Ondřej Hejma: Stačí mít názor a hned jste nácek nebo Putinův agent

Hudebník, novinář a známý glosátor veřejného dění Ondřej Hejma se v nejnovějším rozhovoru pro televizi Praha TV rozpovídal o stavu současné společnosti, přičemž nešetřil kritikou do vlastních řad ani směrem k mediálnímu mainstreamu. Podle frontmana skupiny Žlutý pes se nacházíme v době, kdy se vytrácí elementární slušnost v diskusi a kdy je svoboda slova ohrožena novou vlnou autocenzury, která mu v mnoha ohledech připomíná časy minulé.

Hejma v rozhovoru s Gabrielou Partyšovou detailně popsal mechanismus moderního „lynčování“ na sociálních sítích. Podle něj se v digitálním prostoru strhávají takzvané shitstormy, které jsou vedeny neuvěřitelnou agresivitou. „Lidé ztratili takovou tu záklopku, co se týče sprostoty těch výrazů,“ posteskl si Hejma.

Poukázal na to, že dnes je v online diskusích zcela běžné, že je člověk okamžitě onálepkován těmi nejtěžšími urážkami. „Dneska je každý hned nácek, komouš, bolševik, Putinův agent nebo fašista. Je to úplně běžné, téměř na úrovni sparťan nebo slávista,“ vysvětlil novinář a dodal, že takové zacházení s vážnými pojmy považuje za velmi nebezpečné a špatné. Fašismus a komunismus jsou podle něj příliš závažná témata na to, aby se brala do úst nadarmo jako běžné nadávky.

Na sítích to vypadá, jako by se lidé zbláznili

Podle Hejmy existuje obrovská propast mezi tím, jak se lidé chovají na sítích a jak při osobním setkání. „Když tam ty lidi vidíš na těch sítích, lidi, které znáš, kolegy, jak do tebe jdou ostře, tak si říkáš, že se prostě zbláznili. Ale když je pak potkáš v reálu, jsou úplně v pohodě, usmívají se, podáte si ruku,“ popsal Hejma s tím, že digitální prostor funguje jako jakýsi zesilovač hnusu, který ve skutečném světě často mizí.

Jako příklad korektního nesouhlasu uvedl kolegu Matěje Rupperta. „Má jasné politické názory, které se hodně liší od mých. Říká mi to i na Facebooku, já mu slušně odpovídám, a když se potkáme, tak se na sebe smějeme a je to pořád kámoš. Ono to jde, když se chce,“ dodal host.

V otázce svobody slova Hejma nevidí problém v tom, že by mu někdo přímo bránil mluvit, ale v atmosféře, která lidi nutí k mlčení. „Vrací se to trošinku do časů autocenzury. Člověk si rozmyslí, jestli mu stojí za to tohle říkat, jestli mu to neublíží. Ta autocenzura tam je a ta byla za bolševika taky veliká,“ uvedl hudebník.

Přestože si je vědom toho, že po kontroverzním vyjádření přijde digitální lynč, tvrdí, že je to silnější než on. Cítí totiž povinnost držet linii a nezklamat své příznivce tím, že by neustále měnil názory podle toho, co je zrovna společensky žádoucí.

Trump jde správnou cestou

Významnou část rozhovoru tvořila analýza geopolitické situace a postoj k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Hejma se otevřeně hlásí k jeho podpoře, ačkoliv si uvědomuje, že v České republice jde o menšinový postoj.

„Podporuju Donalda Trumpa. Myslím si, že ten jeho boj proti ilegální migraci a boj za rozumnou ekonomiku bez nějakých zelených šílenství a bez genderových experimentů je prostě dobře,“ prohlásil rezolutně.

Je si vědom toho, že toto stanovisko může být vnímáno jako konzervativní, nebo dokonce reakcionářské, ale on v něm vidí správnou cestu. Evropa se podle něj nachází v situaci, kdy se bude muset rozhodnout, zda půjde cestou Spojených států, nebo svou vlastní, kterou on sám nepovažuje za lákavou.

Mladí berou politiku jako showbyznys

Když přišla řeč na média, Hejma jako zkušený žurnalista nešetřil kritickým pohledem na jejich roli v současném světě. Podle jeho názoru média včetně těch veřejnoprávních hrají stále stejnou hru s establishmentem.

„Média hrají pořád stejnou hru. Pamatuju ty kluky a holky z České televize ze sedmdesátých a osmdesátých let, vždycky to byli špičkoví profíci, ale táhli to prostě s tím režimem. Dneska se to otočilo a zase to táhnou s režimem,“ uvedl Hejma. Motivaci vidí v prostém byznysu a snaze udržet si pozice na špici. Mnozí jsou podle něj o své pravdě vnitřně přesvědčeni, ale jen do té doby, než se situace opět otočí.

Rozdělení společnosti, které dnes pociťuje téměř každý, datuje Hejma do období pandemie covidu. „Tam to ty lidi štíplo. Bylo to o to horší, že vlastně nikdo nevěděl, co se děje, mluvilo se o nezvratných důkazech, které byly nesmysl. Zaujímala se strašná stanoviska, kdo má krev na rukou a kdo ne. Tam začal ten hnus, ten opravdový smutek,“ vysvětlil hudebník.

Tato atmosféra se podle něj plynule přelila do debat o válce a dalších krizích. Mladá generace podle něj bere politiku v zásadě jako showbyznys, dokud se lidem žije dobře a katastrofa se nekoná. Hejma se s mladými o těchto tématech raději příliš nebaví, aby jim nekazil náladu, protože cítí, že mají často zcela opačné názory.

Přestože politiku a společenské spory řeší ve svých glosách, v soukromí, například na golfu s přáteli, se těmto tématům raději vyhýbá. „Politiku jsme na golfu odstranili. Víme, že to nefunguje, že jsme různých názorů a že leckdo je prudší povahy, tak o tom prostě není řeč,“ uzavřel téma rozdělené společnosti s tím, že prioritou by měly být mezilidské vztahy a radost z běžného života, kterou mu nyní přináší především jeho vnuk.