4.11.2020
Redakce
0
Kategorie: Exklusivně pro PP, Politika

A pak se diví, že jim lidé nevěří

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

vylicilServer Novinky.cz dnes přinesl zajímavý průzkum. Pouze třetina lidí by se, v případě dostupnosti vakcíny, nechala očkovat proti Covidu 19. A co výzkumníky šokovalo nejvíce, bylo zjištění, že se vzrůstajícím vzděláním odpor k vakcinaci neklesá: „Zajímavé je, že s vyšším vzděláním stoupá míra rezervovaného přístupu k očkování. Mezi respondenty s vyšším a vysokoškolským vzděláním 64 procent dokonce očkování odmítá či spíše odmítá.”

To docela dobře koreluje s jiným průzkumem, který před časem provedla agentura Focus na sousedním Slovensku. Probíhal mezi učiteli základních škol, tedy mezi vysokoškolsky  vzdělanými lidmi s určitým rozhledem. A výsledek byl podobně zarážející: třetina slovenských učitelů základních škol je přesvědčena, že očkování proti Covidu 19 je přípravou na čipování lidí.

Někteří znejistělí, mainstreamoví  komentátoři se pokoušejí o vysvětlení tak zarážející, všeobecně sdílené nedůvěry, přecházející pozvolna v apriorní odmítání všeho, co pochází od velkých korporací, nadnárodních institucí a oficiálních struktur. Hovoří o zákeřné ruské, čínské a bůhvíjaké propagandě… a přitom vysvětlení je mnohem jednodušší.

Pandemie prostě podtrhla a sečetla to, co se už desetiletí hromadilo. Jen si vzpomeňte, jak jsme (už před více než dvěma desetiletími) začali objevovat, co to znamená tak zvaná „limitovaná životnost”. Jak jsme zjišťovali, že naše příběhy o pračce, co se podělala přesně dva měsíce po uplynutí záruční lhůty se velice podobají podobným story bratranců a sousedů. Jen s jinými výrobky, ale od stejných, úžasných světových megavýrobců.

Vzpomeňte otravných nesmyslů, které nám čím dál hustěji začali cpát do aut. Udělátek, které by si normální řidič nikdy sám nepořídil. Které ho při nejlepším otravují, v horším případě pak ještě udávají. Ale zaplatit je musí, v ceně vozidla. Jako by na každém okně novoučkého autíčka stálo zlatým písmem výsměšně napsáno: Ubohý moulo, na tom, co bys chtěl ty, na tvém mínění, potřebách a preferencích, nikomu nezáleží. Kup, nebo choď pěšky. My zachraňujeme planetu, vidláku.

Nezapomeňte taky na filmy. Na megahity světové „továrny na sny” za poslední nejméně dvacetiletí. Z nichž většina byla bohorovným krystalicky čistým výsměchem tomu většinovému,bílému, poctivému, pracujícímu troubovi, za jehož peníze vznikala. Určitě se vám vybaví zhnusení z některého shlédnutého kusu. Z bakchanálií ujetosti a nenormálnost, oslavující vše jiné, cizí a úchylné, ze kterých jako sláma z bot trčelo jediné poselství: „Bílý muž je škůdcem světa. Ale už to má spočítané….”

Podobná poselství slýchají už léta také od mezinárodních vědeckých organizací. Každodenní, euroamerickou masírku, skrze hujerská média, že nevzdají-li se okamžitě svého způsobu života, nezahodí-li ihned svá auta a řízky, tak se svět upeče v ohni pekelném. Jen vzpomeňte letošních březnových blábolů o pětisetletém suchu. Na prahu nejdeštivějšího roku desetiletí…

Opominout nelze ani právo a soudnictví. Kolik bylo rozsudků, nad kterými jste za poslední čtvrtstoletí kroutili hlavou. Kolik závazných, právoplatných výroků, ze kterých čišela zjevná účelovost a neskrývaná vůle chránit ty jiné, odlišné a nepřizpůsobivé. Proti vám a na váš úkor. A čím výše se postupovalo, od národních soudů k Evropskému a mezinárodnímu, tím byla síla, otáčející paragrafy ve prospěch velkých, nadnárodních, cizích a jiných, nápadnější.

A pak tu máme „moderní technologie”. V rámci kterých vám nadnárodní monopoly nainstalují do počítače či mobilu s tím, co byste chtěli i to co nechcete. A časem zjistíte, že i mnohé, o čem nevíte. A když se rozhodnou, že bude změna, tak vám ji vnutí. Že se vám dosavadní systém líbí a že vám vyhovuje? Nezájem. My prostě potřebujeme dostat, do vašeho mobilu a tabletu, ještě dalšího špiona a dva nové udavače, tak šupky dupky, klikni a instaluj…. O bohorovnosti, se kterou cenzurují vaše názory a výsměšně ukazují fakáč na proticenzurní zákony vaší zaprděné, maličké, periferní a pro ně na mapě nerozlišitelné republiky, je škoda vůbec mluvit.

Dost podobné zkušenosti stačili, za poslední čtvrtstoletí, nasbírat občané i s „našimi” bankami. Které už dlouho vlastní ty veliké a nadnárodní. Podepiš novou smlouvu, podmínky se změnily. Teď dostaneš ne kulové, ale jen půlku. Podle paragrafu xy končí podpora tady toho, nabízíme jiný náš produkt. Pochopitelně, pro klienta nevýhodnější…. Přitom opačně by to nešlo. Jakákoli změna ze strany klienta odporuje bodu 322 na šesté straně smlouvy. Tady dole, tím malým písmem pod čarou, troubo.

O Evropské únii nemá cenu se ani zmiňovat….

Všechny tyhle každodenní mikropodvody a pikopodrazy se po léta, po desetiletí sčítaly a střádaly. Ukládaly. Až přišel souběh několika krizí, který to podtrhl a sečetl. A tak po čtvrtstoletí sledování, jaké poselství k nim nejrůznějšími cestami vysílají veliké, cizí a nadnárodní organizace, dospěli lidé v naší části Evropy k nezvratnému přesvědčení, že jsou těmito entitami považováni za postradatelné až zbytečné. Za ty co překáží. Za ty, na jejichž mínění nezáleží. Ba co více.

Že úsilí nadnárodních organizací, ať už politických či ekonomických je vedeno ideologií, ve které pro ně a jejich způsob života není místo. Že už zase „když se kácí les, lítají třísky”. A že tím vykáceným lesem, který stojí v cestě „pokroku” jsou myšleni oni, jejich děti, domovy a jejich kultura.

Server Novinky.cz před časem spustil anketu s provokativní otázkou: Jsme obětí spiknutí? Kladně odpovědělo pěkných 72,5% čtenářů.

A pak se někdo diví, že jim lidé nevěří.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (25 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky