OSN – genderová stupidita

Organizace spojených národů (OSN) vyzvala k upuštění od genderově zabarveného slovníku. Vhodnější jsou podle ní z hlediska rovnosti pohlaví korektnější výrazy. V anglicky psaném příspěvku na Twitteru OSN zároveň ukázala, jak na to. Pojmy jako přítel nebo přítelkyně radí nahrazovat univerzálním pojmem partner, manžel či manželka má být nahrazován slovem druh.

Ono je to celé založeno na „dobrovolnosti“ a má to být jakási „pojistka“ v případech, když se obracíme na někoho, o kterém si „nejsme jisti“ jeho pohlavím. Nicméně, tato snaha o úzkostlivou korektnost by se nemusela zastavit jen u povolání. Existuje přeci označení pro pána a paní a vyvstává tak otázka, zda je vůbec v rámci korektní politiky možné nazývat někoho „pánem“, když se přeci může tato osoba cítit jako žena a obráceně.

Čeština má přitom oproti angličtině jistou „výhodu“ v tom, že umí v řadě případů povolání rozlišovat podle pohlaví. Máme tedy poslance a poslankyni, předsedu a předsedkyni, policistu a policistku apod. To angličtina v řadě případů nezná. Pokud to umí – přítel/přítelkyně – není to zastáncům korektnosti dost a navrhují místo toho používat slovo partner. To v češtině máme i partnerku, tak nevím, jak bychom se s tím vypořádali.

Ovšem ten základní problém je vlastně v tom, čím se dnes OSN dokáže zabývat. Komentáře k postoji OSN se tak vyznačují většinou povzdechy nad tím, že „kdysi jsem si OSN vážil“ až po výzvy k rozpuštění této organizace. Navíc je zřejmé, že ve světě existují natolik závažné problémy, nyní v souvislosti s virovou pandemií se očekává celosvětově pokles HDP v naprosté většině států světa, že právě v tomto čase jsou starosti o genderovou „vyváženost“ tím posledním, o co by se měla OSN zajímat.

OSN však „tlačí na pilu“ i v záležitosti tak zvaného globálního oteplování či nověji změny klimatu. A EU je „vzorným žákem“, chtělo by se říci. I přes dopady virové pandemie v EU, která si vyžádá doslova astronomické částky finančních prostředků na alespoň zacelení těch největších děr, se vedení EU nechce vzdát programu „zeleného údělu“, tj. masivních investic do elektromobility a emisní „neutrality“ obecně. Právě tyto ideje jdou ruku v ruce s idejemi genderové „vyváženosti“. Hlasy, které říkají, že jak podporu po virové pandemii tak pokračování politiky zeleného údělu nemůže finančně EU unést, jsou okřikovány jako „reakční“. Právě politická předpojatost a podpora „moderních“ názorů je reálným nebezpečím pro unijní ekonomiku a povede k dalšímu zaostávání v konkurenceschopnosti vůči těm zemím, které se nebudou záměry OSN bezhlavě řídit. A to je onen faktický dopad na život, které genderově i „jinak vyvážená“ politika způsobuje. Čeho je moc tak toho je příliš!