24.4.2016
Redakce
0
Kategorie: Historie

Migrační krize v souvislostech (II.)

Sdílejte článek:

JAN ZEDNÍK 24|04|2016

V minulém díle jsme nahlédli do historie a pojmenovali příčiny současné krize. Mezi hlavními jsme shledali destabilizaci situace na Blízkém východě v důsledku odchodu amerických vojsk z Iráku v roce 2011 a na to navazující občanské války v Sýrii, Iráku a vznik Islámského státu. Dnes se podíváme na aktuální situaci zejména optikou dat a faktů, abychom se v problematice lépe orientovali.

[ad#clanek-respo]

Nejdříve vyjasněme v dnešním díle často používaný pojem „uprchlík“ tak, jak jej definuje Úmluva o právním postavení uprchlíků (tzv. Ženevská úmluva z roku 1967). Uprchlík je osoba, která: „se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti.“ Definice pojmu je poměrně široká, tudíž pozorný čtenář již jistě nahlédl, kterak složitě lze lidem mířícím do EU dle platného mezinárodního práva dokázat, že uprchlíky nejsou.

A nyní pojďme k datům. Podle statistik OSN bylo v roce 2015 na Zemi celkem 60 mil. uprchlíků, kteří byli nuceně vysídlení ze svého domova. Znamená to otřesný fakt, že jedna ze 122 osob se v roce 2015 musela nedobrovolně vzdát svého dosavadního života. Pravděpodobnostní míra úspěšného návratu uprchlíků do jejich domovů je vlivem konfliktů a režimních postihů prý nejnižší za posledních 30 let.

Bez zajímavosti nezůstává informace o největším hostitelském státu těchto uprchlíků dle dat z konce června 2015. Mnohé překvapí, že tímto státem bylo Turecko se zhruba 2 mil. uprchlíky na svém území (98% tvořili Syřané). Libanon pak vévodí světovým statistikám v podílu počtu uprchlíků na 1000 obyvatel, konkrétně hovoříme o podílu 209 uprchlíků na 1000 Libanonců. Německo se stalo během prvních šesti měsíců roku 2015 největším světovým příjemcem žádostí o azyl. Celkem za tuto dobu v Německu nově požádalo o azyl 159 000 osob, přičemž podobné číslo německé statistiky vykazovaly za celý předchozí rok 2014. Druhým státem v počtu žádostí o azyl se v roce 2015 stalo Rusko, což pramení z vojenského patového konfliktu na východě Ukrajiny, s počtem 100 000 žádostí.

Německo v roce 2015 dále čelilo přílivu 1,092 mil. migrantů, polovinu z nich tvořili Syřané, pětinu Afghánci a desetinu Iráčané. Syřané, Iráčané, Eritrejci dosahují obecně 90% úspěšnosti při žádosti o azyl v rámci EU, na mezinárodní ochranu pod statutem uprchlíků naopak nedosáhnou téměř žádní žadatelé z Kosova či Albánie. Celkově v roce 2015 vyšel zhruba 1 uprchlík na 100 obyvatel EU, což je pro úřady již značná administrativní zátěž.

V roce 2016 pokračuje uprchlická vlna ještě intenzivnějším tempem, když jenom za prvních 9 týdnů dorazilo k řeckým břehům 130 000 uprchlíků.

Jak si stojí Česká republika? V roce 2014 žádalo o azyl 1156 osob, data za celý rok 2015 ještě nejsou oficiální, ale např. do konce srpna 2015 činil počet žádostí 990 (polovina žadatelů byla z Ukrajiny, dále z Kuby, Sýrie a Vietnamu). V kontextu historického vývoje žádostí o azyl v ČR se nejedná o žádné extrémní číslo. Dokonce data za rok 2015 se zdaleka nepřiblíží rekordnímu roku 2001, kdy ČR obdržela 18 000 žádostí, v roce 2005 jich pak bylo 4021. Rok 2015 tudíž patřil spíše k těm podprůměrným, uprchlíci nejeví o ČR zájem. Z dat lze vyčíst další zprávu, o ČR nemají zájem uprchlíci z Iráku, migranti z Afghánistánu či afrických zemí. A tak českou společností tolik obávaný střet s islámskou kulturou je zatím fikcí a žádná ani nejnovější data nenasvědčují, že by mělo dojít ke změně trendu.

[ad#clanek-respo]

Nicméně uprchlická krize dělá vrásky Evropě jako celku, proto je nutné vést i u nás seriózní, konstruktivní debaty a hledat efektivní řešení preventivních příprav na zatím fiktivní scénář intenzivního příchodu uprchlíků žádajících o azyl v ČR. Případně se připravit na již méně fiktivní scénář, v němž budou uprchlíci hledat cestu do Německa či Skandinávie přes ČR coby tranzitní zemi. Evropa i ČR musí být připravena čelit těmto novým bezpečnostním výzvám. V příštím závěrečném dílu trilogie se podíváme na to, která řešení a východiska se nám nabízí, a která naopak pomoci nemohou.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 3,88 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Na začátku se nevěšelo…

    VIDLÁK Pečlivě jsem v posledních týdnech sledoval cvrkot médií kolem Milady Horákové. Moc hezky to zapadlo do kontextu dnešní

    Dva pomníky, dva maršálové

    LUDĚK FRÝBORT Toto je odpor a je jasné, že zdejší protektorát Velkoevropské říše bude tento odpor potírat… píše v týdeníku