29.11.2015
Redakce
0
Kategorie: Společnost

O vymývání mozku

Sdílejte článek:

RUDOLF SVOBODA 29|11|2015

Každý z nás má svobodnou vůli rozhodnout se sám, čím chce mít vymytý mozek: zlobou, nenávistí, opovržením čehokoli a kdykoli, naštváním na všechny a na vše, svým egem… nebo průměrností, vírou v nic a nikoho, svým rozumem… nebo láskou k životu, k lidem, věcem a všemu živému, vírou v lásku, dobro, naději. Každý extrém je však zavádějící.

[ad#hornisiroka]

V každém extrému se z jedinečných lidských bytostí stává stádo oslepených přisluhovačů ve jménu čehokoliv. Pohybujeme se na tenkém ledě, protože vše může být zneužito ve prospěch jedince či společnosti na úkor jiného jedince či jiné společnosti. Je třeba v tomto směru tedy mít „hlavu v oblacích, avšak nohy na zemi“. Nejde v žádném případě o to, činit kompromisy, ale být si vědom odpovědnosti za své činy a myšlenky a být si vědom toho, že za toto budeme nést i následky. Tím není myšlen boží trest, ale jen výsledek zákona přitažlivosti, zákona bumerangu – co vysíláš, to se ti vrací, a tím budeš obtížen, nebo nadnášen. Duchovní život není náboženství, je to normální žití.

Je možné, aby někdo mluvil krásně a přesvědčivě o lásce, a přitom usiloval jen o svůj prospěch a chce mnou, nebo námi, pouze manipulovat, strhnout masy na svou stranu? Z vlastní zkušenosti vím, že to docela dobře možné je. Člověk to ani nedělá ze zlého úmyslu, nechce nikomu ubližovat, zneužívat, kázat bludy. Dokonce tomu, co říká a proklamuje, sám pevně věří, jen chce být vidět, slyšet a být středem pozornosti. Kompenzuje si svůj problém.

ovce

Ale toto je jen ten lehčí případ vymývání a manipulace. Jak však poznat i horší případy – takové, ve kterých člověk, který krásně mluví o lásce, je ovládán někým jiným, kdo mu vymyl mozek a používá ho jen jako udičku, návnadu? Nevím. Neumím to poznat, jen se snažím klást otázky sám sobě, druhým, poslouchám a dívám se kolem sebe a říkám si: „Ne slova, ale činy, skutky, výsledky a dopady svědčí“. A je možné, že to poznám, až když jsem chycen. Možná to nepoznám nikdy, protože se sám stanu tou udičkou v rukou někoho. Má tedy vůbec nějaký smysl o tom přemýšlet, uvažovat a svěřovat se druhým? Myslím, že má. Má smysl si říct: Pozor na každého, kdo říká: „Můj názor je ten jediný správný.“, nebo „Tato (má) víra je ta jediná pravá…“, „Toto (mé) jednání je to jediné správné…“, „Kdo nejedná (nemyslí) jako já, ten je na zlé cestě…“, „Kdo není s námi, je proti nám…“ atd. Poslední heslo by nám, zralejším věkem, mělo být dost známé!

Nedávno jsem slyšel takovou tezi, založenou na Janově zjevení v Novém zákoně, že tento svět má být rozdělen do deseti celků, kterým budou vládnout silní jedinci, ale ti budou podléhat jen jedinému diktátoru. Není jasné, co tím diktátorem je myšleno, protože to může být cokoli – strach, peníze, člověk, společenství lidí (svobodní zednáři, ilumináti…) atd. A tomuto uspořádání bude napomáhat k poslušnosti jedno jediné celosvětové (to pravé a jediné) náboženství, kterým nám bude doslova vymyt mozek. Všichni budeme stejně myslet, stejně se globálně modlit (možná budou globální modlitební Tesca, Billy, Lidly)!

Ovce je budou oslavovat, radovat se a vzývat jejich moudrost a svatost. Vždyť svět bude tak krásný bez válek (o žádných nebudeme informováni), násilí (přiznaného), nikdo nebude hladovět (alespoň viditelně), nikdo nebude mít nedostatku (vždyť nám to media budou často a jasně ukazovat), všichni se budeme milovat (vždyť nám to naši charismatičtí politici denně budou dokazovat). Nebude to úžasné?!

Tak o co mi tu vlastně jde? O nic moc… O zachování lidství a smyslu jeho cesty po Zemi. Nic víc. Každý člověk je originál, každý je na nějaké duchovní, etické, vědomostní, zkušenostní a nevím jaké ještě výši poznání. Každý, jak jsem uvedl v první větě, má (nebo má mít) svobodnou vůli rozhodování. Každý žije v jiném „ekosystému“ – jak národy, tak jednotlivci. Každý jde svou cestou k poznání, každý potřebuje jiný druh vedení a jiné prostředí k vývoji své osobnosti. Neodsuzuji tedy různá náboženství, různé směry víry, různé aplikace víry, různé domněnky, pokud to vše vede lidi k svobodě poznání a lásce ke všem a všemu a ne k nenávisti, zotročování, zneužívání a záhubě svých bližních, k aroganci, demagogii, dogmatismu. Ale za tyto špatné důsledky nemohou ony různé cesty, ale vždy jen ti, kteří se je snaží zneužít v prospěch svého ega, svého “nadjá”, svého živitele… Za důsledky lidských činů nemůže bůh (obecné pojmenování všeho, čemu věříme, že nás stvořilo), jeho netečnost, ale egoističtí jedinci, egoistické duše.

Jestli je tedy skutečností to, že se na tento svět opětovně inkarnujeme, abychom se zde vždy něčemu dalšímu naučili, a tak naše duše dosáhly vyšších met vyšších světů, pak jaký smysl by mělo mít vše sjednotit, srovnat a zarovnat? Jednou jsem napsal, že toužím po jednotě. Ano, ale ne po jednotném dogma. Proto tvrdím, že jakákoli globalizace, srovnání se do řady, do stáda, je výsledkem onoho vymývání mozků, výsledkem dlouhodobého plánu, jak vytvořit z této Země nástroj egoistické moci.

[ad#velkadolni]

A tak si myslím, že jediné co nás ochrání před ztrátou svých osobností, je stále hledat, zachovat si a žít pravou lásku ke každému a ke všemu. Ať je to křesťan, muslim, žid, buddhista, bezvěrec, křovák… Respektovat jejich názory a pohledy na život, protože každý se od jiného může něco naučit. Jen se nenechat nikým nikdy vypláchnout. Hledejme, nalézejme, diskutujme, laďme se. Svět, Vesmír, Bůh, Energie, Lidé, Život… jsou tak pestří, že je nemůžeme nechat sjednotit do univerzální šedě.

ZDROJ (a celý článek): Rudolf Svoboda

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (4 votes, average: 4,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky