které se podezřele podobají akci „Gleiwitz 1939“, kdy Němci v polských uniformách přepadli německou vysílačku v německém městě, aby tím ospravedlnili následnou agresi Německa proti Polsku. Tentokrát je zkušebním dějištěm Leipzig, na jehož letišti prý ruský dron, naložený podomácku vyrobenou výbušninou, chtěl cosi neúspěšně vyhodit do vzduchu. Věří tomu snad jen kancléř Merz, jehož politika doma v Německu vyklízí mimo jiné právě proto jednu pozici za druhou. Našemu generálprezidentovi to ovšem nebrání v tom, aby v rozhovoru pro Fox News prohlásil, že „může nastat situace, kdy budeme muset sestřelit některá z těchto letadel“. Ano, náš prezident dovolenkář chce sestřelovat ruská letadla. Jinými slovy nás soudruh Pávek se svou typicky bezelstnou bezostyšností připravuje na akci „Gleiwitz 2.0“ a rozpoutání jaderné války,“ žasne spisovatel.

„Celkem vzato si myslím, že cílem onoho „dýpstejtu v bruselském exilu“ není přímo válka, nýbrž permanentní snaha nátlakovými akcemi oslabit a rozparcelovat Rusko vyprovokováním jeho kýženého rozpadu zevnitř. Zůstává však faktem, že co se kdysi bezvadně podařilo ohledně SSSR, to se vůči Rusku nedaří vůbec, a to ani přes veškeré snahy, trvající už třetinu století (od Čečenska přes Gruzii až po Ukrajinu),“ říká a dodává.

„Jenže kdo se o něco zoufale snaží, může nakonec svou snahu snadno přešvihnout, jak se říká. Proto je podle mě zcela na místě, že se v Evropě zdvíhá druhá frakce, oponující té první, právě popsané. Frakce, která varuje před hrozbou toho přešvihnutí. Jejím významným představitelem je slovenský premiér Fico, který přežil atentát a snad právě ten prožitek křehkosti života ho vede k tomu, aby sebevražednou politiku eurodýpstejtu pranýřoval zcela otevřeně. Je zjevné, že provokační, falseflagovou povahu akcí typu Leipzig prohlédl skrz naskrz a odmítl hrát hru na „jednoznačné důkazy o ruské stopě, které je však nutno držet v tajnosti“. Proto Fico burcuje proti podléhání podobným medializacím „ruské hrozby“, k jejichž eskalaci se čím dál horlivěji propůjčuje mimo jiné naše hlava státu. Fico předem upozorňuje, že nenechá svou zemi vtáhnout do plnění severoatlantického článku 5 jen proto, že by některý z banderizovaných eurohujerů provedl a zmedializoval nějakou megaprovokaci. Nějaký nový Gleiwitz. Nějaký tentokrát již explodující Leipzig. Nic naplat, je suis Fico,“ uzavírá Bruno Solařík.