Platy si zvýšíme, rozhodla nová vláda

Existuje politický populismus různého druhu. Jde jednak o různé předvolební dárky, které politické strany slibují poskytnout poté, co se případně dostanou k moci. A existuje samozřejmě i tak zvaný „populismus“, který se vzpírá například rozhodnutím Evropské komise či Evropského parlamentu. A existuje i populismus věrně kopírující „progresivní trendy“ společenských i přírodních věd, které prosazuje do zákonů. Důsledkem pak může být například dramatický růst cen energií, čehož jsme svědky právě v těchto dnech a hodinách. Populismus je tedy minimálně dvojího druhu. Ten jeden je vzýván jako záchrana lidstva, ten druhý je naopak považován za zhoubu působením „reakčních a protivědeckých“ politiků. Brazilský prezident se tak má zodpovídat za to, že byl proti restriktivním opatřením během covidové pandemie z „populistických důvodů“.

Těsně před českými volbami do poslanecké sněmovny, což je v této situaci signifikantní, schválila poslanecká sněmovna rozhodnutí o zmrazení platů ústavních činitelů . Pro se vyslovili prakticky všichni přítomní zástupci poslaneckých frakcí a ze 134 přítomných poslanců hlasoval snad pouze jeden proti. Čest jeho hlasování – řekl bych.

Návrh zákona nyní doputoval do Senátu PČR a jeho vedení již před několika dny avizovalo, že zákon senát odmítne. Jednak je již po volbách, že ano, a jednak se jednalo o „populistický návrh Andreje Babiše“. Při projednávání zazněl i názor senátora Vladimíra Vilímce za ODS (Události 27.10.2021), že zmrazením platů by stát potvrdil, že si práce nejvyšších ústavní činitelů neváží. Svatá prostoto! A navíc se podle regionálnínovinky.cz vyjádřil Vilímec i takto: „Neznám normálního člověka, který by si sám od sebe zmrazil plat, a protože jsou v Senátu normální lidé, tak jsme návrh poslanců na zmrazení platů, zamítli,” tak prezentoval rozhodnutí Hospodářského výboru Senátu na solidární zmrazení platů jeho předseda Vladislav Vilímec (ODS). Babiš rozhodnutí senátu kritizoval jako důkaz zrady nové pětikoalice, a ČT tvrdila, že pro zrušení návrhu hlasovali i senátoři zvolení za ANO, že rozhodující část hlasů vetujících návrh zákona dodali senátoři za ODS a STAN, sice zaznělo, ale bez komentáře. K tomu lze dodat jen jedno – před volbami a po volbách jsou dvě různé situace. Tomio Okamura i Babiš již avizovali, že podají návrh na zmrazení platů ústavních činitelů i v nové sněmovně. Tady se pak plasticky ukáže, kdo je kdo. Zcela jistě, zmrazení platů ústavních činitelů státní rozpočet nejen nezachrání, ani nezhorší v případě jeho nepřijetí. Jde však o politiku a ukáže se, kdo sice vyzývá k hospodárnosti, ale hlavně se nesmí týkat mé osoby.

Populismus tohoto typu ostatně ani není tím, co by mi osobně vadilo. Snížení platů ústavních činitelů o 4 % schválila již vláda Petra Fischera na rok 2010. Když se snížením platů ústavních činitelů o 5 % přišla í pravicová vláda Petra Nečase s ministrem financí Miroslavem Kalouskem v roce 2010, bylo to všeobecně považováno více méně za správné. Poté byl v roce 2014 schválen návrh, který plat ústavních činitelů odvíjel od průměrné mzdy. I ODS tak kdysi dokázala snižovat platy ústavních činitelů a neoháněla se tím, že je normální si sám od sebe plat nesnižovat, jak tvrdí senátor Vilímec. Jenomže tehdy v letech 2006 až 2013 ODS byla stále ještě pravicovou stranou s ochranou práv jednotlivců. Nečasova aféra ale ODS srazila na kolena a od té doby se její program změnil směrem k středové rozplizlosti a velkou roli v tom sehrála volba Petra Fialy předsedou ODS.Fiala je jistě slušný člověk a výborný rétor, pravicový politik to ale není ani omylem. Bude to ostatně patrné i na vládním programu nové vlády pod jeho vedením. A vzhledem k tomu, že se dnes všechny zásadní věci stejně rozhodují v Bruselu, a tam se jede politika ve jménu „záchrany světa“, nebude mít ani Fialova slušnost na situaci v Česku vliv. Spíše negativní – pokud se nedokáže direktivám Bruselu postavit či se alespoň jenom ozvat.