26.7.2023
Kategorie: Společnost

Nepřátelské neziskovky (3.)

Sdílejte článek:

FILIP ŠAMONIL

Politické neziskovky představují pro Česko hrozbu. Za naše peníze razí levičácké ideologie mající na českou společnost zhoubný vliv.

Většina politických neziskovek razících protinárodní levičáckou agendu má tendence zaobalit svou veskrze škodlivou činnost do růžového obalu líbivých frází mnohdy hraničících až s citovým vydíráním. To bez debat platí i pro největší politickou neziskovku v Česku, kterou je Člověk v tísni (dále jen ČVT). Neziskovka Šimona Pánka zaměřuje podle vlastních slov své úsilí na humanitární a rozvojovou pomoc, lidská práva, vzdělávání a osvětu, sociální práci a poradenství. Označit kritiku takových na první pohled bohulibých činností ČVT za populismus a pravicový extremismus je až dětsky snadné. A nezřídka se tak děje. Podíváme – li se však na každou jednu tuto oblast činnosti ČVT podrobněji, zjistíme, že je ČVT ve skutečnosti jen další z nekonečné řady neomarxistických neziskovek páchajících nechtěné dobro za peníze daňových poplatníků. Pro účely tohoto článku se zaměřím na rozbor činnosti ČVT v roce 2021, tedy ještě před vypuknutím války na Ukrajině.

Humanitární a rozvojová pomoc

Humanitární a rozvojové pomoci se v neziskovce ČVT v roce 2021 věnovalo celkem 1887 lidí na třech kontinentech. V Sýrii například distribuoval ČVT finanční hotovost a poukázky pro zemědělce na nákup osiva. V Iráku kromě jiného podporoval zemědělce v adaptaci na klimatickou změnu, organizoval hygienickou kampaň nebo finančně podporoval vysídlence, navrátilce a hostitele. Podobnou kampaň organizoval ČVT i v Etiopii. ČVT ve výroční zprávě dále uvádí, že v důsledku výrazného poklesu zahraniční finanční pomoci pro Afghánistán finančně podporoval nejvíce ohrožené obyvatele. ČVT se rovněž věnoval snaze o ukončení genderově podmíněného násilí a změnu vnímání genderových stereotypů v Mongolsku. Problém tohoto násilí pak leží podle vyjádření představitelů neziskovky především v přetrvávající kultuře toxické maskulinity. Nejen ve výše zmíněných zemích se ČVT také zaměřil na podporu místních vlád a neziskových organizací. Toto úsilí odůvodnil ČVT následovně: „Pro fungování demokratické společnosti je klíčové, aby měli občané přístup ke kvalitním informacím a uměli informace kriticky zhodnotit. Posilováním mediální gramotnosti přispíváme i k odolnosti společností vůči dezinformacím.“ Vojenská ani finanční angažmá řady západních zemí (Česko nevyjímaje) v Iráku, Sýrii a Afghánistánu se v předcházejících dvaceti letech nesetkala s dvakrát velkým pochopením místních obyvatel. Pokračovat v takovém úsilí a souběžně usilovat o boření genderových stereotypů a maskulinity na širých mongolských pláních je podle mého skromného názoru asi stejně smysluplné jako házet perly sviním. Rovněž si nejsem tak docela jist, nakolik je pro běžného Afghánce či Iráčana důležité vzdělávat se v mediální gramotnosti a odolnosti vůči dezinformacím. Ale vysvětlete to Šimonu Pánkovi.

Lidská práva

V Česku spolupracoval ČVT v oblasti tzv. lidských práv s celkem 4177 školami. V rámci školení z dílny ČVT přispívala neziskovka podle vlastních slov k „….výchově zodpovědných mladých lidí, kteří se orientují v současném světě, otevřeně a kriticky přistupují k informacím, nejsou lhostejní a chtějí ovlivňovat dění kolem sebe.“ Volně přeloženo – pod rouškou lidskoprávní výchovy mladé generace indoktrinuje ČVT žáky v tisících českých škol ideologickými bláboly o nenahraditelné roli Evropské unie, o zelené, duhové a obecně progresivní agendě. V zahraničí se ČVT v tomto ohledu v roce 2021 angažoval například ve Venezuele. Cílem angažmá ČVT v této exotické zemi byla spolupráce s místními organizacemi s cílem podrobně zdokumentovat případy vykořisťování pracovníků v těžařském zařízení Mining Arc. Na Kubě poskytl ČVT převážně psychosociální pomoc 126 osobám, v Nikaragui bylo takových osob 144. V Hondurasu podporoval ČVT práva původních obyvatel a v Ekvádoru poskytl ČVT 4 granty na podporu občanské společnosti. Psychosociální pomoci z dílny ČVT se dočkalo i 20 aktivistů ve Vietnamu, lidskoprávní školení zorganizoval ČVT pro 16 osob v Podněstří a pro 8 osob v Arménii. Tři lidskoprávní organizace a dva aktivisty podpořil ČVT rovněž v Egyptě. Na místě je pak otázka, do jaké míry se na fungování arménské, vietnamské, moldavské nebo ekvádorské společnosti projevily ony granty poskytnuté v roce 2021 ČVT. Nechci, aby to snad znělo zbytečně skepticky, ale můj tip je, že méně než málo.

Vzdělávání a osvěta

V oblasti ideologické osvěty zorganizoval ČVT v roce 2021 více než 250 seminářů, webinářů a kurzů pro pedagogy, rodiče i děti. Celkem se těchto akcí účastnilo přes 5000 lidí. Tomáš Habart, ředitel vzdělávacího programu Varianty k tomu mimo jiné uvedl: „Poskytovali jsme i nadále podporu ve výuce aktivního občanství, klimatického vzdělávání nebo kurzy o nenásilné komunikaci. Pokračovali jsme také ve vzdělávání budoucích novinářů a nabízeli jsme médiím servis v porozumění migračním tématům.“ ČVT rovněž podle vlastních slov dodával školám odbornou metodiku přispívající k environmentální osvětě a pokračoval také ve snaze bořit stereotypy o cizincích a přispívat k soužití migrantů a většinové společnosti. Zde platí prakticky to stejné jako v případě předchozího tématu. V tomto ohledu dodám snad jen to, že jedincům zpracovaným ideologickou masírkou ČVT ohledně boření stereotypů o cizincích bych doporučoval půlroční pobyt kupříkladu na severním předměstí Marseille. O tom, nakolik je soužití imigrantů z Magrebu s místními francouzskými starousedlíky poklidné, by se tito uvědomělí euroobčané mohli přesvědčit sami na vlastní kůži i bez seminářů od ČVT.

Sociální práce a poradenství

V oblasti sociální práce a poradenství spočívala v roce 2021 činnost ČVT podle jejich slov především v oblasti dluhového poradenství a podpoře mladých lidí a dětí ve „vzdálenějších lokalitách“. Pod tímto tak trochu podivně znějícím pojmem se samozřejmě skrývají tzv. sociálně vyloučené lokality. Které konkrétní etnické menšiny v Česku se tato podpora ČVT týkala, doufám netřeba dodávat. Budu nekorektní – především cikánským dětem zajistil ČVT podporu v rámci distanční výuky, poskytl jim celkem 456 notebooků a zajistil chybějící připojení k internetu. Jinak řečeno, pokud nepracujete, pobíráte sociální dávky a z plození dětí jste si udělali byznys, ČVT je vám k dispozici.

Financování ČVT

V roce 2021 obdržel ČVT z rozpočtů zahraničních vlád dotace v celkové hodnotě 1,184 mld. korun. Jednoznačně nejštědřejším sponzorem ČVT byly Spojené státy. Vláda USA zadotovala ČVT v roce 2021 více než miliardou korun. Celkem 104 milionů poskytla také Velká Británie, 42,5 milionu Švýcarsko, přes 13 milionů Německo. Evropská komise přispěla ČVT 751 miliony korun, agentury OSN a ostatní mezivládní organizace téměř 165 miliony. Čí mocenské zájmy a agendu pak ČVT například v rámci přednášek na školách prosazoval není třeba dodávat. Z českého státního rozpočtu (ministerstva, úřad práce, úřad vlády, ČSSZ) pak ČVT obdržel více než 156 milionů korun. Z rozpočtů krajů a měst přišlo na účet ČVT více než 86 milionů, z dotačních operačních programů necelých 56 milionů, z nadací a nevládních organizací více než 50 milionů. Z darů pak ČVT vyiinkasoval necelých 240 milionů korun.

Lehké živobytí za veřejné peníze

Kromě progresivní ideologické indoktrinace tuzemské mladé generace (které se budu podrobněji věnovat v dalším díle tohoto seriálu) se ČVT snaží za nemalé peníze tak trochu zachránit svět. Boj proti vykořisťování horníků ve Venezuele, environmentální osvěta v Etiopii, financování nižších sociálních vrstev v Afghánistánu, mediální vzdělávání v Sýrii, sexismus v Mongolsku, lidská práva v Podněstří, aktivisté v Egyptě. Tu přisype ČVT milion, tu dva, tu deset. Nehorázné peníze, které jako člověk zaměstnaný v soukromém sektoru odvádím pravidelně na daních, bych popravdě řečeno viděl raději investované v dopravní, zdravotní nebo bezpečnostní infrastruktuře svojí vlastní země než utopené v písku arabské pouště nebo v mongolské stepi. Výsledky práce ČVT v této oblasti se limitně blíží nule. Přiznám se totiž, že jsem si nevšiml, že by se postavení afghánských žen v tamní společnosti nějak razantně zlepšilo, že by se Iráčané začali o krapet víc věnovat ochraně životního prostředí, že by se sociální postavení chudých v Sýrii posunulo k lepšímu nebo že by egyptští lidskoprávní aktivisté dosáhli byť minimálních úspěchů. Naproti tomu jsem si nemohl nevšimnout, že nemalé množství lidí právě z těchto zemí se navzdory bohulibým aktivitám ČVT vydává na cestu do Evropy. Představa, že zaměstnanci ČVT v rámci péče o zlepšení úrovně zemědělství blízkovýchodních či afrických států nezištně berou do rukou rýče a motyky, popřípadě usedají do traktoru a v potu tváře orají doposud neúrodná etiopská pole, je skutečnosti nejspíš rovněž na hony vzdálená. Daleko reálněji působí představa zástupů ideologicky prověřených více než dobře placených zaměstnanců ČVT sedících v klimatizovaných kancelářích, vypracovávajících srdceryvné studie a prezentace o katastrofální humanitární, lidskoprávní a materiální situaci v zemích na druhém konci světa. Takto vynaložené peníze daňových poplatníků nejsou Česku vůbec k ničemu. Stejně jako není k ničemu celý ČVT. Miliardy korun plynoucí nejen ze státního rozpočtu pro tyto „dobro“ páchající neziskovky je třeba okamžitě zarazit a vynaložit daleko účelněji – ve prospěch Česka.

A to voličům nabízejí Svobodní.

Filip Šamonil

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (9 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
16 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)