2.5.2019
Kategorie: Ekonomika

Neapolská nemoc

Sdílejte článek:

PETR BURIAN

A. Babiš je finanční mág. To vědí všichni, kteří s ním kdy šli na houby. Do lesa vešli tři a zpátky se vrátil vždycky jen on sám už jako jeho nový majitel. A přesně takhle na houby si vodí i své voliče ohledně státního rozpočtu.

Andrej Babiš si naplánoval v době ekonomické konjunktury nebývalý deficit státního rozpočtu 50 mld. Všichni se ptali proč, vždyť se ekonomice daří. Odpověď přišla záhy se zprávou o výsledcích hospodaření státu za rok 2018. Přebytek 2,9 mld.! Všichni jsou zaskočeni a hlavní finanční eskamotér země je také v šoku a musí popravdě, ač nerad přiznat, že je to tím, že je prostě ze všech nejlepší. Považte, hrozilo vám mínus padesát a místo toho máte plus dvědevadesát. Takové obří slevy nemají ani v Kauflandu!Neapolská nemoc je divadelní hra, kterou jsme ještě za komunistů hráli v Mahenově divadle v Brně. Je to bláznivá sci-fi jednoaktovka z budoucnosti. Ministr zdravotnictví v ní dostane průjem a je hospitalizován ve státním špitále. Primář nemocnice mu diagnostikuje vzácnou Neapolskou nemoc a naordinuje nákladnou léčbu, včetně projímadla. V soukromí se ho druhý lékař udiveně ptá jak to, že tak věhlasný odborník nerozpoznal obyčejný průjem a naordinoval mu na něj dokonce i projímadlo. Lékař mu světácky vysvětluje:

„My ho v tom uvrtáme, až se prosere do bezvědomí. My ho vyděsíme na smrt. A až bude na pokraji, tak ho z toho zase zázračně dostaneme! A jak nám pak bude vděčnej za život. To budou subvence, dotace a státní podpora. Ten si nás bude vážit až do konce svýho mizernýho života!“

Nepřipadá vám to povědomé? Při nástupu Babiše do vlády bylo podle něj všechno k posrání. Ministři brali úplatky od lobbistů a ti zase kradli přidělené dotace. Státní rozpočet byl v mínusu, veřejné penězovody chrlily miliardy jako ropovod a živnostníci byli jedna velká Cosa nostra. A hle, po pouhých čtyřech letech je každý restauratér celý říčný platit daně, ministři z ANO si hrají se sociálně vyloučenými dětmi na nově zrekonstruovaných hřištích a státní rozpočet bublá, jako v pohádce Hrnečku vař. Až na to, že…

Že za zvýšením příjmů státního rozpočtu nestojí uvážlivější hospodaření a zodpovědnější nakládání s našimi prostředky, nýbrž celková hospodářská konjunktura, s ní provázaná nejvyšší zaměstnanost, tím pádem vyšší odvody z mezd, korporátních daní a DPH. Dále zúčtování evropských dotací z projektů starých 5–10 let, úspora 4,5 mld. na obsluhu státního dluhu díky nejnižším úrokům za poslední dlouhé období a Fond národního majetku. To byl tzv. privatizační fond, do kterého plynuly prostředky získané z výnosů privatizace (např. dividendy z ČEZu) a směly být použity jen na krytí jiných privatizačních závazků (např. financování ekologických škod) anebo na krytí výpadku důchodového příjmu.

To Babišovo vláda svou novelou zákona zrušila a chutě se zakousla do 22 miliard nečinně se tam válejících. Takže suma sumárum to vypadá zhruba takto: 20 mld. vyšší příjem z daní + 20 mld. vyšší příjmy odjinud + 4,5 mld. úspora na úrocích + 22 mld. rezervní fond + bůhví co z fondů EU = úspora 2,9 mld. To je jako jít do hospody s dvoustovkou a ušetřit na konci tři koruny. 2,9 mld. úspora je oproti státnímu rozpočtu ve výši 1 404 mld. asi tolik, jako byste z výplaty 14 000 Kč ušetřili dvě padesát a radostně to zavolali všem svým známým. Velká gratulace.

Otázka číslo dvě zní, proč na konci tak veleúspěšného hospodaření Babiš volá po razantním šetření a vypsání dalších daní. Normální totiž je, že když táta dostane mimořádné prémie tak dětem koupí nový míč, a ne že jim sebere jejich kola a dá je do bazaru. Vláda nyní opatrně připouští (rozuměj, už to má dávno přichystané) sektorovou daň. Na banky si zatím netroufá. Bankovní systém jsou totiž tak složité spojené nádoby, že destilační kolona je proti tomu bublifuk.

Takže zdražit operátory. Sektorová daň není ve své podstatě nic jiného, než úsekově omezená řízená inflace. Na jedné straně strčíš do mlýnku dvoumetrákové prase a z druhé ti vyleze 200 kg bůčku. Chceš-li mít 400 kg bůčku, musíš do chřtánu masomlejnu narvat prasata dvě. Tak co lidi, máte doma takové jedno prase navíc?

Já vím, on Babiš ve svém předvolebním inženýrství slíbil snížit ceny operátorů pro běžné spotřebitele. A teď na ně nasadí naopak extra daň. Kdo nechápe, jak se tímto může zlevnit konečná platba u jeho poskytovatele připojení, ten ať si vzpomene na léčení průjmu projímadlem. A až vás Babiš z Neapolské nemoci nakonec vyléčí, tak mu budete vděčni i za suchej rohlík a hrnek pelyňkovýho čaje. To vám garantuju.

Odkazy včetně popisu „jak se to dělá“ v praxi:

Jedinou podmínkou, která k tomuto převodu musí být splněna, je záporné saldo důchodového systému — tedy že příjmy vybrané v daném roce na sociálním pojistném jsou nižší, než prostředky vyplacené na důchody: Technická podmínka, která v roce 2018 nenastala, protože se důchodový systém po mnoha letech ocitl v přebytku a nejinak tomu pravděpodobně bude i v roce příštím.

„Ministerstvo financí se jako zodpovědný hospodář rozhodlo tuto absurdní situaci řešit jednoduchou a logickou novelou, která usnadní převádění peněz z jedné státní kapsy do druhé — z privatizačních účtů do státního rozpočtu. Vítám, že prostředky, které nebudou využity na krytí privatizačních výdajů, nezůstanou nečinně ležet, ale budou moci být smysluplně využity na investiční či sociální potřeby dle aktuálního stavu hospodářství. Tento proces bude transparentní a kontrolovatelný, neboť bude podléhat standardním procesům uplatňovaným při sestavování státního rozpočtu,“ komentuje schválení návrhu Ministerstva financí ministryně financí Alena Schillerová.

Autor: Petr Burian, blog.idnes.cz

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...