27.7.2015
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Nehoda Pendolína ukázala, že represe neřeší vůbec nic

Sdílejte článek:

MARTIN PRÁŠEK 27|07|2015

Ve středu ráno se u Studénky stala další tragická železniční nehoda. Vlak Pendolino z Ostravy smetl kamion, který vjel  na blikající přejezd. Při katastrofickém nárazu zahynuli 3 lidé a škoda přesáhla 160 milionů korun. Nehodu patrně zavinil řidič kamionu, který vjel na železniční přejezd s výstražným zařízením v chodu – a zůstal uvězněn mezi závorami.

[ad#hornisiroka]

A ihned tady máme rozsáhlou a uřvanou  hordu mstitelů. V bohatě plusovaných příspěvcích pod články o katastrofě  se předhánějí v nenávisti k polskému řidiči kamionu. Rozvášněný dav staví hranice a předhání se v dštění ohně a síry.  V drakoničnosti trestů, které mají odstrašit ostatní bídáky, tedy Poláky, kamionňáky a řidiče všeobecně. Diskuzte se hemží návrhy na zpřísnění zkoušek řidičů, utažení šroubů, zvýšení buzerace a míry represe za chyby a přestupky.  Nazvěme tuto skupinu REPRESÁŘI.

V řetězci událostí ČLOVĚK > CHYBA > KATASTROFA  se represáři zcela evidentně zaměřují na to, že vytvořením tlaku na člověka jej donutíte přestat dělat chyby a tím bohulibě zabráníme tragédii. Represáři se vyrojí po každé trochu tragičtější události. Přímo exploze lynchujících represářů nastala například po známé nehodě autobusu u Nažidel.

Potom je zde podstatně menší skupina, ale generelně plebsem, diskutéry a ano, hlavně represáři samými, “mínusovaná”,  ostrakizovaná a nenáviděná – snad ještě více nežli ten řidič.  Nazvěme tuto skupinu třeba SYSTEMIKY. Pídí se totiž po systémovém řešení, s vědomím, že represe lze sice zvyšovat do nekonečna, ale jejich účinek není přímo ůměrný jejich míře. Že pouhopouhý represivní přístup nic neřeší. Systemici se  v řetězci  ČLOVĚK > CHYBA > KATASTROFA  zaměřují na systémové změny, které mají přerušit spojnici mezi CHYBOU a KATASTROFOU. Proto i v diskuzích mluví například o elektronické detekci, zdali je přejezd volný, aby vlak automaticky brzdil včas ke zmírnění následků – v případě Nažidel se ptají například,jak to, že karoserie autobusu neochránila lidi před rozmáčknutím...

Systemikové píší, že sebevíc drakoničtějších a sebevíce represemi vynucovaných předpisů v podstatě nic neřeší. Protože navzdory utaženému šroubu, budou lidi dělat přestupky a  chyby se budou stávat. Že je potřeba  opustit strategii represe jako jediného možného řešení a to i tehdy, když jsou represe a buzerace mokrým snem lynčujícího davu. Je správné spíše vynalézat a uvádět do praxe mechanizmy, u kterých chyba nic způsobit nemůže. Namátkou: elektronicky hlídaný přejezd, který v případě že vlaková cesta po uvedení signalizace do chodu a spadnutí závor není volná –  vystaví na úseku GENERAL STOP a přinutí vlak brzdit – což může být rozdíl mezi životem a smrtí desítek lidí. Nebo cedule “K NOUZOVÉMU OPUŠTĚNÍ PŘEJEZDU PŘERAŽTE ZÁVORU!”

00kamion

Za tyto rozumější – ale nepopulární –  názory sklízejí SYSTEMICI  to trpké ovoce stovek mínusování jejich příspěvků, ale i nadávek a zesměšňování a osobních útoků. Součástí tohoto  tlaku proti systemikům jsou i samotní novináři, neboť jak se zdá, je jedním z orgasmů novináře, když může být šedou eminiencí vzadu, pohánějící lynchující dav. O tom že novináři bez katastrof jsou na tom asi stejně blbě jako potápěči na sahaře, tank bez pásů nebo ony pověstné “sáňky v létě”, nemluvě.

Druhak, lidi na téma represe strašně rádi slyší. Kdo má právo represe, má MOC. Identifikování se tedy s represivní autoritou, a tím pádem alespoň částečné a iluzorní spolusdílení jejích pravomocí a rozuměj MOCI, je pravým balzámem na duše frustrátů a vohnoutů národa Českého a věřím že i národů jiných.

K represářům se již před nějakou dobou přidala i SŽDC: Železniční přejezd ve Studénce na Novojičínsku patří mezi nejnebezpečnější v regionu. Proto se dostal mezi pětici přejezdů, které SŽDC ve spolupráci s krajským úřadem v roce 2013 vybavila kamerou.

Tak víme, že je přejezd nebezpečný: Ale kurva jak ta kamera  zlepšila bezpečnost toho přejezdu? HM?  Může mi na to něškdo soudný odpovědět ? (řečnická otázka). Jedině tím, že máme záznamy a můžeme pokutovat neukázněné řidiče, kteří projedou blikající přejezd.  A CO DÁL ? I přes represe stejně “někdo” na přejezd vjel. Katastrofa nastala.

A my? Akorát máme detailní video tragédie a máme koho zavřít.  Skvělý výsledek.  Ale 160 milionů škody to z hajzlu nevytáhne a zamřené tři lidské životy to nevrátí.

REPRESÁŘSKÝ PŘÍSTUP ZCELA SELHAL!

[ad#velkadolni]

A nemusím být ani raketový vědec, abych  dovodil, že strategie, navrhované  SYSTEMIKY  by v daném případě mohly být úspěšnější mnohem více – když už ne absolutně, tedy by alespoň redukovaly škody jak na životech, tak na majetku.

Letošní tragedie ve Studénce nám ukazuje, že přístup represářů ve stylu někoho chytit, usvědčit demonstrativně poválet v dehtu a peří, lynchovat a zlikvidovat – byť to  pobaví  a zvedne ego spodnímu milionu čecháčků frustrátů  – nás neochrání a je třeba ji opustit a přejít na přístup SYSTEMIKŮ  A to nejen v dopravě, ale i v jiných oblastech řízení společnosti.

ZDROJ: Martin Prášek

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 4,83 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky