20.3.2021
Kategorie: Politika

Od Zemanovců ke Klausovcům

Sdílejte článek:

TGM

Je zjevné, že exprezident Václav Klaus spekuluje o tom, že by se zúčastnil letošních voleb do sněmovny…
 
Není to po jeho vyjádření v neděli na CNN Prima News nemožné. Podobně to zkoušel i Miloš Zeman se svými Zemanovci, než se stal prezidentem. Mělo to svoji logiku…
 

Zemanovci

 
Nápad se Zemanovci vznikl v hlavě dnes již zesnulého “Vodníka”, neboli Miroslava Šloufa. Napřed vzniklo sdružení Přátelé Miloše Zemana. Pro utvoření subjektu Zemanovci, se na sjezdu v říjnu 2009 vyslovila většina přítomných členů občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana. Zeman následně začal kampaň do sněmovny. Zároveň však řekl, že kdyby se Zemanovci do sněmovny dostali, on by přenechal mandát někomu jinému.
 
  • Volby do PSP ČR 2010:
  • Strana Práv Občanů ZEMANOVCI,
  • 226 527 hlasů,
  • 4,33 %
 
Strana tedy udělala velice slušný výsledek a dalším jejím cílem bylo dostat Miloše Zemana na “Hrad”. Zároveň také eliminovala ČSSD (ta sice vyhrála volby s 22,08 %) a Jiřího Paroubka, kterému scházelo k tomu, aby mohl vládnout právě těch skoro 5 %. A následně rezignoval. K moci se dostala středově-pravicová koalice ODS-TOP09-Věci Veřejné. Po Praze se říká, že na kampaň Zemanovců, přispěli lidé kolem Topolánka a Kalouska, protože tím chtěli eliminovat možnost vládnutí Paroubka, což v podstatě splnilo účel. Zemanovci se tak díky státnímu příspěvku za volby, mohli začít připravovat na prezidentskou kampaň. Miloš Zeman se vrátil na Vysočinu a čekal na změnu prezidentské volby z parlamentní na přímou. Té by se podle vlastních slov byl ochoten zúčastnit. Dne 14. prosince 2011 Poslanecká sněmovna schválila hlasy 159 poslanců ústavní zákon č. 71/2012 Sb., jímž se přímá volba zavádí. Proti byli jen tři poslanci. Také Senát návrh dne 8. února 2012 přijal, pro bylo 49 přítomných senátorů, proti 22. 17. února 2012 jej pak podepsal prezident Václav Klaus. Nový způsob volby hlavy českého státu vstoupil v účinnost 1. října 2012.
 

Přímá volba prezidenta v roce 2013

Následoval hlavní cíl strany SPO – Zemanovci. Plně se soustředit na to, dostat Miloše Zemana na Hrad. To se jim povedlo. Zeman byl zvolen.
 
  • Prezidentské volby v roce 2013:
  • Zeman Miloš Ing. Občan
  • SPOZ
  • 1. kolo 1 245 848 hlasů 24,21%
  • 2. kolo 2 717 405 hlasů 54,80 %
 

SPO Zemanovci tak splnili svůj cíl. Mezitím se nové vedení s Nejedlým a Mynářem, zbavilo “Vodníka” Šloufa a plně si “Hrad” zprivatizovalo. SPO tak zůstalo už jen jako “fansclub” pro volby prezidenta v roce 2018. Pár menších úspěchů v senátu (Čuba, Veleba) nebo ve spojení s SPD na krajích na tom nic nezměnilo. Po vyhraných prezidentských volbách v roce 2018, kdy se opět stal prezidentem Miloš Zeman, se strana SPO stala v podstatě zbytečnou a ani už neobhajovala mandáty v loňských krajských volbách. Je zjevné, že se ani nechystá na volby letošní sněmovní…
 

Klausovci

 

Václav Klaus skončil na “Hradě” jako prezident v roce 2013. Nahradil jej právě Miloš Zeman. Václav Klaus si následně založil svůj Institut VK. Co se týká politiky sněmovní, občas se vyjádřil ke Svobodným, kteří původně vznikli jako strana bývalých naštvaných klausovců z ODS. Svoje “sdružení přátel Václava Klause” (IVK) již tedy Václav Klaus má. Zároveň jeho syn Václav Klaus junior, před dvěma lety vyhozený z ODS, založil hnutí Trikolora. To se teď do sněmovních voleb spojilo se Svobodnými a Soukromníky. Má jít o koalici těch “pravých pravicových sil” (TSS).
 
TSS se chystá do sněmovních voleb a chce samozřejmě přejít těch kýžených 5%. Pokud by se k nim jako lídr přidal Václav Klaus senior (což v neděli na CNN Prima News v podstatě nevyloučil), pak by se zjevně jejich šance o něco zvýšila. Nicméně stále to těch více jak 5 % nezaručuje. Ani Zemanovcům se to tehdy s lídrem Zemanem nepovedlo a dostali 4,33 %. Zeman si tím, ale vyzkoušel jaké to je opět kandidovat a připomněl se tak voličům pro volby, pro něj mnohem zásadnější a to volby prezidentské. Podobné to může být s Václavem Klausem seniorem.
 

Nová doba

 
Dnes je však již jiná doba. Takže je otázkou, jak moc by jméno Václava Klause seniora u voličů rezonovalo. To, co se povedlo Miloši Zemanovi, že jej na hrad dvakrát volil volič napříč politickým spektrem od levice, přes střed po pravici, je složité. Zemana volil i pravicový volič, který nechtěl na Hradě progresivisty-neomarxisty-eurohujery. Otázkou je jestli by Klause seniora na Hrad, byli ochotní volit i voliči konzervativní levice. Ti jsou teď roztříštění mezi ANO, SPD, KSČM a nového Volného bloku. A je jasné, že ani do sněmovny koalici TSS pod možným vedením VKs volit nebudou.
 

Kde tedy hledat voliče Václava Klause seniora i voliče TSS?

 
To je věc zapeklitá a složitá. Volič “opravdové pravice”, je dnes v menšině a preference se pohybují mezi 1-3 %. Na koho by koalice musela zacílit a koho a čím oslovit?
 
Proklamace o návratu k 90. letům jsou marné, stejně jako znovurestaurování kapitalismu, a neustálé vyzdvyhování o jediné správné pravici a bránění normálního světa, prostě nezabírají. Jakkoliv to jejich představitelé mohou myslet vážně, volič to bere jen, jako slovní hříčky.
 
A nemylme se. Volič co by chtěl, aby se mu stát nemontoval tak do života, je zvláště v dnešní době na vzestupu. Chce zpět jak svoje osobní svobody, tak omezení byrokracie, možnosti v klidu pracovat, omezování vlivu EU, nepřijetí Eura, více přímé demokracie, více kooperace v rámci V4, nechce islamizaci, gender, LGBTQ ve školkách a školách, atd.
 

Co jim tedy TSS nabídne, třebas i ve spojení “se spasitelem z dávných dob” VKs, je jen na nich…měli by s tím, ale přijít brzy, protože volby jsou již v říjnu…a čas se krátí…
 
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 4,00 out of 5)
Loading...