Nebezpečné vyhrožování, třeba i vydírání. Jak vidí advokát výhrůžné maily poslancům

ParlamentníListy.cz již informovaly o výhrůžných e-mailech, které obdržela drtivá většina poslanců vládní koalice. Podle našich zjištění přímo od jednotlivých poslanců je jejich formulace prakticky totožná.

Obsah se shoduje s mailem, který někteří z poslanců zveřejnili. Například místopředseda poslaneckého klubu Motoristů Matěj Gregor. V souvislosti s hlasováním o zrušení koncesionářských poplatků se v něm výhružným tónem píše o tom, že „budou vláčeni bahnem se svými rodinami”. Dále tam jsou termíny jako „důsledky”, „dobře si rozmyslete”, „neutečete tomu” apod.

Ukázalo se, že lidé výhružně formulované maily rozesílají na základě výzvy Štítu demokracie a podcastu údajné bojovnice s dezinformacemi Alexandry Alvarové.

Důvodem je evidentně hlasování v sobotu časně ráno, které posunulo vládní návrh zrušení povinných koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas do druhého čtení.

„Pozorně sledujeme vaše kroky a víme, na čem se podílíte. Víme, jak jste hlasoval v sobotu ve 4:36 v naprosto bezprecedentním útoku na svobodu médií v této zemi. (…) Jste součástí organizovaného puče, který v našem státě vykonává cizí moc. (…) Nemůžete to vyhrát a důsledky ponesete vy, ne oni. Až prohrajete, vy a vaše rodina budete vláčeni bahnem v místě vašeho bydliště. Vaše hanba dopadne nejenom na vás, ale i na ně. Dobře si rozmyslete vaše kroky v příštích dnech a měsících. Dobře uvažte, zda chcete být součástí něčeho, co vám přinese hanbu a možná i trestněprávní odpovědnost,“ stojí v textu e-mailu, který poslanec Motoristů Matěj Gregor obdržel. Pod zprávou je podpis „Andrea Šveřepová“.

ParlamentníListy.cz se zeptaly advokáta Tomáše Nielsena, zda se lze domnívat, že takto formulované sdělení může naplňovat skutkovou podstatu některého trestného činu. Zajímalo nás také, zda mohli zákony porušit i autoři výzvy občanům, aby takové formulace politikům posílali.

Otázky redakce i odpovědi doktora Tomáše Nielsena přinášíme v plném znění:

Mohou takto formulované e-maily představovat trestný čin?

Podle mého názoru ano. Přichází v úvahu zejména nebezpečné vyhrožování podle § 353, případně vydírání podle § 175 trestního zákoníku.

Podstatné je, že zákon nepostihuje jen výhrůžky fyzickým násilím, ale také hrozby jiné těžké újmy. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, rozhodující je i celkový kontext jednání a povaha hrozící újmy.

V uvedeném příkladu hrozí autorka negativními následky nejen poslanci, ale i jeho rodině. Navíc v souvislosti s výkonem jeho mandátu. Přímo jej vyzývá, aby si rozmyslel své další kroky. To už jednoznačně přesahuje hranice běžné politické kritiky. Otázkou samozřejmě zůstává, zda výhrůžka dosahuje intenzity požadované trestním zákoníkem. Přiznám se, že v souvislosti s létajícími dlažebními kostkami a výkřiky o tom, že začíná válka o veřejnoprávní média, bych podobné výhrůžky vůbec nebral na lehkou váhu.

Za úvahu stojí také trestný čin vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle § 326 trestního zákoníku. Poslanec je při výkonu své pravomoci úřední osobou a snaha ovlivnit jeho rozhodování je zde poměrně zřejmá. Pro naplnění této skutkové podstaty však zákon vyžaduje výhrůžku usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením značné škody. Záleželo by tedy na tom, zda lze konkrétní výhrůžky pod některou z těchto kategorií podřadit.

Mohou nést trestní odpovědnost také organizátoři výzvy?

Nepochybně mohou. Trestní zákoník v § 364 výslovně postihuje veřejné podněcování ke spáchání trestného činu. Není přitom nutné, aby někdo na základě takové výzvy trestný čin skutečně spáchal.

Jak lze dovodit i z judikatury Nejvyššího soudu, pokud někdo veřejně vyzývá občany, aby poslancům rozesílali konkrétní text obsahující trestněprávně relevantní výhrůžky, může se sám dopouštět trestného činu. Samozřejmě za předpokladu, že rozesílané zprávy skutečně naplňují znaky trestného činu a jsou splněny další zákonné podmínky.

Považuji přitom za paradoxní, když se na organizovaném zastrašování politiků podílejí lidé, kteří se veřejně prezentují jako ochránci demokracie.

Svoboda projevu nepochybně zahrnuje právo politiky kritizovat, a to i velmi ostře. Neznamená ale právo vyhrožovat jim a jejich rodinám, tedy zjevně i malým dětem. Zkusme si každý představit, co by se zejména v tzv. konformistických médiích dělo, kdyby podobnou výzvu zveřejnil třeba člověk spojovaný s SPD v souvislosti se schvalováním pandemického zákona.