Norsko: Pouliční násilí přináší mnoha Norům strach a zoufalství. Útoků přibývá

Muž, o němž místní média navzdory jeho arabsky znějícímu jménu píšou, jako o norském mladíkovi (klasický to příklad mystifikace v Norsku), z rozhořčení zapálil na pomstu za spálení Koránu v prosinci dva kostely a má za to odsedět čtyři týdny ve vazební věznici. Nebylo by ironické, kdyby bylo doloženo, že se v oněch kostelech pro referenční účely kromě Biblí, zpěvníků a dalších knih nacházel alespoň jeden Korán? A pokud může někoho přimět k zapálení kostelů rozlícenost, jaká může být reakce z jemné rozmrzelosti? Setnutí hlavy?

Rešerše serveru www.tv2.no hovoří o tom, že mezi odsouzenými násilníky je až 70 % migrantů. Norsko zažilo za posledních let vlny znásilnění, barbary a lidské šelmy vyhrožující rozpáráním, než znásilnili, dále vraždy nevinných a loupežná přepadení dětí až po seniory s chodítky. Před pár lety se norské úřady dokonce obávaly, že muslimští extrémisté plánují vtrhnout do domu náhodné rodiny, s níž se mohl národ ztotožňovat, zavraždí ji a umístí útok na web. Nyní se dějí kromě majetkové kriminality, mezi něž patří třeba krádeže mobilních telefonů, či drahých bund, za bílého dne spíše útoky nožem, ale i mačetou.

Podle mnohých je to další pandemie. Diví se snad někdo, že nejen Norové jsou skeptičtí? Policejní ředitelé a „mimo kameru“ několik řádových policistů ventilovalo své obavy např. prostřednictvím serveru www.tv2.no mluví o drsnějších pachatelích postrádajících úctu ke komukoliv, vč. policie. V mnoha případech šlo o čiré štěstí, že to neskončilo vraždou. Deník Verdens Gang uvádí, že kriminalita roste zejména mezi dětmi a mládeží a jen během posledních čtyř let se v hlavním městě takřka ztrojnásobila. Počet výhrůžek a útoků na policii se za poslední tři roky čtyřnásobil. Dále se dopouští stále více vandalismu.

Jinak se kvůli koronaviru podle několika masmédií do Velikonoc předčasně propustí z vězení celkem 199 osob obviněných ze závažných násilí a drogových deliktů, a to i přesto, že je podle soudu převažující mírou pravděpodobné, že pokud by byli propuštěni, aniž budou zavedená jakákoliv opatření, tak se dopustí dalších trestných činů. Závažnost a nebezpečí opakování prý musí ustoupit naléhavým ohledům na společnost. Žertuje se s tím, že věznice musí uvolnit místo těm, jež mají být zatčeni kvůli tomu, že zašli příliš daleko a dovolili si protiprávně odjet na chalupu.

Ovšem žerty stranou. Podle anonymních svědectví policie je násilník velmi často, ne-li ve většině případů, muslim. Dočíst se dá třeba o vraždách či násilí ze cti kvůli tomu, že dívka milovala a chtěla si vzít někoho jiného než koho jí určila její rodina a tak ji zahanbila. Či o beztrestnosti pedofilů mezi muslimy. Lze tušit, že unikají trestu jen proto, že jde o muslimy. A tak se může odložit třeba případ těhotné 14leté Syřanky, která již měla jedno dítě. Server www.abcnyheter přináší přehled dětských těhotných nevěst a dětí počatých z pedofilních vztahů, jež se do Norska dostaly uprchlickou vlnou v r. 2015. 59 uchazeček a dva z uchazečů o azyl mladších 18 let bylo vdáno/ženato či zasnoubeno, deseti z nich nebylo ani 16, z nichž čtyři měli děti, a šestnáct 16letých a 17letých mělo děti, či dívky z jejich řad byly těhotné. Pocházeli ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.

Ovšem i v Norsku se zákonně uzavírají sňatky s nezletilými a rovněž jsou dcery muslimů žijících v Norsku posílány do muslimských zemí, aby se tam provdaly za někoho, koho si vybraly jejich rodiny, hlásí norská televize TV2. Té patří podle některých z diváků pochvala za to, že alespoň občas o problematice mluví, zato veřejnoprávní televize NRK místo toho, aby na rovinu přiznala, že jde o muslimskou tradici, hájí/omlouvá prodej dcer chudobou a snaží se to normalizovat tak, jak se v norské společnosti normalizuje mnoho dalších záporných stran Islámu a muslimské klanové kultury. Kdyby šlo o dětskou práci, pak by se slovo chudoba neskloňovalo, ne, rovnou by se vyzývalo k bojkotu firem zneužívajících dětskou pracovní sílu.

Dánský psycholog Nicolai Sennels si prostřednictvím webu www.24nyt.dk a dalších zdrojů myslí, že je třeba konečně uznat, že muslimové jsou jiní: uvažují, chápou a komunikují zcela jinak, než jak to děláme my. Ptáci narození v kleci mají za to, že létání je choroba. Ve většině západních zemí je třeba takový hněv znamením slabosti, ovšem v muslimských kulturách je to naopak znamením síly.

V zemích západního světa je schopnost ovládat kritiku s rozvahou, poklidně atd. znamením dobrého pocitu ze sebe samého. I v tomto případě to mají muslimové zcela obráceně: jejich pojetí cti vytváří křehké bytosti jakoby ze skla, jež nesnášejí sebemenší kritiku ani porážku.

Na Západě a snad především v severní Evropě nás ovládá především náš vnitřní pud sebeovládání. Jak naše vlastní volby, tak náš způsob ovládat city a situace jsou rozhodující pro to, zda dosáhneme pokroku a úspěchu, či zda budeme trpět a mít potíže. V muslimském světě je jeden ovládán především velmi mocnou vnější kontrolou. Zde se vše točí kolem slova inšalláh (dá-li Alláh) a vše je ovládáno mužskými autoritami. Nedostatek svobody a vůle přebírat zodpovědnost za vlastní životy vedou k osobní nezralosti a kulturnímu přešlapování na místě, a navíc k hluboce trapné obětní mentalitě: vždy za vše může někdo jiný.

Především v západní Evropě a Spojených státech a Kanadě je za kladnou vlastnost považována zvědavost a snášenlivost. Otevřenost a tolerance je v Islámu naopak hříchem, zde má jeden držet k bezvěrcům odstup a vše co jsme má být potíráno.

Jednou mi sdělila křesťanská Syřanka, že se bála muslimů v Norsku, jelikož ti si začali dovolovat o to více poté, co jim došlo, kolik jim toho projde a jak jsou tamní lidé „laxní“.

Salman Rushdie psal, že “klasická rétorika muslimů je taková, že zatímco odepírají lidem svá práva, tvrdívají, že jsou to oni, jimž ostatní odepírají práva. Zatímco lidi pronásledují, tvrdívají, že ti, jež jsou pronásledováni, jsou oni samotní. Zatímco se chovají velice urážlivě, tvrdívají, že jsou to oni, které jiní urážejí.” Obrátili svět naruby. A tak se kolotoč křivdy a hanby točí dále a dále.

• Yngvar Brenna