Podle průzkumu společnosti INSA zveřejněného deníkem Bild 3. září 2018 vzrostla podpora AfD na 17 %, zatímco podpora SPD klesla na 16 %. Koalice stran kancléřky Angely Merkelové, Křesťanská demokratická unie (CDU) / Křesťanská sociální aliance (CSU), se drží na 28,5 %.
Vzestup popularity AfD – který byl zapříčiněn rozsáhlým hněvem nad rozhodnutím Merkelové povolit vstup do země více než miliónu převážně muslimských migrantů z Afriky, Asie a Středního východu a následné zvýšení násilné trestné činnosti – odráží pokračující posuny v německé politice, kde voliči stále více odmítají multikulturní ideologii hlavních stran.
Ve spolkových volbách 24. září 2017 získala koalice CDU/CSU 32,9 % hlasů, což je její nejhorší volební výsledek za téměř 70 let. Strana SPD získala 20,5 %, což je také její nejhorší výsledek vůbec. AfD získala 12,6 %, a stala se třetí největší stranou v Německém spolkovém sněmu.
Výsledky voleb ukázaly, že více než milión tradičních voličů CDU/CSU přeběhlo k AfD. Obavy vyvolané masovou imigrací nejsou ovšem omezeny pouze na konzervativní voliče. Středolevicová SPD ztratila 500 000 voličů, kteří volili AfD, zatímco extrémně levicovou stranu Die Linke opustilo 400 000 voličů. Pro AfD navíc hlasovalo téměř 1,5 milionu prvovoličů. Tento trend pokračuje v nezmenšené míře dál, jak důsledně potvrzují průzkumy veřejného mínění od roku 2017.
Hlavní politické strany se brání způsobem, který někteří pozorovatelé označují za záludný a jehož cílem je AfD delegitimizovat a případně kriminalizovat. Ozývají se výzvy, aby byla strana AfD pod státním dohledem.
Odpůrci AfD, kteří tuto stranu často označují za “krajně pravicovou” nebo “extremistickou”, tvrdí, že údajné vztahy strany s neonacistickými skupinami představují existenciální hrozbu německému ústavnímu pořádku. Příznivci AfD jim oponují a říkají, že německý politicky korektní establishment, který se bojí ztráty své moci a vlivu, se pokouší postavit mimo zákon legitimní stranu, která se zavázala upřednostňovat zájmy německých občanů.
Požadavky na sledování AfD německou vnitřní zpravodajskou službou se v posledních dnech zintenzivnily poté, co se členové AfD zapojili do masových protestů v Chemnitzu proti rapidně narůstající kriminalitě migrantů. Těchto protestů se také zúčastnilo zhruba 50 chuligánů a neonacistů.
Protesty vypukly poté, co 26. srpna 2018, během každoročního festivalu, ubodalidva migranti k smrti 35letého Němce kubánského původu, Daniela Hilliga.
Policie zpočátku odmítla odhalit totožnost pachatelů, ale 27. srpna byla v sociálních médiích zveřejněna uniklá policejní zpráva, která potvrdila, že vraždili nelegální migranti z Iráku a ze Sýrie. (Tento dokument byl od té doby z německých webových stránek již stažen, ale zůstává na jedné ruské webové stránce.) Oba pachatelé měli bohatý trestní rejstřík, ale německé úřady je nechaly pohybovat se svobodně po ulicích. Policie později potvrdila pravost uniklého dokumentu a řekla, že zahájila vyšetřování pro “porušení služebního tajemství”.
Po několik dní vyšly do ulic tisíce lidí, aby protestovali proti této vraždě a proti všeobecné nečinnosti německých orgánů v otázce lavinovitého nárůstu kriminality migrantů. Protesty (a protiprotesty) spojily široké spektrum německé společnosti včetně příznivců AfD a členů tzv. “krajně pravicové scény”. Na konci jednoho z pochodů začalo pár demonstrantů vyhrožovat násilím a začali urážet kolemjdoucí migranty. Tato událost pomohla médiím vytvořit příběh, kterým se z “protestu Němců proti kriminalitě imigrantů” stal “útok krajní pravice na nevinné přistěhovalce”.
Vraždu Hilliga odsoudilo jen pár hlavních německých politiků, ale všichni svorně a okamžitě odsoudili útoky na migranty.
27. srpna odsoudil mluvčí německé spolkové vlády Steffen Seibert na tiskové konferenci “honbu na lidi jiného vzhledu a cizího původu” v ulicích Chemnitzu.
Kancléřka Merkelová promluvila jako ozvěna: “Máme videozáznam o tom, že došlo k štvanicím na lidi, že došlo k nepokojům a že na ulicích vřela nenávist, a to je v našem ústavním státě nepřijatelné.”
Později se ukázalo, že všechna tvrzení vlády jsou založena na jediném 19vteřinovém videu – “Štvanice na lidi v Chemnitzu” – které bylo zveřejněno na YouTube a později vysíláno veřejnoprávním televizním kanálem ARD. Video ukazuje, jak jeden člověk pronásleduje jiného, ale celkově to vypadá jako izolovaný incident.
Navíc se později ukázalo, že hajlující protestující v Chemnitzu je levicový extremista, který pronikl do protestního pochodu, aby ho zdiskreditoval. Nacistický pozdrav v Chemnitzu se ale mezitím objevil ve všech titulcích médií v Německu a nastala mediální vřava.
Předseda Výboru pro vnitřní záležitosti Německého spolkového sněmu Burkhard Lischka (SPD) varoval před nebezpečím občanské války:
“V naší zemi je početně malá pravicová lůza, která chce realizovat své násilné představy o občanské válce v našich ulicích. To, že je v Bundestagu (Německý spolkový sněm) strana, která těmto excesům proti našim spoluobčanům-imigrantům tleská jako legitimní sebeobraně, ukazuje, že většina naší země se musí snažit být ještě silnější, pokud jde o právní stát, demokracii a soudržnost v naší společnosti.”
Místopředseda Bundestagu Thomas Oppermann žádal, aby byla AfD monitorována německou vnitřní zpravodajskou službou, to znamená Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz, BfV): “Otázka uprchlíků rozděluje naší společnost a AfD se stále radikálněji veze na této vlně.”
Německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) namítl, že nevidí žádný důvod pro monitorování AfD. Na schůzi zemské organizace CSU v Braniborsku Seehofer bránil demonstranty v Chemnitzu: “To, že lidé protestují, z nich nedělá nacisty.” A také dodal: “Migrace je matkou všech problémů.”
Saský premiér Michael Kretschmer (CDU) později tvrzení spolkové vlády odmítl: “Nebyla tam žádná lůza, nebyla tam žádná štvanice na lidi, říkám vám, že v Chemnitzu zkrátka nebyl žádný pogrom.”
Saský vrchní státní zástupce Wolfgang Klein dodal: “Po přezkoumání veškerého materiálu, který máme k dispozici, můžeme říci, že se v Chemnitzu nestala žádná štvanice na lidi.”
Když byl mluvčí spolkové německé vlády Seibert požádán o opravu svých výroků, tak tvrdošíjně opakoval to, co už jednou řekl:
“Nechci vést žádnou sémantickou rozpravu, o významu jednoho slovíčka. Samozřejmě, pokud to říká saské státní zastupitelství, tak to beru na vědomí. Vzpomínám si ale, že to video ukazuje, že byli pronásledováni lidé cizího původu a že jim bylo vyhrožováno. Je také pravda, že existují prohlášení, která vyhrožovala a neměla daleko k výzvě k lynčování. Takže podle mého názoru se nemáme o čem bavit.”
Stejně jako Seibert se odmítla vyjádřit jinak i Merkelová:
“Viděli jsme obrázky, které velmi jasně odhalily nenávist a pronásledování nevinných lidí. Od toho se musíme distancovat. K tomu není co dodat.”
Komentátor Oswald Metzger to na významném německém blogu Tichys Einblickshrnul takto:
“Nebyla tam žádná lůza, nebyla tam žádná štvanice na lidi, v Chemnitzu zkrátka nebyl žádný pogrom. Premiér Saska, Michael Kretschmer (CDU), takto poopravil téměř hysterická a falešná hlášení v nesčetných předních sdělovacích prostředcích o událostech v Chemnitzu po smrtelném pobodání. Dokonce i kancléřka a její vládní mluvčí, jak všichni víme, tlumočili tyto falešné zprávy veřejnosti.”
“Již velmi dlouhou dobu si mnoho občanů ve všech oblastech života všímá, že problémy s integrací přistěhovalců a to dokonce i ve třetí a čtvrté generaci se nezmenšují, ale naopak rostou – zejména mezi Turky. Masová imigrace za poslední tři roky pod heslem “právo na azyl” výrazně zvýšila strach občanů z paralelních společností, zločinu a kulturního odcizení.”
“Když uvažuji o často nediferencovaných, plošných obviněních proti “hnědému Chemnitzu” [hnědá je barva nacismu], tak si říkám, že se hlavní etablované strany nesmí divit tomu, že jim všem stále pestřejší AfD přebírá voliče”.
“Když jsou znepokojení občané stále více stigmatizováni jako nacisté – obvinění, které mimochodem při svém nadměrném užívání představuje hanebnou trivializaci nacistických zločinů – tak tito občané často reagují naprosto nevzrušeně: “Tak jsem nacista, no a co!”
“S extremismem nelze bojovat tak, že ho vyloučíme. Konfrontace s realitou je nezbytná. Ti, kteří chtějí oslovit znepokojené občany, musí nejdřív vylézt ze svých ideologických zákopů.”
Loading...