27.4.2020
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Obrovské masy levných peněz koronavirus nevyléčí

Sdílejte článek:

RÓBERT HÖLCZ

Zpomalující globální ekonomiku nemohlo nyní postihnout nic horší než koronovírusová pandemie, jejíž negativní ekonomické důsledky pocítí všichni účastníci trhu. Očekávaná recese se bude od finanční krize z roku 2008 lišit v tom, že tehdy se jednalo o finanční krizi na trhu s realitami, zatímco nynější bude mít negativní dopad na ekonomiku téměř všech sektorů národního hospodářství. Koronavirus v ekonomice bude znamenat současně nabídkový a poptávkový šok, jejichž důsledkem bude současně pokles domácí spotřeby a zahraničního obchodu, jak nejdůležitějších složek HDP v každém státě. 

Při dosavadních hospodářských krizích jsme se vždy spoléhali na měnovou politiku centrálních bank a proto musí být pro většinu z nás obrovským překvapením informace, že přímé a nepřímé nástroje měnové politiky centrálních bank nedokáží být bez fiskální stimulace národních vlád účinnou vakcínou na překonání zmíněné epidemie. Obsahem fiskální stimulace jsou nejen navíc peníze do zdravotnictví na koupi potřebných zdravotnických pomůcek, ale i peníze, kterými se budou kompenzovat ztráty zaměstnanců a zaměstnavatelů z důvodu vypuknutí pandemie. O výrazném zvýšení schodku veřejných financí a veřejného dluhu k HDP se nepochybuje, ale za dané situace národní vlády nesmějí opozdí s časem, ale ani šetřit penězi, protože v první řadě jde o přežití a bezpečnost občanů. Můžeme se jako členská země EU spoléhat i na její instituce, že pomohou? Zatím to nevypadá, že by se u nich něco dělo, co někteří politici komentovali s poznámkou, že když nic nedělají, alespoň nic nepokazí.

Úroky nebudou lékem proti viru

Koronavirusová pandemie ohrožuje v první řadě zdraví nás všech a zadruhé světovou ekonomiku, jejíž součástí je finanční trh. Na tento stav reagují centrální banky snížením úrokových sazeb a tlačením obrovského množství ničím nekrytých peněz. Na překvapení ekonomů snížila americká centrální banka Fed nejprve úroky o 0,5 procenta, aby po pár dnech jejich sklesala na historickou nulu. Zároveň v rámci kvantitativního uvolňování nakoupila dluhopisy v neuvěřitelném objemu 700 miliard eur, což jen potvrzuje vážnost situace především na americkém akciovém trhu. S čím nás však překvapí ECB, jejíž měnové politice koronavirus nastaví zrcadlo pravdy v tom, že nemá účinné nástroje zasáhnout proti jejímu negativním důsledkům. Její refinanční úroková sazba je už dávno nula a depozitní je dokonce záporná.

Nastupující šéfka ECB už pochopila neudržitelnost úrokové mizérie a objednala audit funkčnosti měnové politiky. Podle dosavadních diskusí bude ECB přehodnocovat svůj dvouprocentní inflační cíl, který se většinou nepodařilo splnit. Navrhuje se jiný způsob výpočtu inflace především v položce náklady na bydlení, která dosud ve výpočtu inflace neměla váhu odpovídající výdajům domácnosti. Z uvedeného tedy vyplývá, že ECB se do nynějších problémů spojených s odstraňováním negativních důsledků pandemie bude zapojovat kromě dosavadního měsíčního nákupu dluhopisů v objemu 20 miliard eur i dalšími levnými půjčkami bankám nejprve v objemu až 120 miliard eur, nejnovější to má být až 750 miliard eur do konce tohoto roku. Za peníze se budou vykupovat především státní dluhopisy v menší míře i firemní dluhopisy, čímž se na finančním trhu podpoří jejich likvidita. ECB bude dluhy vykupovat podle kapitálového klíče, Slovensku se se zmíněného objemu peněz ujde jedno procento. Zda se kromě dluhopisů rozhodne i pro vykupování akcií, zatím nebudeme spekulovat. Nynější nulové a záporné úrokové sazby ECB se určitě nestanou lékem proti negativním důsledkům zmíněné virové epidemie a proto alespoň zaplavováním obrovské masy levných peněz se snaží zmírňovat netušené negativní důsledky.

Finanční stimulace utlumuje šoky

Nynější nestandardní chování světových centrálních bank při řešení negativních důsledků virové epidemie finanční trhy spíše vystrašili než jim pomohli a proto na pomoc musí přijít fiskální politika národních vlád. Je to z důvodu, že koronavirus způsobuje současně nabídkový a poptávkový šok, na který neumí účinně zareagovat měnové nástroje centrálních bank. Jaké to budou finanční pobídky, závisí nejen na délce a rozsahu epidemie, ale i od dosavadního stavu ve veřejných financích, pod čímž se rozumí jejich deficit ve vztahu k HDP. Jelikož se důraz v první řadě klade na zdraví občanů, vlády přijímají nevídané finanční opatření na podporu ekonomiky, ať to stojí cokoliv. Americký program záchrany počítá s objemem bilionů dolarů, což je nejvíce v dosavadní historii a bude se týkat daňových úlev zaměstnanců a zaměstnavatelů bez rozdílu jejich velikosti, včetně placení jejich odvodů a bezúročných půjček. S neomezenou finanční pomocí se počítá v největší ekonomice v EU z jejích obrovským finančním přebytkem v objemu více než 500 miliard eur. Nejhorší budou na tom nejvíce zadlužené země jako Itálie, které je navíc postiženo i největší úmrtností virové epidemie na světě.

O tom, že všechny zmíněné opatření zvýší deficity a dojde k výraznému poklesu světové ekonomiky o dosud nevyčíslitelné procento, se nepochybuje.

Autor je ekonom

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (4 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky