Politika je jen divadlo

Motto “Lépe je slyšet důtku od moudrého než poslouchat opěvování od hlupáků, neboť jako praskot trní pod hrncem je smích hlupáka. I to je pomíjivost.” (Kazatel 7 – 9, Co je lepší?, 7.5, 7.6)

Politika je jen divadlo, nic jiného než divadlo. Záleží ovšem na tom, kdo hraje, zda jsou to profesionálové nebo jen šumaři. Toho, čeho jsme v současnosti svědkem, vypovídá o tom, že se na jevišti pohybují packalové, kteří sázejí na to, že se obecenstvo spokojí s kdejakou slátaninou. Stačí jen uvést, čeho se účastní hlava státu. Jakési rádoby jednoaktovky v režii diletanta, jehož zřejmě opustil rozum. Hra se odvíjí v prostorách lánské rezidence, jež se dočasně změnila v lazaret.

Literární kritici by se asi nemohli shodnout na tom, v jakém žánru v současnosti hraje premiér. Zda se jedná o báchorku či sci-fi, případně fantasy. Fantasy o hrdinovi, který kam přijde, tam rozdává po miliardách. Tu na národní divadlo, tu na nemocnici, tu na školu. Diváci kroutí nevěřícně hlavou, ale pak si řeknou, že o nic nejde, že je to jen hra.

Truchlohra nebo satira s velkou nadsázkou. Tak by se daly hodnotit kroky ČSSD. Jejich snaha o body koaliční smlouvy. Odstoupení politika, jenž bude v prvoinstančním soudu odsouzen. Tomu žádný divák přece neuvěří, stačí se jen rozhlédnout, ještě nedoběhlo drama kolem Davida Ratha. To už snad ani žádné drama není, ale telenovela, která začala před šesti lety, ale žádný konec v dohlednu.

A když už jsme u telenovely, možná by někteří diváci vzali za vděk mýdlovou operou, v níž jsou hlavními protagonisty dvě ženy. První dáma a premiérova choť. Telenovela by mohla rozvíjet příběh, v němž by si obě protagonistky uvědomily svou velkou životní chybu. Že za svého chotě pojaly muže o generaci staršího, který se díky alkoholu a neustálým bitkám v politice stal sexuálně vyhořelým. Jenže manželské povinnosti jsou manželské povinnosti, a tak by se na scénu dostali tělesní strážci, Kevini Kostnerové po česku, kteří by oběma dámám dělali natolik dobře, až by obecenstvo slzelo dojetím.

Politika je jen divadlo, na jeho kvalitě se podílejí jeho hlavní aktéři a režisér. Je na každém, jak si vysvětli výkony politiků, jejich divadla, jehož jsme dennodenně svědky…